Knižní aktuality
Člověk zabořený do světa knih naráží přirozeně na nejrůznější zprávy a informace o tištěném slově a jeho autorech či pomocnících. Někde si je přečte, někdo mu je řekne, někde něco zaslechne (a pak si pokud možno ověří, jestli to není "jedna paní povídala").
mdzknhm
Nová kniha Radky Denemarkové se bude jmenovat Hodiny z olova a má hledat ten bod zlomu, kdy se v české politice objevilo oslnění Čínou a kdy jsme vyměnili lidsko-právní hledisko za vnímání ekonomicko-pragmatické. „Čína je pro mě jakési plátno, na němž vidím, co znamená policejní a krutě autoritářský stát, co se stane, když se obejme a políbí to nejhorší z komunismu a kapitalismu,“ řekla Denemarková na diskusi v pražském Centru současného umění Dox.
mdzknhm
14. června bude vyhlášena letošní Mezinárodní Bookerova cena. Po Nobelovce asi nejznámější literární ocenění může získat šestice autorů – a všichni mají knihy v českých a slovenských knihkupectvích. A jsou to: Amos Oz za Jidáše, David Grossman za knihu A Horse Walks Into The Bar (ve slovenském překladu Vojde koň do baru), Dánka Dorthe Norsová (známe knihu Na hraně), Roy Jacobsen (vydává např. české nakladatelství Pistorius), Argentinka Samantha Schweblin (skvělí Ptáci v ústech) a konečně Francouz Mathias Enard (seženete jeho do češtiny přeloženou knihu Vyprávěj jim o bitvách, králích a slonech.
mdzknhm
V souvislosti s chystaným vydáním veleknihy WarholGigant (www.warholgigant.sk) připomínáme, že existuje jedna absolutně česko-slovenská původní kniha o tomto autorovi. Zakladatelé umělcova muzea v Medzilaborcích, grafik Michal Cihlář a fotograf Rudo Prekop, vydali v roce 2011 v Arbor Vitae objevnou a objemnou knihu Warhol a Československo.Pokud nemáte, doporučujeme.
mdzknhm
S postupujícím časem směrem k létu se blíží také Colous Of Ostrava. Festival nejen hudební bude mít i letos otevřené scény debatního Meltingpotu. Z diskutujících už začali organizátoři postupně uvolňovat některá jména: Ben Aaronovitch, Karima Bennoune, Mariusz Szczygiel, Igor Lukeš, Václav Bělohradský, Václav Cílek atd. (Víme i o dalších, ale ctíme právo organizátorů pouštět info po částech). Celkem 150 jmen na 8 pódiích. Jedno z nich se bude jmenovat Stage Argo/Kosmas.
mdzknhm
Starší erotický komiks z dílny francouzského kreslíře Moebia a „nechvalně“ známého buřiče přes lidské vnímání a nekonfekční komunikaci Alejandra Jodorowského se jmenuje Andělské drápky. Možná to ani není komiks, spíš něco jako kreslený porno časopis s jistými psychoanalyticky-intelektuálními popiskami a bublinami. Sexuální výjevy v plné expozici, které nebude pro většinu zájemců tak úplně snadné si prohlížet na veřejnosti. Rozpaky ostatně zažilo nemálo návštěvníků knižního veletrhu v Praze, když se rozhodli touto rozměry velkou publikací veřejně listovat.Fanoušci spojenectvídvou autorů Andělských drápků mají jistě v dobré paměti (nebo doma v knihovně) jejich žánrově mistrovský kousek Incal, o kterém se tvrdí, že jde o nejzásadnější dílo komiksové historie, které v Evropě vzniklo. Svým dílem si Moebius vysloužil přezdívku „Stanley Kubrick komiksu“. Nesmazatelnou stopu zanechal také v českém prostředí. „Moebius ovlivnil autory po celém světě, Česko nevyjímaje. Jeho vliv a oblíbenost můžeme pozorovat třeba u Karla Jerie, Nikkarina, Jiřího Zimčíka a samozřejmě u Káji Saudka,“ napsal Lukáš Růžička na webu Komiksarium. Takže je-li libo, pořiďte si Andělské drápky. Jsou hot a můžete se u nich snadno zpotit.
mdzknhm
A ještě ukázka z rozhovoru novinek.cz s nizozemským bohemistou Edgarem de Bruinem, čerstvým nositelem Ceny Jiřího Theinera, která se uděluje za zásluhy o šíření dobrého jména české literatury v zahraničí:
Myslím, že k mezinárodnímu českému bestselleru jsme podobně daleko – nebo blízko – jako před deseti lety. Je to pořád stejně nepředvídatelná sázka do loterie. O přijímání české literatury v zahraničí mám přehled převážně jako literární agent. A z této pozice jsem byl v posledních deseti letech svědkem toho, jak na zahraniční nakladatele dopadla hospodářská krize. Ekonomické ohledy hrají při rozhodování o přijetí určitého titulu mnohem větší roli než dřív, což je pro menší literatury, tedy i pro tu českou, nepříznivé. Všechno trvá déle a dlouhé váhání častěji končí odmítnutím. Pozitivní recenze nebo návštěva autora nemají znatelnější vliv na prodejnost, i velmi idealističtí nakladatelé váhají s vydáním třetího titulu určitého autora, jestliže se první dva prodávaly špatně – i když důležitou náplastí je pro ně překladatelský grant českého ministerstva kultury. Pokud vím, od doby komerčního úspěchu Miloše Urbana ve Španělsku ještě před krizí – Sedmikostelí se tam prodalo na 60 tisíc výtisků – se nepodařilo v zahraničí výrazně prorazit žádnému jinému českému spisovateli.