Bootova poslední kabelka

Boot a Jimmy Diamond stáli přes ulici o dva vchody níž před holičstvím a sledovali, jak žena odchází od MacIneryho. Sledovali ji, jak se motá kolem čistírny, naklání hlavu jako kuře, kozy se jí s každým krokem pohupují pod vybledlým červeným tričkem a kabelka jí volně visí z ruky. Boot se musel smát. Byla přesně to, co potřebovali. Měli před sebou skutečnou kavku.

Počkali, až došla na roh a zašla na Riverside. Pak přešli ulici a vyrazili za ní. Ta holka byla sotva při vědomí. Boot měl kudlu připravenou v kapse bundy, ale to bylo jen preventivní opatření. Tohle bude snadný.

Přidali do kroku. Nebylo nutné, aby došla až domů, než k ní dorazí. Sebrat tu kabelku, to byla jedna věc. Jak vezme za kliku, pak je to jasná vloupačka, nestojí za to riskovat takovej zatracenej pokus. Už při pohledu na ní bylo zřejmé, že toho moc nemá. Ale byla v baru. A bary stojí prachy.

Na Riverside byla tma. Pouličního osvětlení bylo pomálu, moc díky New York City. Urputně se drželi stínů a zkracovali vzdálenost. Boot se rozhlédl kolem. Ulice byla prázdná. Kolem proplul nový mercedes a minul je. Přikývl.

Rozběhli se.

Na ulici šel vždycky Boot po popruhu od kabelky, zatímco Jimmy Diamond přistoupil přímo za ní, fakt to měli sehraný, opravdu sehraný, protože ve chvíli, kdy se Boot dotkl popruhu, jí Jimmy srazil do strouhy, udělali to už stokrát, nejsehranější tým ve městě. A stalo se to přesně tak, jak to měli nacvičený. Boot zatáhl za popruh a Jimmy Diamond ji silně plácl dlaněmi obou rukou do zad a odstoupil.

Jenže ona nespadla.

Opilci jdou k zemi. Ženské stačí strčit. Ale tahle jen vytrčila svojí zasranou nohu, aby nespadla, a zároveň se otočila tak rychle, že by tomu jeden ani za milion let neuvěřil, otočila se k Jimmymu Diamondovi a chytila ho za paži.

A pak se k němu nějakým způsobem přitáhla.

Přichytila se k němu jako nějaký brouk – rychle, vážně rychle, vypadalo to, jako by se na vás třeba díval pavouk a vy jste byl prostě jen jiný brouk, který se stane jeho jídlem.

I přes tu tmu bylo vidět, jak Jimmyho obličej zešedl, i když se to stalo během pouhé vteřiny. Bylo to, jako když si ho holka osedlá s nohama omotanýma kolem něho, jako by toho zkurvysyna chtěla šukat, jako by ho chtěla ojet, její boky se proti němu pořádně rozvlnily a bylo to kurva groteskní, prostě na okamžik to vypadalo jako nějaká legrace, dokud se jedna ruka nepustila jeho ramenou, zatímco druhá se mu sevřela kolem krku, a Jimmy se odtáhl, protože viděl, kam ta volná ruka míří, ale nemohl s tím nic dělat, ruka se mu zaryla do očí a Boot nestihl mrknout těma svýma, jak to sledoval, sám skoro cítil stejnou bolest, a když mrknutí skončilo, tak zhasly i Jimmyho oči.

Po tváři mu stékala krev. Boot zakřičel. Oba křičeli. A pak ta žena pustila Jimmyho a otočila se k Bootovi. Nikdy ve svým posraným životě nezdrhal tak rychle. Protože v té tváři nebylo nic, v čem byste poznali člověka. No, byla tu přece jen jedna věc, úsměv. Ale nebyl to úsměv, na který byste se mohli dívat, aniž byste se nezděsili, že něco takového vůbec existuje. Nebylo to jen šílenství. Ta tvář se na něho dívala tak, jako se na něj kdysi dívala krysa z kanálů dole u East River, oči zrudlé čistou touhou kousat a zabíjet.

A tahle tvář se usmála.

Neohlížel se a nestaral se o Jimmyho. O další čtyři bloky dál dostal dost odvahy, aby se otočil a zjistil, že ho nesleduje. Za další dva bloky si uvědomil, že mu její kabelka pořád visí v ruce.

Zastavil se a napůl naslepo ji otevřel, těžce dýchal, ani nevěděl, proč to dělá, kromě toho, že to byla obvyklá věc, bylo to normální, ukradl jsi kabelku, prohrabeš jí. Na chodníku ji obrátil naruby. Rtěnka. Kartáč na vlasy. Sirky od MacIneryho. Žvýkačka. Cáry nějakého ušmudlaného papíru. Našel peněženku a otevřel ji. Uvnitř byla jediná dolarová bankovka a v přihrádce na drobné desetník a niklák.

Byla to nejhorší noc Bootova života.

A to teprve začínala.

překlad Patrik Linhrat