Medzi knihami - čerstvé informácie z diania v knižnom svete

 

Magdaléna Platzová o Životě po Kafkovi

V jejích knihách se vypráví a přemýšlí a drobnokresebně popisuje ve šťastné ojedinělé symbióze, která mám svůj rytmus a smyslovost. Magdaléna Platzová (1972) patří podle mojí čtenářské zkušenosti mezi VIP současné české literatury. Její poslední kniha je o životech některých lidí, kterých se nějak dotýkal příběh Franze Kafky, hlavně o snoubence Felici Bauerové a jejich potomcích.

Kafka je mrtvý, ale jeho dopisy žijí svým vlastním životem a rozpoutávají se kolem nich celé bitvy. Je to román o síle vzpomínek, o tom, na čem zůstává stát naše identita, když ztratíme nejen naši rodnou zemi, ale celý kulturní kontext, v němž jsme se formovali. To je dnes aktuální. Kolik lidí opět ztrácí vše, ze dne na den!

Magdalena Platzová


Magdaléna Platzová (1972) – prozaička, publicistka, autorka divadelních her a knih pro děti. Vystudovala filozofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Pracovala jako asistentka režiséra Petra Lébla v Divadle Na zábradlí a jako redaktorka týdeníku Literární noviny a Respekt. Vydala devět knih, mimo jiné Sůl, ovce a kamení (2003), Aaronův skok (2006), Anarchista (2013), Druhá strana ticha (2018), Máme holý ruce (2019). V současnosti žije s rodinou ve francouzském Lyonu.

Zobraziť diskusiu (0)

Život po Kafkovi

Život po Kafkovi

Platzová Magdaléna

Román inspirovaný osudem Kafkovy snoubenky Felice Bauerové. Kdo vlastně byla Kafkova snoubenka Felice Bauerová, žena, kterou generace Kafkových fanoušků znají jen jako milovnici masitých pokrmů, těžkého nábytku a přesně nařízených hodinek?

Kúpiť za 12,60 €

Podobný obsah

Michal Hvorecký v 360ke: „Nežijeme ľahkú dobu, autentická literatúra to má ťažké“

Správy

Michal Hvorecký v 360ke: „Nežijeme ľahkú dobu, autentická literatúra to má ťažké“

Píše od svojich 15 rokov a už ako pomerne mladému sa mu podarilo stať sa spisovateľom na voľnej nohe, čo v slovenských pomeroch nie je jednoduché. Niečo iné však na knižnom trhu platilo pred 20 rokmi a niečo iné platí dnes. Čo všetko sa pre slovenských spisovateľov zmenilo a aký dopad ma na ich prácu, že sa znižuje počet knihomoľov a ľudí, ktorí si kupujú knihy? To boli témy pre spisovateľa a publicistu Michala Hvoreckého, ktorý vydal romány ako Plyš, Eskorta, ale aj knihy pre deti Lebopreto alebo Maliar a chlapec. Jeho knihy boli preložené do desiatky jazykov a najnovšie vydal svoju prvú knihu po nemecky.

Podcast Terezy Matějčkové jako prolog k Práci na hovno

Správy

Podcast Terezy Matějčkové jako prolog k Práci na hovno

Potýkají se západní společnosti s leností, anebo naopak žijeme ve světě, který fetišizoval práci? Tyto dvě protichůdné teze se střetávají v samém středu naší společnosti. Když se podíváme na počet odpracovaných hodin, zjistíme, že Češi pracují výrazně méně než například v šedesátých letech, před zavedením pětidenního pracovního týdne. Přesto má řada lidí pocit, že pracujeme intenzivněji než kdy dříve. A možná je to v jistém smyslu pravda – protože práce není jen otázkou času, ale i energie, soustředění, únavy a nasazení, které nelze vyjádřit v hodinách.

Kde líšky dávajú dobrú noc audio

Správy

Kde líšky dávajú dobrú noc audio

Historička Hana Kubátová v knize Kde líšky dávajú dobrú noc: Kresťanský nacionalizmus a holokaust na Slovensku ukazuje, jak se formování slovenského národního státu během druhé světové války propojilo s kolektivní zradou a genocidou. Autorka dokládá, že holokaust na Slovensku nebyl jen důsledkem německého diktátu, ale procesem, na němž se aktivně podíleli slovenské politické a církevní elity, lokální úředníci i běžní občané. Audio čte Nora Ibsenová.