Medzi knihami - čerstvé informácie z diania v knižnom svete

 

Ako porozumieť globálnym nerovnostiam a rozmanitosti?

Kniha Mimo sever a juh editorov Tomáša Profanta z pražského Ústavu medzinárodných vzťahov a Fakulty sociálnych a ekonomických vied Univerzity Komenského a Ondřeja Horký-Hlucháňa z Ústavu medzinárodných vzťahov sa kriticky stavia k eurocentrickému pohľadu globálneho Severu na globálny Juh a poukazuje na kultúrne a ekonomické dôsledky kolonializmu, ktoré dodnes pociťujeme na Slovensku i v Česku napriek tomu, že Československo nikdy nemalo vlastné kolónie. Ukážka je zároveň pozvánkou na debatu s autormi knihy.

Úvod:

OBNOVENÍ ZÁJMU O GLOBÁLNÍ NEROVNOSTI A ROZMANITOST PO KONCI STUDENÉ VÁLKY

V roce 1994 označil Václav Havel dekolonizaci a pád komunismu za dvě nejdůležitější události druhé poloviny 20. století. Učinily podle něj konec dvěma nespravedlnostem: rozpad koloniálních říší nejprve ukončil „dlouhou evropskou nadvládu nad planetou“ a rozpad Sovětského svazu pak znamenal poslední krok ke „skutečné politické a kulturní pluralitě ve světě“. Tedy až konec 20. století měl přinést „pravý prostor pro mnohost“ v rámci „jediné globální civilizace“ (Havel, 1994). O dvě desetiletí později pociťujeme nad jeho tehdejším optimismem nostalgii a hořkost. Přes celkový nárůst spotřeby a skutečnou či zdánlivou větší rozmanitost způsobů života v mnoha zemích bývalého sovětského bloku spatřujeme rostoucí příznaky společenské a politické krize, která však s krizí finanční a hospodářskou uchvátila i většinu Západu. Nejen na globálním Severu, ale i uvnitř bývalých kolonií a mezi nimi navzájem jsme svědky dalšího prohlubování nerovností. Zároveň se objevují nové závislosti a spory jak na globálním Jihu, tak i v jeho vztazích se Severem. Nerovnoměrný vývoj dokonce vede k samotnému zpochybnění možnosti stanovení hranic mezi Jihem a Severem, o čemž svědčí současná debata o migraci. V neposlední řadě zvýšení spotřeby, které mnohým přinesla globalizace, prohloubilo i pokračující ničení přírody a plundrování jejích zdrojů. Lidmi způsobené změny klimatu navíc dnes ohrožují především ty nejchudší.

Havlovo nadšení, jež sdílela velká část jeho současníků a současnic zejména mezi světovými elitami, však skrývá odvrácené strany obou událostí. Přinesly-li jak dekolonizace, tak i konec studené války více prostoru a svobody pro vyjádření rozmanitosti, současné informační a technologické propojování vede ke kulturnímu či ekonomickému glajchšaltování světa a následným, někdy dokonce násilným odpovědím, které se ospravedlňují konzervativními hodnotami. Je-li pravda, že rozpad Sovětského svazu a zdánlivé vítězství Západu ukončilo politické dělení světa mezi Východ, Západ a Třetí svět, o který oba bloky bojovaly, zjednodušené ekonomické dělení mezi hmotně bohatý globální Sever a chudý globální Jih podél bývalé hranice mezi metropolemi a jejich koloniemi zcela nevymizelo a přetrvává. V tomto ohledu se optimismus Václava Havla opíral spíše o jeho tehdejší víru ve svobodný trh a vycházel z jeho dlouhodobé izolace od zbytku světa. Konec studené války znamenal nejen potvrzení různých forem kapitalismu jako nejrozšířenějšího hospodářského systému, ale i diskreditaci sociálních a kolektivních práv novými elitami v bývalém sovětském bloku, nárůst nerovností a pokračování v ničení životního prostředí průmyslovou výrobou, kterou oba soutěžící bloky během studené války sdílely. Takto dvojznačná a rozporná je i zkušenost nás, kteří rozumíme česky nebo slovensky a trávíme velkou část našich životů mezi „Českou kotlinou“ a krajinou pod Tatrami.

