Ukázky z knihy Kdo je ten chlap? :

Bob Dylan: ”Milese Davise vypískali. Hanka Williamse vypískali. Stravinského vypískali. Když vás občas nevypískají, nic neznamenáte.“

***
Dylan vstupuje do jednotlivých scén se svým protopunkovým účesem jako proměnlivý rozvratný element, čeří události a v lidech, s nimiž se setkává, vzbuzuje rozpačitou nejistotu. Lidé jsou jím magneticky přitahováni, ale zdá se, že nemají ponětí, co je vlastně zač. Nikdo tak docela neví, jak k němu přistupovat. Noviny do toho přihazují senzační drobná sousta. ”Jsem rád, že nejsem já,“ říká, když někdo čte článek o tom, jak Dylan kouří osmdesát cigaret denně. Všechno se točí jen kolem něho. Je prorokem syrových, existenciálních pravd; noviny ho začaly označovat za anarchistu. ”Dejte anarchistovi cigaretu,“ říká s parádním hipsterským výrazem v poslední scéně filmu.

***
Nikdo doposud neprozkoumal porézní hranici mezi autobiografií a fikcí důmyslněji než Dylan; směs reality a imaginace byla odedávna jeho čarodějným lektvarem. Je nejprohnanější tvůrce mýtů o vlastní osobě a daří se mu zaplétat nás do své alegorické postavy – jeho osobnost je tak prosáklá lidskými osudy, které v životě nasbíral, že často zřejmě sám neví, kde končí on a začínají jiní.

***
Apoteózou Dylanovy první herecké role – bezprizorního sirotka ze Středozápadu – je jeho podobizna na obálce časopisu Sing Out!, na které vypadá jako Woody Guthrie Junior. Má jako Woody zhýrale zastrčenou cigaretu v koutku úst, podobně jako James Dean kopíroval existenciální sklon Camusovy gauloisky. Podle sklonu vaší cigarety se dalo soudit na velikost vašeho neštěstí.

***
Ať už byly Dylanovy úmysly jakékoli, nenaplnily se a vydání alba Self Portrait přijali recenzenti s pěnou u pusy. Běsnili a fantazírovali a v tom strašlivém láteření nenechali na svém někdejším mesiáši nitku suchou. Ten člověk je zjevně ve špatném stavu, a co mu to dělají? Nemilosrdně na něho útočí. Typicky sebestředným způsobem kritiků album odrovnají a především zamlží. Hlavním upírem mezi nimi byl Greil Marcus, který Dylana setřel v časopise Rolling Stone. První věta – ”Co je to za sračku?“ – se proslavila víc než album samo.

A ještě Dylan koncertní, ze 7. října 2016, Desert Trip

Zobraziť diskusiu (0)