Křesťanství v postkřesťanské době
Doba, kdy celou evropskou civilizaci utvářelo křesťanství, pominula. Sekularizace je na vzestupu, přesto se lidé stále k náboženství vztahují. Co tato situace pro křesťanství znamená? Hosty organizátorů debaty, pražských dominikánů, jsou: sociolog a historik Zdeněk Nešpor a teologové Martin Kočí a Tomáš Halík.
Náboženství je mj. „hlubinnou strukturou společnosti a její kultury“ a jako takové systémem přesvědčení a kulturního vyjádření víry. Náboženství je „šatníkem víry“. Ve vztahu k víře by tedy náboženství označovalo dynamický charakter víry: zatímco víra je věc svobodné odpovědi na povolání či „vydání se na cestu“ – a křesťanství je tak podstatně vírou, „cestou následování“ – dějiny víru nutí, aby na sebe opakovaně brala tvar náboženství. Náboženství je kulturní a dějinné „tělo“ víry, je inkulturací víry do lidské religiozity.
Tomáš Halík