S pádem komunistického režimu v Československu nová politická reprezentace opustila většinu intenzivních, avšak politicky zdiskreditovaných vztahů s bývalými koloniemi. Postupně se rozpadly příslušné akademické instituce, rozvolnily navázané mezilidské vztahy a vytratily naše znalosti o Třetím světě. V době tzv. transformace se totiž většina českých a část slovenských elit zahleděla na Západ a nový zájem o globální Jih začaly získávat většinou až skrze něj. Stalo se tak nejen hledáním nových vývozních příležitostí pro domácí firmy, často se západním kapitálem. Velkou roli hrála i vládní politika zahraniční rozvojové pomoci (později spolupráce), kterou česká vláda obnovila již v polovině devadesátých let jako důsledek přijetí mezinárodních závazků a potvrzení své identity bohaté země. Kontakt s Jihem usnadnilo také zvýšení životní úrovně části obyvatelstva a nové možnosti cestovat do neznámých oblastí Afriky, Asie a Latinské Ameriky. I přesto však obnovený zájem o globální Jih, ve kterém žijí tři čtvrtiny ze sedmi miliard obyvatel této planety, stále většinou vychází spíše z cizích a zprostředkovaných než vlastních, byť starších zkušeností a myšlení.

Po pádu „socialismu“ jsme totiž také téměř na zelené louce začali budovat společenské vědy podle angloamerického či západoevropského modelu s jeho často složitým a nesrozumitelným teoretickým a konceptuálním aparátem, vzdáleným od každodenního jazyka, a tím pádem i od širšího čtenářského okruhu různých prostředí a zájmů.

V tomto poněkud delším avšak potřebném úvodu nejprve představujeme dvojitý cíl této mezioborové publikace: srozumitelně podaný přehled teoretických přístupů vůči globálnímu Jihu a využití těchto přístupů pro pochopení a směřování vlastní společnosti.

Následující část představuje přehled doposud vydané české a slovenské literatury, na kterou tato publikace navazuje. V další podkapitole na obecné úrovni ukazujeme, že v české a slovenské společnosti, politice i akademické obci chybí sebereflexe nerovných vztahů, kterou přináší postkoloniální teorie. Tři podkapitoly poté postupně rozebírají tato „bílá místa“: víceznačnou československou historickou zkušenost v rámci současného globálního Severu, ukotvení domácích vědkyň a vědců v rámci západní vědy a konečně i otázku možnosti vymanění se z jejího pojmového aparátu.

Další části již probírají klíčové výchozí pojmy spojené se samotnou strukturou této knihy. Nejprve ospravedlňujeme náš obtížný výběr vymezení hranice mezi globálním Severem a Jihem jako výchozími pojmy, které autorky a autoři kapitol rozvíjejí a zároveň i zpochybňují. Poté představujeme pojem křížení nerovností a různosti, z nějž vychází i struktura knihy a zaměření kapitol na různé, z hlediska tradice postkoloniálního myšlení často opomíjené aspekty života. Předposlední podkapitola shrnuje naši metodologii a s ní spojenou strukturu samotných kapitol, které představují „cestu tam a zase zpátky“ od tradičních západních přístupů přes přístupy s africkými, asijskými a latinskoamerickými kořeny. Závěrečná část se věnuje reflexi našich východisek, společenské odpovědnosti našeho zkoumání a vztahu mezi výzkumem a politickou praxí snižování globálních nerovností a zachování různorodosti.

DVA CÍLE KNIHY: ROZŠÍŘENÝ PŘEHLED POSTKOLONIÁLNÍCH PŘÍSTUPŮ A JEJICH DOMÁCÍ VYUŽITÍ

Z naší dvojznačné zkušenosti mezi Východem a Západem, kterou dobře ilustruje úvodní problematické tvrzení V. Havla, vycházejí i dva cíle této knihy. Zaprvé chceme srozumitelně a přehledně poskytnout odborným a pokud možno i laickým zájemcům a zájemkyním o Afriku, Asii a Latinskou Ameriku mezioborový přehled přístupů ke globálnímu Jihu. To, že považujeme dědictví kolonialismu za přetrvávající nejen na kulturní úrovni, ale že rozdělení mezi globální Sever a globální Jih přetrvává i po stránce hospodářské a materiální, znamená, že pro pochopení nerovností a rozmanitosti ve světě vycházíme především z postkoloniálních teorií a z nich odvozené postrozvojové teorie. Ty jsou dnes vyučované na univerzitách Západu i Jihu, jen řídce však v zemích bývalého východního bloku. Postkolonialismus ani postrozvoj se doposud v českém či slovenském jazyce nikomu nepodařilo v žádné původní a celistvé knize přiblížit. Žádná domácí publikace také nepostihuje tolik různorodých aspektů mocenských nerovností jako tato kniha. Kromě zaměření na kulturní stránku nerovností a rozmanitosti nás totiž zajímá také jejich materiální stránka, a proto se pro uchopení hospodářských a environmentálních vztahů mezi Severem a Jihem opíráme i o globální politickou ekonomii a ekologii.

