Cena Jiřího Ortena, již organizuje Svaz českých knihkupců a nakladatelů, bude podobně jako v předchozích ročnících spojena s finanční prémií pro vítěze ve výši 50 000 Kč a stejně jako v uplynulých ročnících budou 10 000 Kč odměněni i dva další nominovaní. České literární centrum věnuje vítězi Ceny Jiřího Ortena rezidenční pobyt, zároveň všichni tři nominovaní obdrží jako dar překlad ukázky z jejich díla do angličtiny, francouzštiny a němčiny pro účely zahraniční propagace.

Sufian Massalema: Možnosti přehlíženého (Větrné mlýny)

Vyjádření poroty: Sufian Massalema je ve svém básnickém debutu skvělým a přesným pozorovatelem. Neobyčejným spojením civilních momentů, citlivostí a zkušenostmi ze dvou kultur vzniká originální básnický obraz často završený jemnou pointou. Údernost je dána závažností situace i tichem, které ji obklopilo hned, jak se stala. Autorův básnický jazyk je neveselý a silný, plný úcty a porozumění.

„Kniha je mým pokusem o syntézu české a arabské poezie, hledání podobností a průsečíků mezi dvěma kulturami. Cílem však nebylo čtenáře šokovat něčím exotickým, cizím, právě naopak. Je výzvou či možná ponouknutím k ponoření se hlouběji k otázce, co nás dělá člověkem,“ sdělil Sufian Massalema.

Lubomír Tichý: Místní (Fra)

Vyjádření poroty: Dlouho se v české poezii neobjevil básník s tak ryze nesmělým a zároveň lyricky suverénním jazykem. Debut, v němž Lubomír Tichý ze svého prožívaného periferního mikrosvěta činí něco velmi univerzálního a současného. Síť propletených vztahů se zde vyjevuje na pozadí environmentálního podtextu a digitality imaginace. Jedná se o sbírku, v níž se prostředí nejen popisuje, ale i spoluvytváří.

„Kniha Místní vznikala nutkavým obkružováním jednoho místa, mé rodné obce, na kterou jsem kladl různé důrazy. Dětství, rozkročení mezi vesnickým a digitálním prostředím nebo ambivalentní interakce se zvířectvem i obyvatelstvem – to jsou zřejmě hlavní úběžníky mého psaní, byť se vyjevují spíš ex post. V abstrakta totiž přílišnou důvěru nechovám – na rozdíl od detailně konkrétního pohledu směrem ven,“ uvedl Lubomír Tichý.

Apolena Vybíralová: Vzteklina (Bílý Vigvam)

Vyjádření poroty: Ve svém působivém a formálně originálním básnickém debutu básnířka prokazuje autorskou zralost a zároveň zůstává neotřelá a svěží. Psaní Apoleny Vybíralové umí být minimalistické, a přece plastické, drsné, a přitom ne vulgární, ostré i láskyplné, aniž sklouzne ke kýči. Neokázalými jazykovými prostředky črtá autorka metafory, které se zadírají pod kůži a současně inovují žánr milostné poezie.

„Vzteklina pro mě problematizuje hledání vlastního místa ve světě. Mnohem víc než o velkých věcech je ale o těch malých, intimních: o vzteku, který pramení z nepochopení a míjení se s hodnotami okolí; o hře a jemnosti, které jsou čím dál vzácnější; o vyprázdněnosti slov a potřebě vymezit sebe sama nezávisle na všem zmíněném. Přináší paradoxy a vytváří svět, který je ve všech ohledech hraniční – stojí mezi realitou a sny, přijetím a vzdorem, sebestředností a přehnanou sounáležitostí. Sama ji někdy čtu s ironií a nadhledem, jindy smrtelně vážně,“ sdělila Apolena Vybíralová.

Sbírka je nominovaná i na cenu Litera za poezii.

Zobraziť diskusiu (0)