Medzi knihami - čerstvé informácie z diania v knižnom svete

 

Kniha o šumavských samotářích bude mít nejen pokračování, ale vznikne i film

"Díky Palánově empatii nejde o příběhy drsňáků, ale o portréty lidské zranitelnosti, slabosti a křehkosti. V době, kdy je rozhovor většinou jen neproblematicky asistovaným pokusem konstruovat něčí veřejný obraz, doprovází Palán zpovídané do jejich intimity. Obeznámený s poustevnickými spiritualitami minulosti hledá jejich současnou podobu." Tak popsal Petr Vizina knihu rozhovoru se šumavskými samotáři Raději zešílet v divočině. V rozhovoru s autorem se např. dozvíte, že jednou knihou to rozhodně neskončí.

V rozhovoru s Lucií Výbornou pro Český rozhlas se dozvíte o knize mnohé - co předcházelo, jak to probíhalo, co bylo po vydání knihy, co bude následovat. Třeba natáčení dokumentu. Režisérem bude slovenský režisér Miro Remo.

foto Jan Šibík



Zobraziť diskusiu (0)

Raději zešílet v divočině

Raději zešílet v divočině

Aleš Palán, Jan Šibík

Někteří si postavili v lese chýši, jiní žijí v maringotkách, případně na horských samotách. Jeden přespává přímo pod stromy.

Kúpiť za 18,90 €

Podobný obsah

Podcast Terezy Matějčkové jako prolog k Práci na hovno

Správy

Podcast Terezy Matějčkové jako prolog k Práci na hovno

Potýkají se západní společnosti s leností, anebo naopak žijeme ve světě, který fetišizoval práci? Tyto dvě protichůdné teze se střetávají v samém středu naší společnosti. Když se podíváme na počet odpracovaných hodin, zjistíme, že Češi pracují výrazně méně než například v šedesátých letech, před zavedením pětidenního pracovního týdne. Přesto má řada lidí pocit, že pracujeme intenzivněji než kdy dříve. A možná je to v jistém smyslu pravda – protože práce není jen otázkou času, ale i energie, soustředění, únavy a nasazení, které nelze vyjádřit v hodinách.

Kde líšky dávajú dobrú noc audio

Správy

Kde líšky dávajú dobrú noc audio

Historička Hana Kubátová v knize Kde líšky dávajú dobrú noc: Kresťanský nacionalizmus a holokaust na Slovensku ukazuje, jak se formování slovenského národního státu během druhé světové války propojilo s kolektivní zradou a genocidou. Autorka dokládá, že holokaust na Slovensku nebyl jen důsledkem německého diktátu, ale procesem, na němž se aktivně podíleli slovenské politické a církevní elity, lokální úředníci i běžní občané. Audio čte Nora Ibsenová.

Jáchym Topol zpovídá Beatrici Landovskou

Správy

Jáchym Topol zpovídá Beatrici Landovskou

V rámci projektu Hovory H (rozuměj Hovory o Havlovi) se před kamerami potkali staří přátelé z disidentských rodin – Jáchym Topol a Beatrice Landovská. Ta mimo jiné napsala o svém otci a cvrkotu kolem jejich rodiny už dvě vzpomínové knihy.