Kniha má však zároveň ještě větší ctižádost. Chce posloužit nejen jako základ, který umožní porozumět samotnému Jihu, ale také globálním nerovnostem a rozmanitosti ve světě obecně. Otevírá nové cesty k poznání vlastní společnosti použitím teorií původně vyvinutých pro „rozvojový svět“ ve světě „rozvinutém“, jak bývá často označován. Aniž by snižovala rozsah mocenské a materiální nerovnováhy mezi Severem a Jihem, do velké míry rozdíly mezi nimi zpochybňuje podobně tak, jako zpochybňujeme jednoznačné užití nálepek Východ a Západ, jež stále často při různých příležitostech používáme pro označení Česka a Slovenska současně. Druhým, neméně důležitým a nesamozřejmým cílem publikace je tedy zároveň ukázat, že teorie původně vyvinuté pro porozumění globálního Jihu jsou užitečné i pro pochopení naší vlastní společnosti, globálního Severu a dnešního světa jako celku. Není tomu jen proto, že současné přístupy často poukazují na provázanost a vzájemné spoluutváření Severu s Jihem, ale také proto, že nám umožňují nahlédnout na naši slovenskou a českou společnost a životní prostředí novým pohledem.

Kniha, na které se podílel kolektiv autorů a autorek z různých společenskovědních oborů, tedy představuje jakousi „cestu tam a zase zpátky“ od globálního Severu k Jihu a zpět k Severu. Z toho zároveň vyplývá, že původní obrysy Severu a Jihu nebudou na jejím konci stejné a mnoho našich výchozích předpokladů zřejmě vezme za své. To je také jejím záměrem. Vzhledem k různým vědeckým tradicím, z nichž vycházíme, ale tento pohyb působí jako hlavní, svým způsobem ekumenický svorník mezi jednotlivými kapitolami. Zároveň se vyhýbáme přístupu, který jakékoli rozdíly mezi Severem a Jihem chápe výhradně jako mocenské nerovnosti. Rozdíly mezi světovými regiony a jeho jednotlivými společenstvími totiž spoluutvářejí i jejich vlastní jedinečnost. Díky tomu dokážeme jako hodnotu postihnout nejen obvyklou jedinečnost společenskou, ale také ve společenských vědách opomíjenou související jedinečnost přírodní.


Horký-Hlucháň Ondřej, Profant Tomáš, kolektív autorov

Mimo sever a jih. Rozumieť globálnym nerovnostiam a rozmanitosti

Ústav mezinárodních vztahů 2016


Srdečne pozývame na diskusiu nad knihou Mimo Sever a Juh: Rozumieť globálnym nerovnostiam a rozmanitosti. Diskutovať na aktuálne témy vzťahov medzi bohatými a chudobnými krajinami, globalizácie, klimatickej zmeny, ľudských práv a rozvojovej spolupráce budú Michaela Krenčeyová, ktorá vyštudovala na Viedenskej univerzite, Tomáš Profant z pražského Ústavu medzinárodných vzťahov a Fakulty sociálnych a ekonomických vied Univerzity Komenského a Ondřej Horký-Hlucháň z Ústavu medzinárodných vzťahov. Diskusiu bude moderovať Dado Nagy.

Kníhkupectvo Artforum na Kozej 20 v Bratislave v utorok 17.1.2017 o 19:00


Zobraziť diskusiu (0)

Mimo Sever a Jih. Rozumět globálním nerovnostem a rozmanitosti

Mimo Sever a Jih. Rozumět globálním nerovnostem a rozmanitosti

Horký-Hlucháň Ondřej, Profant Tomáš, kolektív autorov

Československo nikdy nemělo kolonie. A přesto na Afriku, Asii a Latinskou Ameriku, ve kterých žije většina obyvatel planety, často pohlížíme očima bývalých kolonizátorů jako na zaostalé regiony a zdroje globálních problémů. Autoři a autorky této mezioborové knihy vás seznámí s kritickými přístupy ke společnostem, kulturám, náboženství, politice, hospodářství, genderovým vztahům nebo životnímu prostředí zejména v bývalých evropských koloniích, často na základě vlastního terénního výzkumu. Ukazují, že postkoloniální teorie vytvořené pro sebeporozumění a osvobození globálního Jihu mohou v době všemožných krizí a migrací inspirovat také nás samotné, kteří žijeme v zemích globálního Severu. Kniha Mimo Sever a Jih boří stereotypy o rozdělení současného světa a čtenářům a čtenářkám pomáhá porozumět jeho nerovnostem a ocenit jeho rozmanitost.

Kúpiť za 11,88 €

Podobný obsah

Vstoupí do Bílého domu ten nafoukaný buran, který haraší nekorektností?

Vstoupí do Bílého domu ten nafoukaný buran, který haraší nekorektností?

Tohle začíná být problém civilizace, ve které žijeme - lež, hulvátství a neslušnost se začínají mezi většinovým lidem nahlas považovat za ctnosti, podle kterých se pozná perspektivní politik. Ale proboha - a ptám se ze země, kde řádí Zeman - : skutečně může někdo myslet vážně, že radši Trump než Clintonová? Víc Tomáš Klvaňa v knize Fenomén Trump.