Medzi knihami - čerstvé informácie z diania v knižnom svete

 

Jáchym Topol 60

Protože je narozený 4. srpna 1962, slaví dnes jeden z nejvýraznějších autorů moderní české literatury šedesátiny. Mimořádně talentovaný a sečtělý autor patří dnes vedle Haška, Hrabala, Havla nebo Čapka k autorům, které zná bez přehánění i evropský čtenář. Těch překladů jsem nedávno napočítal víc, než je Topolovi let. Pro horníka nebo baletku jsou šedesátiny věkem hluboce důchodovým, ale pro spisovatele to může být věk nejlepší. Tak všechno dobré, citlivý člověče!

V souvislosti s Citlivým člověkem je znovu připomínán Tvůj román Sestra, který vyšel v roce 1994. Co se za to skoro čtvrtstoletí změnilo v literatuře, ve společnosti, ve světě?

Žiju sice dneska v mediálním světě, odrážím se v něm, nadávám na něj, jako každý, protože nikdy v dějinách nebyl člověk vystavený tolika informacím, ale zároveň žiju v přesvědčení, že existuje nějaký lidský archetyp, který se za tisíce let příliš nezměnil. Když jsem zkraje devadesátých let psal Sestru, neměl jsem vůbec problém s tím, co je pro spisovatele základní, a to je izolace a klid. Sestru jsem psal v domku v německém lese, kde nejbližší telefonní budka byla asi tři kilometry, a telefonovat do Prahy bylo tak drahé, že jsem volal domů jednou týdně, a dopis šel taky týden – a nikomu z nás to nevadilo. Mohl jsem se soustředit na psaní. Dneska je to nemožné, máš fejsbuk, mejl, a jedeš v tom. Tohle je obrovská změna.

z rozhovoru vedeného v roce 2017 Radimem Kopáčem


Jáchym Topol patří k nejdůležitějším českým spisovatelům po roce 1989. Narodil se v Praze v roce 1962 jako syn básníka a dramatika Josefa Topola (1935–2015) a Jiřiny Topolové (1931–2016); jeho bratr Filip (1965–2013) byl hudebník, lídr skupiny Psí vojáci. V osmdesátých letech se podílel na hudebních a literárních aktivitách českého undergroundu (Revolver Revue), po roce 1989 se věnoval novinařině (Respekt, Lidové noviny), od roku 2011 je šéfdramaturgem pražské Knihovny Václava Havla. Začínal jako básník, jeho prózy (Sestra, 1994; Anděl, 1995; Noční práce, 2001; Kloktat dehet, 2005; Chladnou zemí, 2009) mají překlady do více než patnácti jazyků. Je laureátem Ceny Toma Stopparda (1988), Ceny Jaroslava Seiferta (2010). Má dvě dcery, žije v Praze. Na jaře 2017 vyšel v nakladatelství Torst zatím jeho poslední román Citlivý člověk, za který v říjnu stejného roku obdržel Státní cenu za literaturu.

Zobraziť diskusiu (0)

Citlivý člověk

Citlivý člověk

Topol Jáchym

Topolov dobrodružný román zo súčasnosti sa dotýka tém, ktoré znepokojujú ľudstvo odjakživa: viera, starnutie, zmysel života, samovražda, láska, rodičovstvo a aj tých, ktoré sú teraz najauktuálnejšie: "sťahovanie národov", politická korektnosť, krymský konflikt... Citlivý človek je komický a brutálny, karnevalový a zároveň prísne organizovaný.

Kúpiť za 13,40 €

Podobný obsah

Všechny ty věci kolem romské literatury

Správy

Všechny ty věci kolem romské literatury

„Romská literatura tu je, jen není rozšířená,“ shodují se spisovatelka Mária Siváková, novinář a spisovatel Patrik Banga a ředitelka nakladatelství KHER Radka Patočková. Co zažívají píšící Romové, s čím se setkávají a co jim v reprezentaci Romů v kultuře obecně schází? Literární debata internetového časopisu Page Not Found.

Ach věda, třikrát věda

Správy

Ach věda, třikrát věda

Žijeme uprostřed civilizace, která si říká vědecká. Trvá se na vědeckosti, ale možná jste si všimli, že se sice věda vyznává, ale společnosti se podle ní často nechovají. Záleží na tom, co se hodí a co ne. Mluvit a psát o vědě není snadné, protože je čím dál složitější. Zábavné také je, jak lidé, za využití výzkumu a nejmodernějších vědeckých a technických poznatků, používají přístroje, na kterých komunikují čím dál větší nesmysly. A k tomu všemu není věda neomylná a poznávání světa je se vší pravděpodobností nekonečné. Tedy – některé „pravdy“ mohou být v budoucnu jinými vyvráceny.

Izrael ve stínu 7. října

Správy

Izrael ve stínu 7. října

V CZ platí, že chcete-li dnes vědět něco o izraelsko-palestinském konfliktu, poslechněte si věcné a přiměřené komentáře Ireny Kalhousové, ředitelky Herzlova centra izraelských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Uvedení knižního rozhovoru proběhlo v pražské Knihovně Václava Havla, ptal se spoluautor knihy Ondřej Kundra.