Na druhé straně je jasné, že Jareš do debaty vnesl něco, co nám na Slovensku jinak velmi chybí – pohled zvenčí. Sestavujeme seznamy zasloužilých umělců, opakujeme si, co je na jejich práci dobře, budujeme svůj literární kánon a pomalu ho zaléváme do betonu. Pokud měl být Literárny kvocient skutečnou revizí, pak tomuto úkolu dostál jedině Michal Jareš, ostatní pouze opakovali to, co si všichni myslíme už dlouho. Právě on dal besedě smysl, když na tohle hřiště vběhl s velkou vervou a aspoň chvílemi přinutil slovenské hráče k vyztužení obrany. Díky němu jsme si museli znovu argumentačně vyjasnit, proč si ze své literární produkce ceníme toho, čeho si ceníme. A prospělo nám to.
Michaela Rosová pro novinky.cz

Zobraziť diskusiu (0)