Medzi knihami - čerstvé informácie z diania v knižnom svete

 

Magorské modlitby v Knihovně VH

Po svazku věnovaném Karlu Čapkovi se literární historik Martin C. Putna věnuje dalšímu muži víry a velikánovi české literatury Ivanu Martinu Jirousovi. Otázky kladl Jáchym Topol.

Ivan M. Jirous byl nejen duchovní vůdce undergroundu, vězeň, básník a magor, ale též velký modlitebník. Z Magorovy summy jsou vybrány nejlepší básně duchovní a seřazeny shora dolů: Nejprve Bůh ve třech podobách – Stvořitel, Vykupitel a Utěšitel. Poté nebeské zástupy neboli „katolický panteon“ – andělé, Panna Maria, „svatí staří“ a „svatí noví“, nekanonizovaní (a často nekanonizovatelní). Konečně ten, kdo se modlí – zase ve třech polohách: hříšník – vzpurník – vděčník. Nejsou to jen osobní modlitby Magorovy, ale magorské modlitby. Konkrétní jména a reálie si každý modlič může nahradit svými.


Zobraziť diskusiu (0)

Magorské modlitby

Magorské modlitby

Jirous Ivan Martin, Putna Martin C. (ed.)

Ivan M. Jirous byl nejen duchovní vůdce undergroundu, vězeň, básník a magor, ale též velký modlitebník.

Kúpiť za 12,24 €

Podobný obsah

Měsíc autorského čtení 2026: Lukáš Cabala

Správy

Měsíc autorského čtení 2026: Lukáš Cabala

Lukáš Cabala (1986) spoluzaložil internetový antikvariát Čierne na bielom. Vydal pět knih prózy – Satori v Trenčíne (2020), Jar v Jekaterinburgu (2021), Spomenieš si na Trenčín? (2024), Leto postávalo v horúcom vzduchu (2025), Terpentín (2026) – a dvě knížky pro děti: Jeseň v lese (2023) a Život v malinových horách (2025).

Lukáš Balabán na Měsíci autorského čtení 2026

Správy

Lukáš Balabán na Měsíci autorského čtení 2026

Letošní Měsíc autorského čtení jede na plné obrátky. Hosté z hlavní země letošního ročníku – tedy z Grónska – se střídají s těmi česko-slovenskými. Před pár dny došlo i na Lukáše Balabána. Syn svého otce Jana nezapře. Nejlépe je to slyšet právě při autorském čtení z jeho prvotiny Román pro pitomce.

Komunisty zbědovaná Kuba čeká na zmrtvýchvstání

Správy

Komunisty zbědovaná Kuba čeká na zmrtvýchvstání

Další sen o komunistický spravedlnosti a rovnosti se hroutí před očima. Kuba už kromě castrismu nemá téměř nic. Není elektřina, litr benzínu stojí měsíční plat a zdravotnictví nemá ani aspirin. Turisté, poslední ekonomická naděje ostrova, přestali jezdit. Socialismo o muerte? A co třeba jen humanismo normale!