Medzi knihami - čerstvé informácie z diania v knižnom svete

 

Faustovské téma ďábelských pokoušení kolem nás krouží stále

V dramatu Pokoušení z roku 1985 předkládá Václav Havel divákovi vlastní variaci na faustovský příběh. Klasické téma zápasu s dáblem o to, zda skočit pokušiteli na lep a za prospěch a výhody prodat svou duši peklu. Spolčit se s ďáblem je věčné pokušení - zažil ho Johann Georg Faust (asi 1480–1540), potulný alchymista, astrolog a mág, zažil ho Goethe, zažil ho Václav Havel. I v roce 2019 jsme opakokovaně různě pokoušeni. A je to často tvrdý boj o slušnou duši.

Václav Havel příběh zasazuje do své současnosti a do typického prostředí svých her–velké byrokratické instituce. Tentokrát je jí vědecký ústav neznámého zaměření. Hlavní postava dramatu je doktor Jindřich Foustka, vědec, který se ve svém volném čase tajně zabývá přísně zakázanými okultními vědami. Foustka udržuje dlouhodobý poměr s kolegyní Vilmou, ale zároveň se mu líbí mladá sekretářka Markéta. Scéna, která tvoří naši videoukázku, začíná ve chvíli, kdy Foustku vyruší uprostřed jedné domácí okultní seance podivný invalidní důchodce Fistula (ve scénické poznámce autor Fistulu popisuje jako člověka odpudivého, kulhajícího a páchnoucího). Fistula se drze vetře do Foustkova bytu. Začíná dialog, v němž Foustka zprvu Fistulu zcela odmítá, naznačuje mu, aby odešel, a situace je mu silně nepříjemná. Postupně se však začne atmosféra měnit. Ukazuje se, že Fistula o Foustkovi mnohé ví a že mu má co nabídnout. Fistulovo vábení ke spolupráci se vrací v několika vlnách –několikrát ho chce Foustka vyhodit, ale mazaný„ďáblík“ vždy hodí návnadu a Foustka sním přes veškerou antipatii jedná dál.

Hlavním posláním dramatu je stále stejně důležité uvědomění si, že s „ďáblem“nelze vyjednávat, protože není cesty zpět a člověk nenávratně ztrácí sám sebe. Nelze ani využívat „ďábelské“zbraně jako lež, ani hrát na obě strany. Ano, někdy není snadné ďábla rozpoznat hned, někdy se ale člověk na takovou polehčující okolnost nemůže vymlouvat.



Zobraziť diskusiu (0)

Hry

Hry

Václav Havel

Reprezentativní soubor her Václava Havla (1936—2011) zastupuje v České knižnici nejen disidentskou tvorbu coby platformu pro vytyčování závažných společenských a politických otázek současnosti i budoucnosti. Zvolená koncepce svazku představuje Havlovu tvorbu v jejích čtenářsky i divácky oblíbených, dnes už klasických dílech, proslulých úspěšnými jevištními realizacemi na domácích i zahraničních scénách.

Kúpiť za 17,39 €

Podobný obsah

Podcast Terezy Matějčkové jako prolog k Práci na hovno

Správy

Podcast Terezy Matějčkové jako prolog k Práci na hovno

Potýkají se západní společnosti s leností, anebo naopak žijeme ve světě, který fetišizoval práci? Tyto dvě protichůdné teze se střetávají v samém středu naší společnosti. Když se podíváme na počet odpracovaných hodin, zjistíme, že Češi pracují výrazně méně než například v šedesátých letech, před zavedením pětidenního pracovního týdne. Přesto má řada lidí pocit, že pracujeme intenzivněji než kdy dříve. A možná je to v jistém smyslu pravda – protože práce není jen otázkou času, ale i energie, soustředění, únavy a nasazení, které nelze vyjádřit v hodinách.

Kde líšky dávajú dobrú noc audio

Správy

Kde líšky dávajú dobrú noc audio

Historička Hana Kubátová v knize Kde líšky dávajú dobrú noc: Kresťanský nacionalizmus a holokaust na Slovensku ukazuje, jak se formování slovenského národního státu během druhé světové války propojilo s kolektivní zradou a genocidou. Autorka dokládá, že holokaust na Slovensku nebyl jen důsledkem německého diktátu, ale procesem, na němž se aktivně podíleli slovenské politické a církevní elity, lokální úředníci i běžní občané. Audio čte Nora Ibsenová.

Jáchym Topol zpovídá Beatrici Landovskou

Správy

Jáchym Topol zpovídá Beatrici Landovskou

V rámci projektu Hovory H (rozuměj Hovory o Havlovi) se před kamerami potkali staří přátelé z disidentských rodin – Jáchym Topol a Beatrice Landovská. Ta mimo jiné napsala o svém otci a cvrkotu kolem jejich rodiny už dvě vzpomínové knihy.