Medzi knihami - čerstvé informácie z diania v knižnom svete

 

Čeští překladatelé o dílech Itala Calvina

Setkání s překladateli Jiřím Pelánem a Kateřinou Vinšovou nad díly jednoho z nejvýznamnějších italských autorů 20. století. V čem jsou specifická Neviditelná města, Kosmické grotesky či Palomar a na koho měl Calvino vliv? Záznam byl pořízen na mezinárodním knižním veletrhu a festivalu Svět knihy 2022.

Calvinovu tvůrčí dráhu lze popsat ve třech kapitolách. Raná fáze je skutečně neorealistická a lze ji vyznačit zhruba lety 1945—1952. Calvino v této době píše o protifašistickém odboji a o poválečných proměnách společnosti. Je to ovšem velmi zvláštní neorealismus: odboj je v románu Cestičky pavoučích hnízd odzrcadlen často nechápavýma dětskýma očima a řada povídek z té doby má spíše lyrický charakter. Od roku 1952 Calvino zkouší nové cesty: publikuje Rozpůleného vikomta, fantastické divertimento na téma polarizace lidské osobnosti na dobro a zlo, a obnovuje tak ve stopách Swifta a Voltaira alegorické možnosti epiky. Zároveň tím opouští půdu neorealismu. V roce 1967 se pak stěhuje do Paříže, spřátelí se s Rolandem Barthesem a Raymondem Queneauem a začne pohlížet na literaturu jako na kombinatorickou operaci.

Jiří Pelán, překladatel


Zobraziť diskusiu (0)

Kosmické grotesky

Kosmické grotesky

Calvino Italo

Kosmické grotesky vznikaly v šedesátých letech 20. století a Italo Calvino jimi definitivně opouštěl klasické vyprávěcí postupy, neboť patřil k autorům, kteří neustále propátrávají nové cesty. Výchozím materiálem těchto povídek tentokrát nebyly lidské příběhy, nýbrž astrofyzikální a matematické teorie o vzniku vesmíru, fyzikální či genetické objevy a také filozofické spekulace. To vše nám zprostředkovává proteovský vypravěč jménem Qfwfq, jenž je – ve svých nekonečných proměnách – obrazem samotného vesmíru.

Kúpiť za 12,60 €

Podobný obsah

Gutenberg se svým „start-upem“ neuspěl a skončil v dluzích...

Správy

Gutenberg se svým „start-upem“ neuspěl a skončil v dluzích...

Jana Vahalíková (1972) vystudovala ateliér Knižní kultury a písma na VŠUP u profesora Jana Solpery. Od roku 1997 je součástí studia Marvil. Mezi lety 2001–2015 byla art directorem časopisu TYPO. Posledních deset let se zaměřuje na knižní produkci ve spolupráci s mnoha nakladatelskými domy. Kromě jednotlivých beletristických titulů se věnuje i knižním řadám: edice AAA, Česká knižnice, Edice moderní dějiny. Významnou část práce tvoří i výstavní projekty, autorské katalogy, bibliofilie a výtvarné monografie pro státní i soukromé galerie.

Svědectví o tzv. první a půlté generaci Vietnamců v Česku

Správy

Svědectví o tzv. první a půlté generaci Vietnamců v Česku

„Rodiče chtěli, abychom žili pohodlný a dobrý život, ale zároveň abychom neustupovali a měli furt snahu být užiteční, vzdělávat se, tvořit něco nového pro další generaci,“ vysvětluje Do Thu Trang, vietnamská blogerka, které vyšla kniha Asijatka v Česku.

Hamnet, syn Shakespearův

Správy

Hamnet, syn Shakespearův

Režisérka Chloé Zhao, držitelka Oscara za Zemi nomádů, se vrací s historickým dramatem Hamnet. Film vznikl podle románu Maggie O’Farrell a otevírá příběh Shakespearovy rodiny, v němž hlavní roli hraje především jeho žena Agnes. V době, kdy Anglii sužuje mor, přichází tragická ztráta syna Hamneta. Právě tato bolestná událost se stává klíčem k pochopení toho, jak vznikaly nejslavnější Shakespearovy hry. Film byl oceněn Zlatý globem 2025 a česko-slovenská kina se ho dočkala 22. ledna 2026.