Když piju

Než jdu pít s bratrem

vyvěsím telefon

dřív, když jsem se vrátila ovíněná

nikdy, nikdy jsem

nevydržela nevolat přátelům:

už je to dlouho, co nemůžu mluvit;

napitá vypadám asi ošklivě

a mám též řezavý hlas:

ten hlas tam v telefonu

je někdy vlídný

a někdy cizí a vzdálený;

až když se probudím

uvědomím si

že nikdo nechce

poslouchat opilcovy bláboly;

za takových podroušených nocí

mám ráda Raymonda Carvera:

dva ochmelkové tváří v tvář

píšou básně, co jsou k ničemu

nemusí mluvit

za nic se nestydí

ani se necítí trapně;

pořád a pořád si připomínám

abych dřív, než se opiju

vyvěsila telefon

Zlomek VIII

Často upřeně hledím

na světlo smrti, o němž jsem slýchala

působí teple;

cítím smutek, že nezbývá mi, než odejít

ráda bych šla tam, kde je světlo

Zatvrzelost po léta udržovaná

obrátila se v prach

strom

dokáže blesk rozrazit

nemyslím na nic

Budoucnost pro mne

je zavřeným oknem

a noc v okně nemá konce

a zlý sen nikdy nezmizel

Ráda bych šla tam, kde je světlo

Liou Sia (Liu Xia) je čínská básnířka a fotografka a také manželka jednoho ze spoluautorů a prvních signatářů Charty 08 Liou Siao-poa. Čínská Charta 08, podobně jako československá Charta 77, požaduje humanizaci čínského politického systému. Liou Siao-po byl za svůj podíl na tomto dokumentu odsouzen k jedenáctiletému trestu vězení, kde v červenci roku 2017 zemřel. Krátce poté, co byl roku 2009 odsouzen, dostal „za dlouhotrvající nenásilný zápas za základní lidská práva v Číně“ Nobelovu cenu míru.

Liou Sia se politicky neangažovala a ani čínské úřady ji nikdy z ničeho neobvinily. Přesto je od roku 2010 v domácím vězení a její situace se nezměnila ani po manželově smrti. Liou Sia je pod stálým dozorem policie a nesmí se s nikým stýkat, trpí depresemi a její přátelé se strachují o její život.

ukázky z delšího pásma na webu Nedelní chvilka poezie

Zobraziť diskusiu (0)