...jak v organizaci, tak v designu, jak na jevišti, tak v hledišti. Ale abych neviděl zase všechno tak černě – každý rok bývají oceněny jiné knihy, to zase ano.

Proč se vlastně musí literární ceny tvářit tak sterilně? Dělá to ten televizní přenos? Je to skutečně dobrá propagace knih, jak zněla původní idea sdružení Litera, když divák u televize neví, jestli sleduje vyhlášení nejlepšího fotbalisty roku nebo nějakou jinou televizní merendu? Zaslouží si milovníci literatury takové každoroční deja vu? Není nakonec tou hlavní propagační zprávou, že svět knih je stejná marketingová nuda jako jiné konzumní světy kolem nás? My čtenáři přece víme, že to tak není. Neobětuje se tu už několik let kvůli zlatému teleti televizního přenosu to na literatuře jedinečné, to, co dělá poctivé literární texty přitažlivé i v současném digi světě?

Přitom Litera vybírá čtenářům dobré knihy, poroty nepracují se žádnými tituly na kšeft, ale podle svého nejlepšího vědomí a svědomí doporučují opravdu velmi slušnou kvalitu. Obecný čtenář, který není předplatitelem literárních časopisů a není nějak těsněji profesně nebo fanouškovsky zapojený do zákulisí knižního světa, určitě neprohloupí, když některé z oceněných nebo nominovaných knih otestuje svojí čtenářskou zkušeností. Ale jakoby se na ten celý koncept cen Litera lepil rok od roku víc nějaký stín. Jakoby se vytrácelo dobrodružství a energie. A odvaha.

Jenže – čím by byla literatura bez odvahy? Čím by byla literatura, sázející na jistotu? A tak tady máme paradox. Zatímco se většina oceněných autorů pouští s větší či menší odvahou do svých projektů, zatímco mnozí nakladatelé neztratili ještě instinkt pro riskování a mnozí knihkupci drží statečně často ohořelou a krví potřísněnou vlajku názoru a kvality, mediálně nejviditelnější literární ceny se spokojily s tradicí.

A konečně – doufám, že stále ještě platí, že dobrá literatura svádí, alespoň nějakou svojí částí, určitý souboj se současností. Formálně, esteticky, ale i obsahově, občansky. Jsem velmi rád, že jsem letos slyšel alespoň z úst Ondřeje Nezbedy (Průvodce smrtelníka – cena Objev roku), který napsal knihu o hospicové péči, tato slova: Přeju vám, abyste dokázali zestárnout dobře a důstojně, abyste se neproměnili v takové páprdy, jací dnes sedí na pražském Hradu. A potěšil i Marek Šindelka (Únava materiálu - cena za prózu), když připomenul místo dlouhé děkovačky, že je dobré si uvědomit, že zatímco si můžeme příjemně slavit ,tak právě v tenhle okamžik hledají tisíce lidí svůj nový domov a identitu v místech, která jim často dávají najevo, že jsou spíš hmyzem, než lidmi. Osobně od spisovatelů tahle, pro někoho zbytečně romantická gesta, očekávám. Byl jsem jim za ně vděčný, protože jsem si v tu chvíli uvědomil, že přece jen sleduji přímý televizní přenos literárních cen, ročník 2017.

Držitelé cen Litera 2017

Kniha roku: Bianca Bellová: Jezero (Host)

Litera za prózu: Marek Šindelka: Únava materiálu (Odeon)

Litera za poezii: Milan Ohnisko: Světlo v ráně (Druhé město)

Litera za knihu pro děti a mládež: Tomáš Končinský, Barbora Klárová: Překlep a Škraloup (Albatros)

Litera zaliteraturu faktu: Petr Roubal: Československé spartakiády (Academia)

Litera za nakladatelský čin: Adam Chroust: Miloslav Stingl: Biografie cestovatelské legendy (Jota)

Litera za překladovou knihu: Sara Baume: Jasno lepo podstín zhyna (z angličtiny přeložila Alice Hyrmanová McElveen, Odeon)

Litera za publicistiku: Kateřina Šedá: Brnox (Kateřina Šedá) DILIA

Litera pro objev roku: Ondřej Nezbeda: Průvodce smrtelníka (Paseka)

Kosmas cena čtenářů: Markéta Zahradníková, Zbygniew Czendlik: Postel hospoda kostel (Argo)

Magnesia blog roku: KKRD Boys: Brblanina

Zobraziť diskusiu (0)