Medzi knihami - čerstvé informácie z diania v knižnom svete

 

Co izraelský profesor ví o tom, co rostlina ví

Svět z perspektivy rostlin je jiný než svět člověka. Jen proto, že se nepohybují a nekomunikují stejnou řečí, nebyla dříve smyslům rostlin věnována velká pozornost. Daniel Chamovitz, izraelský badatel světového formátu v oboru studia molekulárních mechanismů života rostlin, systematicky srovnává lidské a rostlinné smysly.

Video rozhovor s profesorem Danielem Chamovitzem, autorem knihy Co rostlina ví a prezidentem Ben Gurionovy Univerzity v Negevu je v angličtině s českými titulky. Hosta zpovídá profesor Viktor Žárský z Přírodovědecká fakulty Univerzity Karlovy. Úvod Martina Pospíšilová z kulturního oddělení Velvyslanectví státu Izrael v České republice.


Zobraziť diskusiu (0)

Co rostlina ví

Co rostlina ví

Chamovitz Daniel

Jak mucholapka ví, kdy sklapnout past? Cítí tenké hmyzí nožky?

Kúpiť za 11,88 €

Podobný obsah

Michal Hvorecký v 360ke: „Nežijeme ľahkú dobu, autentická literatúra to má ťažké“

Správy

Michal Hvorecký v 360ke: „Nežijeme ľahkú dobu, autentická literatúra to má ťažké“

Píše od svojich 15 rokov a už ako pomerne mladému sa mu podarilo stať sa spisovateľom na voľnej nohe, čo v slovenských pomeroch nie je jednoduché. Niečo iné však na knižnom trhu platilo pred 20 rokmi a niečo iné platí dnes. Čo všetko sa pre slovenských spisovateľov zmenilo a aký dopad ma na ich prácu, že sa znižuje počet knihomoľov a ľudí, ktorí si kupujú knihy? To boli témy pre spisovateľa a publicistu Michala Hvoreckého, ktorý vydal romány ako Plyš, Eskorta, ale aj knihy pre deti Lebopreto alebo Maliar a chlapec. Jeho knihy boli preložené do desiatky jazykov a najnovšie vydal svoju prvú knihu po nemecky.

Podcast Terezy Matějčkové jako prolog k Práci na hovno

Správy

Podcast Terezy Matějčkové jako prolog k Práci na hovno

Potýkají se západní společnosti s leností, anebo naopak žijeme ve světě, který fetišizoval práci? Tyto dvě protichůdné teze se střetávají v samém středu naší společnosti. Když se podíváme na počet odpracovaných hodin, zjistíme, že Češi pracují výrazně méně než například v šedesátých letech, před zavedením pětidenního pracovního týdne. Přesto má řada lidí pocit, že pracujeme intenzivněji než kdy dříve. A možná je to v jistém smyslu pravda – protože práce není jen otázkou času, ale i energie, soustředění, únavy a nasazení, které nelze vyjádřit v hodinách.

Kde líšky dávajú dobrú noc audio

Správy

Kde líšky dávajú dobrú noc audio

Historička Hana Kubátová v knize Kde líšky dávajú dobrú noc: Kresťanský nacionalizmus a holokaust na Slovensku ukazuje, jak se formování slovenského národního státu během druhé světové války propojilo s kolektivní zradou a genocidou. Autorka dokládá, že holokaust na Slovensku nebyl jen důsledkem německého diktátu, ale procesem, na němž se aktivně podíleli slovenské politické a církevní elity, lokální úředníci i běžní občané. Audio čte Nora Ibsenová.