Prolog

Jamie řekl: Až vyrostu, budu stejně vysoký jako tyhle stromy, a jako mlok začal svižně šplhat po kmeni vzhůru. Dolezl k první větvi, když ho Eoin zarazil: Prr, Jamie, opatrně, a sundal chlapce na zem. Eoine, prohlásil Jamie, víš, že ze smůly ze stromů se vyrábějí hroty šípů? A že jsou tak tvrdý, že člověkem prolítnou jak nic? Ne, to jsem nevěděl, připustil Eoin. Jamie zuřivě přikyvoval, pak si otřel navlhlý nos do červeného rukávu od bundy a zeptal se: Víš, že stromy se mění ve všechny věci? Právě vysoké stromy měl Jamie ze všeho nejraději: sosny brzy plodí, rostou tu už po několik staletí a zabydlují se v nich rezaté veverky. Barvu jejich kožíšku Jamie zbožňoval. Stejně jako pravidelné vzory, knížky s přebaly, kočky, déšť s větrem, zaoblené předměty, Edgara Allana Poea a řeky.

Jamie nesnášel slunečné dny. Načervenalá obloha rozprostřená přes špičky stromů byla dobrým znamením – dnes hrozí přeháňky. Líbilo se mu, když ho dešťové kapky švihaly do tváře a vsakovaly se mu do šatů, dokud z nich neteklo a nelepily se mu ve své tíze na kůži. Jamieho nejoblíbenějším ročním obdobím byla zima a z měsíců měl nejraději listopad, protože takový listopad, to je předvídatelný měsíc: nic se neděje, jen na městě leží jako duchna těžká temnota a současně ho bičuje prudký, vodorovný déšť. Zima bývá holá, netíží. Listí ze vzrostlých dubů je to tam a Brú – líná řeka, za šedivého dne šedá, za slunečného počasí modrá – ve dnech mlhavé pokrývky zbělela tak, že nebylo vidět na druhý břeh, a proměnila se v nekonečný, nehostinný prostor. Z té bílé mlhy se Jamiemu rozbušilo srdce, jako by viděl nekonečné množství duchů (ne že by věřil na duchy) srdce se mu rozbušilo z nekonečna (v nekonečno věřil) ze všeho prudkého měl hrůzu, vyvolávalo to poplach v závitech jeho činorodého mozku.

Jamie s Eoinem brzy prošli kolem ledárny s kamennými krakorci, jejíž hliněná kupole prorostla trávou a křídlatkou. Řeka se tu kroutí a klestí si cestu k horizontu a Jamie rád chodíval až sem, blíž k estuáru. Ještě nikdy nestál na palubě lodi, tu energii pod sebou doposud nepocítil, přesto ji náhle nutně potřeboval zažít. Pozorovali muže, který kolem nich proplouval na koraklu a mával jim. Jamie se zamyslel, jestli mu ta loďka připomíná černého slimáka, nebo spíš mořskou příšeru vzhůru nohama. Nakonec se přiklonil k tomu, že vypadá jako pirátský klobouk, který si loni musel nasadit na Terryho šestých narozeninách, nedlouho poté, co se Terry přistěhoval do Emory. Gumička toho pirátského klobouku Jamieho pod bradou škrtila, až to pálilo. S řevem vyběhl ven, nakonec se usadil v tichosti na druhém konci zahrady a pozoroval míchačky betonu, co ko[1]lem projížděly k novostavbám, dokud za ním nepřišel Eoin a nezachránil ho. A tím i celou oslavu. Terryho mamka opakovala: Mě to tak mrzí, promiň, a celá zoufalá se snažila Jamieho obejmout a tiskla si jeho tvář ke své. Otočil se na podpatku svých holínek a otázal se: Co kdybychom sem přišli zítra a zaplavali si v řece, Eoine? Když poplaveme daleko, přemýšlel nahlas a horečně mával rukama za hlavou, dostaneme se až do Ameriky. Nasadím si rukávky…

Vtom popadl Eoina za zadní kapsy džínsů: Eoine, bacha, máš rozvázané tkaničky, a myslel přitom na děti ve škole, co jim říkají kaničky. Dík, řekl Eoin, a teď už pššt, nebo řeku probudíš, a přiložil si prst ke rtům a náhle se mu sevřela hruď. Rozepnul si bundu a sklonil se, aby si zavázal běžecké boty. Jamie pronesl: Řeky nespí. Brú určitě ne. A znovu při tom slově prorazil dechem rty: Brú. Líbilo se mu, jak se mu přitom roztřásla pusa. Někdy se úplně vyleje, věděls to? Paní učitelka řekla, že když se vyleje, tak nadělá hroznej bordel. A věděl jsi, že Brú znamená drtit? zeptal se Jamie a současně ťukl rukama v zápěstí o sebe. Věděls to? Říkala to paní učitelka a taky říkala, že to je dobře, protože řeky jsou důležité, jenže taky špatně, protože když jsou silné, a zas si utřel nudli, tak můžou rozdrtit ryby a kameny a lodě, a to není dobrý, to vůbec není dobrý, když všechny spolyká. Podíval se na řeku a dodal: Nebo rozdrtí. Eoina zaměstnával tlak na hrudi. Taky jsem si vyhledal Brú v irsko-anglickém a anglicko-irském slovníku a prý to znamená i hostel, vyprávěl Jamie, ale rázem se odmlčel a tahal se za řasy, které ho zlobily v oku.

………………

překlad Alena Snelling