„Od 18 let mě trápí zážitek, který jsem měl se svojí babičkou. Nevím, zda měla, nebo neměla Alzheimera, každopádně to byla nějaká stařecká demence, i když tak stará na dnešní poměry nebyla. Bylo jí nějakých 75, 76 let… a začala mně a bráchovi usilovat o život. A bylo to úplně absurdní, protože babička byla celý život strašně milá a nekonfliktní osoba, vždycky nám vařila a pekla. A pak z vás ta nemoc udělá takové malé, staré, seschlé monstrum,“ líčí Miloš Urban svoje motivace k uchopení tématu Alzheimerovy choroby.

Zobraziť diskusiu (0)