Medzi knihami - čerstvé informácie z diania v knižnom svete

 

Českou Ortenovu cenu pro debut autora do 30 let získala Hana Lehečková s knihou Svatá hlava

Už 33. ročník prestižní ceny pro mladé autory získala ta pravá kniha. Tenhle subjektivní soud si dovoluji, protože Svatá hlava je kniha skutečně povedená. Má téma, má šmrnc, má energii, má to, co má prvotina mít. A že se tak trochu vzdáleně podobá Knihe o cintoríně? Taková podobnost slouží ke cti, nebo ne?

O knize a autorce jsme už psali.

A tady je laudatio od jedné z porotkyň, spisovatelky Pavly Horákové:

Knihy mají tu moc přenášet nás do jiných světů, teleportovat do jiných časů, krajin, prostředí, společenských vrstev. A některé nás dovedou uvádět i do cizích duší. Zvláštním zážitkem pak je, když nás vpustí do myslí, které se vymykají obecným představám o normě, do nitra lidí na okraji, vyloučených pro svůj původ, pro svůj hendikep či pro své skutky – lidí, od kterých v životě leckdy raději dáváme ruce pryč, abychom se jejich údělem náhodou nenakazili.

Ve Svaté hlavě Hany Lehečkové se ocitáme přímo uvnitř takového člověka a musíme se jeho životem pomyslně umazat celí. Do vínku dostal poruchu intelektu a osobnosti, neúplnou rodinu, bídu, nevraživé sousedy. Nemá společenské brnění v podobě jmění, vztahů nebo postavení, které nám ostatním pomáhá obstát ve vnějším světě, a nezbývá mu než si svůj svět vyztužit zevnitř. Pomocí náboženských dogmat a vlastního mravního kodexu, ritualizace činností, různých výčtů, počtů a pravidelnosti. Bez nich se jeho svět bortí, mysl se cyklí.

Ponor do „slabé duše“ autorka zprostředkovává svébytnými výrazovými prostředky. Pomocí jazyka nenapodobuje, nýbrž od základu vytváří uvěřitelný, komplexní a soudržný vnitřní svět vypravěče, do kterého se jen občas prolamuje ten vnější v podobě ozvuků médií, výroků sousedů, vrstevníků, učitelů nebo jiných autorit.

Proud vyprávění je až meditativní, text bez interpunkce chvílemi připomíná monotónní žalozpěv, svébytný jazyk vypravěče se zadírá pod kůži, jeho melodie se rozeznívá v čtenářově hlavě, stává se jeho vnitřní řečí, div že nenavozuje změněný stav vědomí. Vypravěč nás svou vemlouvavostí a vtíravostí přesvědčuje o své výjimečnosti, i když racionálně víme, že realita je jiná. Proměňuje se kadence řeči, klidné pasáže střídají běsy a blouznění, jeho mysl se tříští a znovu skládá, myšlení je ulpívavé, nutkavé. To výborně zrcadlí i psychotická grafika, chybějící interpunkce, střídání fontů a velikostí písma, odsazování řádků, užívání kurzívy nebo kaligramů.

Cestou z prokletí vyloučenosti je pro hrdinu Svaté hlavy představa vlastní výlučnosti. Stačí nepatrná obměna hlásek a přeskupí se i vlastní sebepojetí. Takto nenápadná může někdy být hranice mezi šílenstvím a genialitou, velikášstvím a vyvoleností, bludem a vnuknutím. Vypravěč osciluje mezi mesiášskou a ďábelskou polohou, skrze něž však prosvítá jistá ryzost. Vidí náš svět skoro jako dítě a díky tomu nám o něm nevědomky přináší překvapivá svědectví, zároveň mluví se sugestivností manipulátorů, kteří dovedou strhnout ostatní díky tomu, že svým bludům sami beze zbytku věří. Autentická víra je totiž chytlavá, charismatická. Díky víře je i obecní blázen ve svém světě král. A je to právě víra, i když jiná než hrdinovo osobité pojetí křesťanství, totiž víra ve stvořitelskou moc slova, co jej nakonec vysvobodí – v závěru je hrdina proměněn právě silou slova.

Svatá hlava je kniha jakoby jedním dechem vyprávěná a jedním dechem ji lze i přečíst. Je to kniha výjimečná nejen pozoruhodnou prací s jazykem, ale i prací s psychologií – hrdinovou i čtenářovou. Z objektivního pohledu máloco může vyvolávat sympatie k postavě, které se téměř veškeré její okolí štítí, avšak Haně Lehečkové se podařilo stvořit antihrdinu, s nímž upřímně prožíváme jeho myšlenkové a citové zvraty a cítíme úctu k jemu zraněnému lidství.


Zobraziť diskusiu (0)

Svatá hlava

Svatá hlava

Hana Lehečková

Žije jen s mámou a babičkou, nemá ani práci, ani tátu, zato se mu zdají sny o smyslu života a moc dobře ví, kdo přijde do pekla a kdo bude spasen. Vždy rád brázdil okresní silnice na kole a házel kachnám slimáky do rybníka na návsi, nyní se ovšem protagonista pouští do nové etapy svého života: začíná si hledat ženu a přátele.

Kúpiť za 9,49 €

Podobný obsah

Rozděleny nejznámější knižní ceny ČR ‒ Knihou roku Jan Žižka, prózou roku kniha Jiřího Kratochvila Liška v dámu

Správy

Rozděleny nejznámější knižní ceny ČR ‒ Knihou roku Jan Žižka, prózou roku kniha Jiřího Kratochvila Liška v dámu

Autoři, nakladatelé i čtenáři se 31. srpna konečně dozvěděli, kdo si za minulý rok vysloužil ceny Magnesia Litera. Ceremoniál byl posunut z tradičního dubnového termínu. Knihou roku se stalo rozsáhlé dílo historika Petra Čorneje o Janu Žižkovi. Vítězné tituly se vyhlašovaly na Nové scéně Národního divadla v přímém přenosu České televize.

Best of z českých dětských knih roku 2019

Správy

Best of z českých dětských knih roku 2019

Letošní slavnostní předání výročních cen Zlatá stuha se sice vzhledem k nepříznivým okolnostem přesunulo na podzim, ale poroty všech částí vybraly ty nejlepší knihy už teď. V rámci letošního, již osmadvacátého ročníku prestižní ceny za nejlepší knihy pro děti a mládež opět čtyři nezávislé odborné poroty pečlivě posuzovaly více než 180 přihlášených knih a vybrali následující vítězné tituly.

České ceny Litera 2018 rozdány - Knihou roku je Opuštěná společnost Erika Taberyho, cenu za prózu získal Josef Pánek

Správy

České ceny Litera 2018 rozdány - Knihou roku je Opuštěná společnost Erika Taberyho, cenu za prózu získal Josef Pánek

Buď je přímý televizní přenos předávání literárních cen Litera čím dál patřičnější, nebo už jsem si za těch 17 let zvyknul. Byla to příjemná hodina a čtvrt s knihami a jejich autory a nakladateli. Jen ti spisovatelé působí na mě až nějak moc spořádaně. Je to, sakra, přímej přenos, můžu klidně někoho poslat někam, přijít nadrunkovanej na scénu - ale už je asi jiná doba. Dress kód, slušně sedět, když vás vyvolají, přijdete. Prachy za sázku na Ivanu Myškovou jsou v trapu, ale stejně byla z té prózy nejlepší.