Medzi knihami - čerstvé informácie z diania v knižnom svete

 

Čeští překladatelé o dílech Itala Calvina

Setkání s překladateli Jiřím Pelánem a Kateřinou Vinšovou nad díly jednoho z nejvýznamnějších italských autorů 20. století. V čem jsou specifická Neviditelná města, Kosmické grotesky či Palomar a na koho měl Calvino vliv? Záznam byl pořízen na mezinárodním knižním veletrhu a festivalu Svět knihy 2022.

Calvinovu tvůrčí dráhu lze popsat ve třech kapitolách. Raná fáze je skutečně neorealistická a lze ji vyznačit zhruba lety 1945—1952. Calvino v této době píše o protifašistickém odboji a o poválečných proměnách společnosti. Je to ovšem velmi zvláštní neorealismus: odboj je v románu Cestičky pavoučích hnízd odzrcadlen často nechápavýma dětskýma očima a řada povídek z té doby má spíše lyrický charakter. Od roku 1952 Calvino zkouší nové cesty: publikuje Rozpůleného vikomta, fantastické divertimento na téma polarizace lidské osobnosti na dobro a zlo, a obnovuje tak ve stopách Swifta a Voltaira alegorické možnosti epiky. Zároveň tím opouští půdu neorealismu. V roce 1967 se pak stěhuje do Paříže, spřátelí se s Rolandem Barthesem a Raymondem Queneauem a začne pohlížet na literaturu jako na kombinatorickou operaci.

Jiří Pelán, překladatel


Zobraziť diskusiu (0)

Kosmické grotesky

Kosmické grotesky

Calvino Italo

Kosmické grotesky vznikaly v šedesátých letech 20. století a Italo Calvino jimi definitivně opouštěl klasické vyprávěcí postupy, neboť patřil k autorům, kteří neustále propátrávají nové cesty. Výchozím materiálem těchto povídek tentokrát nebyly lidské příběhy, nýbrž astrofyzikální a matematické teorie o vzniku vesmíru, fyzikální či genetické objevy a také filozofické spekulace. To vše nám zprostředkovává proteovský vypravěč jménem Qfwfq, jenž je – ve svých nekonečných proměnách – obrazem samotného vesmíru.

Kúpiť za 12,60 €

Podobný obsah

Komunisty zbědovaná Kuba čeká na zmrtvýchvstání

Správy

Komunisty zbědovaná Kuba čeká na zmrtvýchvstání

Další sen o komunistický spravedlnosti a rovnosti se hroutí před očima. Kuba už kromě castrismu nemá téměř nic. Není elektřina, litr benzínu stojí měsíční plat a zdravotnictví nemá ani aspirin. Turisté, poslední ekonomická naděje ostrova, přestali jezdit. Socialismo o muerte? A co třeba jen humanismo normale!

Příběhy žen, které prošly vězením

Správy

Příběhy žen, které prošly vězením

Gabriela Slováková, někdejší ředitelka ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, v řadě rozhovorů s ženami ve výkonu trestu i po něm odkrývá příběhy o temnotě, naivitě a pošetilosti, ale také naději a síle podané ruky. Jak se žena dostane na šikmou plochu? Proč se několikanásobná milující matka dostane do kriminálu? Jak to dál ovlivní její rodinu? Je náprava možná? Kniha nabízí nejen pohled do duší trestaných žen, ale také do toho, jak funguje české vězeňství a probační služba.

Knihovna Václava Havla se bortí!

Správy

Knihovna Václava Havla se bortí!

Po dvaadvaceti letech existence to s jednou z nejznámějších kulturně-společenských institutcí Prahy vypadá bledě. V roce nedožitých devadesátin Václava Havla (narozen 5. října 1936) a patnácti let od úmrtí (zemřel 18. prosince 2011) odešli oba hlavní sponzoři knihovny (miliardáři Bakala a Komárek) na protest proti novému řediteli knihovny, ekonomovi Tomáši Sedláčkovi. Výpověď podali i všichni zaměstnanci knihovny a smlouvu o užívání jména Václava Havla nechce prodloužit ani vdova po prezidentovi Dagmar Havlová.