Slovo úvodem

Milé čtenářky, milí čtenáři, jsme svědky zásadních změn, které do našeho života přinesla pandemie. Všichni cítíme, že splín v naší společnosti trvá už příliš dlouho. Klademe si otázku, co bude dál, a hledáme cestu z izolace. Potřebujeme naději. Naděje v mnoha podobách jako tenká, občas stěží postižitelná linka, prochází všemi texty, které jsme pro Vás v letošním roce připravili. Dovolím si zde upozornit alespoň na některé z nich.

Náš kmenový autor Aleš Palán v knize Nevidím ani tmu hovoří se šesti ženami, které si v životě vytáhly černého Petra. Při čtení jsem přemítal nad tím, jak jen mohly svůj úděl unést a zároveň si zachovat víru, že bude líp. Jejich příběhy nám mohou sloužit jako velká inspirace. Totéž platí o hrdinech bestselleru indické spisovatelky a novinářky Deepy Anappary Dokud vás nenajdeme. Autorka podává svědectví o osudech zneužívaných dětí z chudinských slumů, jejichž záchranným kruhem je vzájemné přátelství. Naděje se drží též Martina Formanová v autobiografické próze Nalakuj to narůžovo, reflektující její život po smrti manžela Miloše Formana, po jehož boku strávila dvacet tři let a s nímž vychovala dva syny. S nadsázkou, sebeironií a upřímností popisuje cestu k zotavení. Naději najdeme i v novém románu Jiřího Pehe Poslední útěk Adama Drechslera. Zosobňuje ji mladá žena, jež nečekaně vstoupí do života stárnoucího, vážně nemocného, rezignovaného muže.

Jakkoliv se to zdá nepravděpodobné, naději objevuje světoznámý komentátor a politolog Fareed Zakaria v pandemii covidu 19. V díle Deset lekcí pro postpandemický svět upozorňuje, že dnešní svět prochází spoustou změn a krizí i nezávisle na ní. Podle autora je epidemie něco jako katalyzátor. Věří, že mnohé trendy se s jejím přispěním urychlí a může dojít k řešení nahromaděných problémů. Rovněž životní příběh legendárního tenisty Rogera Federera, jak jej vykreslil Milan Hanuš v biografii nazvané Živý mýtus Roger Federer, je o naději v tom nejsyrovějším slova smyslu. Bez naděje a víry ve vlastní schopnosti by Roger Federer tenisového olympu dosáhl jen stěží.

V románu Tenkrát v Hollywoodu kultovního režiséra Quentina Tarantina sice sledujeme konec jedné éry, ale z příběhu čiší autorův vřelý vztah ke starému Hollywoodu, láska k filmařině a nakažlivá radost z vyprávění, které jistě nadchne nejen filmové fanoušky. A jakou naději má režisérka Martina v komplikovaném vztahu s pražským intelektuálem Tomášem, o tom píše v kunderovsky laděném románu Téměř nesmrtelná láska režisérka Andrea Sedláčková. Na podzim představí Vladimír Kroc v knižním rozhovoru Petr Brukner. Jen tak jsem šel kolem nádherně (ne)samozřejmou lehkost žití českého herce, fotografa a výtvarníka nejen s Divadlem Járy Cimrmana.

Aleš Lederer, majitel nakladatelství Prostor

Edičákem listuj TADY

Zobraziť diskusiu (0)