Medzi knihami - čerstvé informácie z diania v knižnom svete

 

Cenu Jiřího Ortena 2025 získal Lubomír Tichý za sbírku Místní

Ze tří nominovaných autorů do 30 let nakonec porota vybrala básnickou sbírku, o které se to hned od jejího loňského vydání šuškalo. Lubomír Tichý (*2003) studuje bohemistiku a polonistiku na FF UK. Píše recenze a reflexe poezie i prózy (A2, Revue Prostor, Databáze knih), přispívá pravidelnými sloupky do časopisu Host.

Oceněná kniha vzešla z 27 přihlášených titulů. Nominace kromě Tichého sbírky Místní (Fra) získala díla Možnosti přehlíženého (Větrné mlýny) Sufiana Massalemy a Vzteklina (Bílý Vigvam) Apoleny Vybíralové.

Všichni nominovaní od ČLC obdrží překlad ukázky z jejich díla do AJ, FJ a NJ pro účely zahraniční propagace. Cena Jiřího Ortena je podobně jako v předchozích ročnících spojena s finanční prémií pro vítěze ve výši 50 000 Kč. Od roku 2020 jsou 10 000 Kč odměněni i oba další nominovaní.


O vítězné sbírce Místní

Nejezděte na vesnici za babičkou, raději tam rovnou vyrůstejte, dokud si nezačnete všímat, kde to vlastně jste. Je tohle dospělost, ptá se trávy ve stráni mladý muž s kosou. Ano, odpovídá mu stráň. Lubomír Tichý napsal sbírku, kde se svět technologií organicky prolíná s přírodními motivy. Sbírka navíc věrně zachycuje realistické zobrazení venkovského života, ve kterém se v neděli už neozývá klinkot kostelních zvonů, ale přeřvávající se motory automobilů a sekaček.

Laudatio na debut Lubomíra Tichého od porotce Libora Staňka:

Dlouhá léta se v současné mladé poezii neobjevil básník s tak ryze nesmělým a zároveň lyricky suverénním jazykem. Navíc jde o debut, v němž Lubomír Tichý pozorování svého mikrosvěta extrapoluje na ta současná. Jeho projev je autentický, protože je samotářský. Ne ale proto, že by byl uzavřený do sebe, zahleděný do svého tvůrčího aktu, ale protože je ve svém vidění svébytný. Sbírka je realistickým zobrazením vesnického života, kde se s naivní upřímností tematizuje dětské prožívání světa. Toto imaginativně členité zarůstání do privátního prostoru, ale v sobě vždy nese stopy čiré univerzálnosti. Z tohoto hlediska je to velmi vyspělá a soudobá lyrika, v níž se environmentální background organicky propojuje se světem digitálních technologií. Tichý jako by tedy dokázal spojovat nespojitelné. Je půvabné číst verš, ve kterém vám messenger osvětlují světlušky a hlasovou zprávu přehlušuje živý plot napěchovaný vrabci. Autor rovněž navazuje na tradici tuzemské pozorovatelsky civilní poezie, kterou ale ve své řečové konceptualizaci (ne pouze vidět, ale především myslet očima) bystře a pohotově aktualizuje. Tichého poezie je tak skutečně „místní“ se všemi pozitivními konotacemi, které toto slovo generuje. Prostředí totiž nejen popisuje, ale i spoluvytváří a nakonec s ním i splývá.

Libor Staněk

Zobraziť diskusiu (0)

Podobný obsah

Ceny Litera budou v CZ rozdány 18. dubna v přímém TV přenosu

Správy

Ceny Litera budou v CZ rozdány 18. dubna v přímém TV přenosu

Jediná literární cena, o které má povědomí širší čtenářské publikum, se letos dožila už 23. ročníku. Pokračuje také televizní předávání, které už pár let zajišťuje ceně pozornost, která jinak pro literaturu nemá v médiích obdoby. Veselé je, že letos si prostřednictvím Tipsportu může sázkař tipovat Knihu roku – k dnešnímu dni mají nejlepší kurzy Tereza Matějčková, Alena Machoninová nebo Marek Torčík. Ale co když zezadu překvapí Jiří Dvořák se svojí houbařskou encyklopedií Myko?

Baobab, Repubblica Cecha – dvě ocenění na veletrhu dětské knihy v Bologni 2024

Správy

Baobab, Repubblica Cecha – dvě ocenění na veletrhu dětské knihy v Bologni 2024

Ve světě knih pro děti je nejprestižnější světovou akcí veletrh v italské Bologni. Ten letošní se uskuteční začátkem dubna a hlásí 1500 vystavovatelů ze 100 zemí. Českému nakladatelství Baobab se podařilo získat letos hned dvě ceny.

Nobelova cena za literaturu 2023: Jon Fosse

Správy

Nobelova cena za literaturu 2023: Jon Fosse

Jon Fosse (1959) je norský spisovatel a dramatik. Věnuje se tvorbě dramatické, prozaické, poetické, esejistické i dětské. Od svého debutu v roce 1983 vydal více než 50 knih. Na poli dramatickém je v Norsku považován za nejvýraznějšího norského dramatika po Henriku Ibsenovi.