Joe Ide: IQ

Isaiah Quintabe je mladý černoch s ošklivou minulostí a dobrodušnou současností. Kdo potřebuje v L. A. nějak pomoct nebo poradit, něco vypátrat nebo někoho najít, zajede za Isaiahem a ten mu vyhoví. Lidé ze sousedství mu přezdívají I. Q. Za své služby bere honorář, ale kde není co brát, tam pracuje zadarmo. S tímhle přístupem je brzy na dně, a tak vezme práci pro nechvalně proslulého, věčně zdrogovaného rappera, kterého se někdo pokusil zabít, a to ne zrovna šetrným způsobem: poslal na něj bojového psa velkého jako menší kůň a ten rappera málem roztrhal. I. Q. brzy přijde na to, kdo to mohl být, ale nemá důkaz a musí se s tím člověkem setkat tváří v tvář. I s jeho psem. Se všemi jeho bojovými psy.

Albert Jack: Smáli se Galileovi

Když Galileo poprvé přišel s myšlenkou, že Země není středem vesmíru, tak se mu vysmáli. O rádiu ještě před sto lety kdosi prohlásil: „Ta bezdrátová hudební krabice nemá žádnou obchodní hodnotu. Kdo by platil za zprávu, která není učena jasně dané osobě!“ Totéž říkali o televizi: „Americké rodiny nebudou sedět okolo překližkové krabice a hodiny v kuse na ni zírat.“ Telefon byl ústy ředitele Britské pošty odmítnut jako bezvýznamná hračka se slovy: „Díky, máme skvělé poslíčky.“ Jednatel společnost IBM si myslel, že na celém světě se prodá maximálně pět počítačů. Naštěstí pro něj (i pro nás) to jeho syn viděl jinak. A tryskový motor, který změnil život nám všem, málem stál Franka Whittla ten jeho, ale on to nevzdal. Členům Beatles bylo zase řečeno, že kytarovým kapelám už pomalu odzvonilo, a Elvisovi radili, ať jde radši řídit kamion...

Lenka Sobotová: Suchý konce a jiný pocity

Lenka Sobotová v souboru povídek Suchý konce s pozoruhodným smyslem pro žánr a propracovaným stylem s jasnou autorskou perspektivou navazuje na svůj knižní debut. I protagonisté těchto povídek jsou vystavováni nečekaným zkouškám, které je nutí uvědomit si potřebu životního cíle. Jejich představy, sny, ideály a zkušenosti se srážejí s drsnou realitou; díky autorčinu smyslu pro ironii a absurditu však z běžných a banálních příhod a setkání vznikají pozoruhodně silná mikrodramata.

Chaim Cigan: Outsider

Fantastická próza Outsider uzavírá rozsáhlou tetralogii Chaima Cigana Kde lišky dávají dobrou noc. Za pseudonymem skrytý prozaik a dramatik Karol Sidon se v ní snaží spojit rozkošatělé příběhy mnoha hrdinů, se kterými jsme se setkávali v tomto i paralelním světě v předešlých třech dílech, a napravit to, co původně rozpoutal jeden vynález, umožňující cestování v čase. A jak už to bývá, je mnohem snazší vyrobit z ryby rybí polévku než naopak. Román se silnou politickou linkou domýšlí i scénář vývoje světa v době příchodu Mesiáše. Zasazen do devadesátých let minulého století připomíná řadou reálií a dokonce i jednajících postav náš svět. Okolnosti vyvolané společným „globálním“ nepřítelem Armilem či Milovaným a jeho vize sjednoceného lidstva nakrátko spojí arabský a židovský svět. Vznikají dříve nepředstavitelné aliance, hnané jak zbytnělým egem politických vůdců, tak fixní ideou nápravy světa hlavní postavy Sidneyho Kramera. Karol Sidon nás ale nenechává na pochybách, že spásu je možné očekávat od lidí, jimž je touha po moci a jakákoli ideologie cizí. K tomu používá autor své nejsilnější literární zbraně – jazyk, fantazii a schopnost vytvořit životné postavy, jimž můžeme věřit a také se jim smát.

