Roberto Bolaňo: Amulet

Amulet je Bolanovým šestým románem, vydaným poprvé roku 1999 v nakladatelství Anagrama. Ve strhujícím toku vyprávění, které sám Bolano přirovnává k partituře pro jediný nástroj, kdežto Divocí detektivové a 2666 jsou skladba pro orchestr, se objevují slavní skuteční i smyšlení básníci, malíři a další umělci včetně Artura Belana, a vypráví se také o cestování, o severním pólu a zapomenutých vraždách. A vše začíná časovým tunelem na záchodcích filosofické fakulty mexické univerzity. Vše pochopitelně v překladu Anežky Charvátové.

Amos Oz: Černá skřínka

Sociolog Alexander Gideon a jeho bývalá žena Ilana začínají s odstupem sedmi let luštit obsah „černé skříňky" svého rozpadlého manželství. Chtějí zjistit, proč ztroskotal jejich kdysi vášnivý, ale nevyrovnaný vztah. Několikaměsíční výměna dopisů, telegramů a dalších zpráv, do níž se postupně zapojuje i Ilanin druhý muž, rebelantský syn nebo Alexandrův advokát, čtenáře krok za krokem vtahuje do jejich stále ostřejší konfrontace. Všechny sice pojí silné citové pouto, ale přesto nejsou schopni překonat bariéru zaujatosti a nesmiřitelnosti..Další vydání Černé skříňky od izraelského klasika Amose Oze v překladu Jiřiny Šedinové.

Třešňákovi – Zvuky probouzení

Kniha manželů Třešňákových vypráví příběh výchovy dcery s autismem spojeným s mentální retardací a vážnými projevy chování. Není primárně svědectvím o autismu, ale spíše o hledání rovnováhy v extrémně náročné životní situaci a vnitřním vyrovnávání se s narozením postiženého dítěte. Rodiče dnes čtrnáctileté Dorotky čtivou formou reflektují vnitřní proměnu, kterou jim roky nepřetržité péče přinesly, zachycují kouzelné momenty života s atypickým dítětem i děsivá dramata jeho neklidu a sebepoškozování. Text, v něž se prolíná perspektiva otce a matky, střídá vyprávění o každodenních situacích s psychologickou a spirituální reflexí.

Pavla Jonssonová: Růžové vrány

Kniha Pavly Jonssonové přináší dvacet rozhovorů s předními českými muzikantkami, které spojuje příslušnost k české hudební alternativní scéně. Autorka se v nich snaží zjistit odpovědi například na tyto otázky: Proč je tak málo dívčích skupin? Kam se ztrácí většina nadaných děvčat? Je tvořivost žen odlišná od kreativity mužů?V knize najdete rozhovory např. s Monikou Načevou, Beátou Hlavenkovou, Mary C, Markou Míkovou, Vladivojnou La Chia, Dagmar Andrtovou, Muchou, Ivou Bittovou, Evou Turnovou, Radůzou nebo Lenkou Dusilovou.

Cristian Crusat - Stručná teorie cestování a pouště

Duše každého z nás touží po změně a nehybnost je pomalá smrt, která číhá kdekoliv: za další odbočkou, na opuštěných parkovištích, nebo v hotelích přeplněných turisty. Cristian Crusat, po otci Španěl, po matce Holanďan, do šesti krátkých příběhů zaklel všechny sny světa. Jeho povídková próza Stručná teorie cestování a poušť získala v roce 2013 Cenu Evropské unie za literaturu. Porota knihu ocenila jako „neobyčejně univerzální a stylově pestrou prózu, v níž autor své postavy provádí nad propastí obav, pochybností a tužeb, z nichž je utkán současný svět.“

Jan Zámečník: Hledáš-li Boha v lásce

Myšlení Josefa Šafaříka, který vždy očekával více od jednotlivce než od společnosti a varoval před intelektuálním a etickým konformismem, je prodchnuto hlubokým humanismem. K jeho zájmu o osobnosti, jako byl Sókratés, Ježíš, Dorothee Sölleová nebo Hans Küng, jej vedly osobní sympatie i snaha pochopit, v čem spočívá pravé lidství. Ačkoli tvořil v ústraní a většinu života neměl možnost oficiálně publikovat, svými názory a postoji ovlivnil Václava Havla, Josefa Topola a další význačné postavy kulturní scény. Šafaříkovo dílo je apel, který každého čtenáře staví před základní existenciální otázky, a ani po letech neztratilo nic ze své inspirativnosti.

Vzpomínky anarchistky

Anna Garasjovová (1902–1994) zažila cara, obě revoluce roku 1917, bolševickou éru i rozpad Sovětského svazu. Jako anarchistka prošla vězením i vyhnanstvím. Pracovala jako zdravotní sestra, ale i jako rytec v tiskárně map. V 60. letech se seznámila s Alexandrem Solženicynem a pomáhala mu zpracovávat a ukrývat materiály pro Souostroví GULAG.
„Pro zvídavého čtenáře i pro historika nejsou nejzajímavější vzpomínky významných postav politické nebo společenské scény, jejichž pozornost nutně poutají události jejich profesionálního života, ale vzpomínky lidí málo známých nebo zcela neznámých, protože ti se nenechávají unést vlastními úspěchy a kariérou, a tak mají možnost pozorněji sledovat lidi a události kolem sebe.

Zobraziť diskusiu (0)