Tomáš Weiss
9.8.2022

Čeští překladatelé o dílech Itala Calvina

Setkání s překladateli Jiřím Pelánem a Kateřinou Vinšovou nad díly jednoho z nejvýznamnějších italských autorů 20. století. V čem jsou specifická Neviditelná města, Kosmické grotesky či Palomar a na koho měl Calvino vliv? Záznam byl pořízen na mezinárodním knižním veletrhu a festivalu Svět knihy 2022.

Calvinovu tvůrčí dráhu lze popsat ve třech kapitolách. Raná fáze je skutečně neorealistická a lze ji vyznačit zhruba lety 1945—1952. Calvino v této době píše o protifašistickém odboji a o poválečných proměnách společnosti. Je to ovšem velmi zvláštní neorealismus: odboj je v románu Cestičky pavoučích hnízd odzrcadlen často nechápavýma dětskýma očima a řada povídek z té doby má spíše lyrický charakter. Od roku 1952 Calvino zkouší nové cesty: publikuje Rozpůleného vikomta, fantastické divertimento na téma polarizace lidské osobnosti na dobro a zlo, a obnovuje tak ve stopách Swifta a Voltaira alegorické možnosti epiky. Zároveň tím opouští půdu neorealismu. V roce 1967 se pak stěhuje do Paříže, spřátelí se s Rolandem Barthesem a Raymondem Queneauem a začne pohlížet na literaturu jako na kombinatorickou operaci.

Jiří Pelán, překladatel

Zobraziť diskusiu (0)

Pre viac podobných článkov pozrite najnovšie zo sekcie Správy

Kosmické grotesky

Kosmické grotesky

Calvino Italo

Kosmické grotesky vznikaly v šedesátých letech 20. století a Italo Calvino jimi definitivně opouštěl klasické vyprávěcí postupy, neboť patřil k autorům, kteří neustále propátrávají nové cesty. Výchozím materiálem těchto povídek tentokrát nebyly lidské příběhy, nýbrž astrofyzikální a matematické teorie o vzniku vesmíru, fyzikální či genetické objevy a také filozofické spekulace. To vše nám zprostředkovává proteovský vypravěč jménem Qfwfq, jenž je – ve svých nekonečných proměnách – obrazem samotného vesmíru.

Kúpiť za 12,60 €

Podobný obsah

Všechny ty věci kolem romské literatury

Správy

Všechny ty věci kolem romské literatury

„Romská literatura tu je, jen není rozšířená,“ shodují se spisovatelka Mária Siváková, novinář a spisovatel Patrik Banga a ředitelka nakladatelství KHER Radka Patočková. Co zažívají píšící Romové, s čím se setkávají a co jim v reprezentaci Romů v kultuře obecně schází? Literární debata internetového časopisu Page Not Found.

Ach věda, třikrát věda

Správy

Ach věda, třikrát věda

Žijeme uprostřed civilizace, která si říká vědecká. Trvá se na vědeckosti, ale možná jste si všimli, že se sice věda vyznává, ale společnosti se podle ní často nechovají. Záleží na tom, co se hodí a co ne. Mluvit a psát o vědě není snadné, protože je čím dál složitější. Zábavné také je, jak lidé, za využití výzkumu a nejmodernějších vědeckých a technických poznatků, používají přístroje, na kterých komunikují čím dál větší nesmysly. A k tomu všemu není věda neomylná a poznávání světa je se vší pravděpodobností nekonečné. Tedy – některé „pravdy“ mohou být v budoucnu jinými vyvráceny.

Izrael ve stínu 7. října

Správy

Izrael ve stínu 7. října

V CZ platí, že chcete-li dnes vědět něco o izraelsko-palestinském konfliktu, poslechněte si věcné a přiměřené komentáře Ireny Kalhousové, ředitelky Herzlova centra izraelských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Uvedení knižního rozhovoru proběhlo v pražské Knihovně Václava Havla, ptal se spoluautor knihy Ondřej Kundra.