Miloš Doležal: Za

Soubor více než osmi desítek esejů z pera básníka, dokumentaristy a publicisty Miloše Doležala svým rozpětím, vrstevnatostí a výtečnou stylistickou úrovní vstupuje do esejisté řady nakladatelství Torst. V českém kulturně-literárním prostoru je tvorba Miloše Doležala, v níž se soustavně věnuje životním osudům postav známých, ale především těch neprávem opomíjených, výjimečná. Mezi těmi, o kterých Doležal ve svých esejích promlouvá, jsou příslušníci prvních liniích protinacistického a protikomunistického odboje, perzekvovaní zemědělci, stejně jako umlčovaní umělci, spisovatelé a básníci, kteří na sobě nesli úděl, pod kterým nejen, že neklesli, ale zachovali si morální integritu a žitým příkladem posilovali své okolí.

Základnou tvorby Miloše Doležala je precizní znalost jednotlivých osudů, které přibližuje, dny trávené ve společnosti pamětníků, postupné zaznamenávání vzpomínek a poznávání domovského prostoru, výchovy, rodinných tradic i krajiny, která jejich životy spoluutvářela. V souboru nazvaném "Za" se vydává nejen po stopách velkých hrdinů; se stejnou pozorností připomíná i přátele ze svého domovského krajVysočiny, ale také spisovatele polské. Společným jmenovatelem jeho textů je osobní ručení za napsané, úspornost a nebývalý záběr do mnoha oblastí, z nichž si vybírá jednotlivé postavy, které před čtenáře se svým svědectvím předstupují jako živoucí, pestrá a vnitřně pevně soudržná kronika 20. století.

Louise Glücková: Noc věrnosti a ctnosti

Básnická sbírka Louise Glückové Noc věrnosti a ctnosti vyšla v roce 2014 a setkala se s mimořádným čtenářským i kritickým ohlasem; autorce za ni byla mj. udělena Národní knižní cena za poezii. Spíše než o sbírku samostatných básní se jedná o propojené příběhy, jež sice vycházejí z autorčina života, ale mají mnohem obecnější dopad. Glücková svým volným veršem a zdánlivě prostým jazykem dokáže čtenáře očarovat, probudit v něm zvědavost a přimět ho podívat se na svět novýma očima. Jako by člověk s každou básní procházel jakýmsi snovým portálem, který ho pokaždé zanese na jedno a totéž místo, jen jinak rozestavěné. Společným jmenovatelem všech básní je setkání s neprozkoumaným a neprozkoumatelným světem mrtvých, který může i nemusí být tím naším, s věcmi, které jsou nám všem dobře známé, ale teď se na ně díváme v neznámém světle. Atmosférická sbírka nenabízí útěchu pro ty, kdo se obávají lidské smrtelnosti, zároveň však čtenáře nezanechává ve stavu naprostého zoufalství: nachází delikátní rovnováhu mezi skepsí a optimismem, smutkem a radostí, těžkomyslností a nadějí.

Erik Tabery: Opuštěná společnost

Žijeme v době, kdy jeden lživý příspěvek na Twitteru či Facebooku má větší dosah než systematická práce investigativních novinářů. Posilují populisté, kteří sbírají body kritikou establishmentu, i když sami mají z vlastního elitního postavení dlouhodobý prospěch. Výdobytky demokracie jako svoboda slova či nezávislost médií jsou necelých třicet let po listopadu 1989 zpochybňovány. Šéfredaktor týdeníku Respekt popisuje dobrodružnou českou cestu od vzniku republiky po současnost a zasazuje dnešní politické a společenské události do historického a evropského kontextu. Je to svým způsobem rozmluva s minulostí o naší budoucnosti, v níž myšlenkový rámec dávají autorovi úvahy K. H. Borovského, H. G. Schauera, T. G. Masaryka, Ferdinanda Peroutky, Václava Černého, Jana Patočky, Erazima Koháka či Václava Havla. S odkazem na velké kritické duchy demokratické tradice Tabery jasně ukazuje, že rizikům přítomnosti se nejlépe čelí nikoliv panikou, ale chladnou hlavou a rozhodností.

Zajac, Schmartzová: Slovenský realizmus

Kolektívna monografia prináša nový pohĺad na romantizmus v slovenskej literatúre. Reflektuje ho v kontexte slovenskej a českej literatúry v širších historických koreláciách ako dynamický pluralitný dobový uzol v škále rozličných konfigurácií a vo viacerých paralelných vrstvách medzi dvoma vyhranenými pólmi vlasteneckého a mesianistického romantizmu. Monografia sa člení na teoretické Prolegomena a na Argumentum, obsahujúce vybrané prípadové štúdie a osobitnú kapitolu, venovanú výtvarným prejavom romantizmu, sprevádzanú reprezentatívnou obrazovou prílohou.

Zobraziť diskusiu (0)