Medzi knihami - čerstvé informácie z diania v knižnom svete

 

Petra Hůlová: Jsem feministka, ale nebojím se střílet do vlastních řad

Petra Hůlová (1979) poslala do světa svojí třináctou knihu s názvem Nejvyšší karta. Logicky tak ve Vizitce, v pořadu Českého rozhlasu Vltava, mluví nejvíc o ní. Ale také o feminismu, o jeho potřeba být sám k sobě kritický, o čím dál větších složitostech dorozumění mezi generacemi i o podivně nekulturním vztahu státu ke spisovatelům.

Dvacet let se spisovatelka Petra Hůlová pohybuje na literární scéně, přičemž dlouhodobě ji zajímají otázky týkající se genderu, vztahů mezi generacemi i vlastního místa ve společnosti. Věnuje se jim i v nejnovější novele Nejvyšší karta, jejíž hlavní hrdinka je autorce v lecčems podobná:

Je zpovědí stárnoucí spisovatelky, ale také reflexí neuralgických bodů naší společnosti, mezi které počítám emancipaci, výchovu dětí, stárnutí anebo pohled na 90. léta.


A protože je v pořadu zmínka o písničce, kterou pro spisovatelku napsal její manžel, tady ji máte:

Zobraziť diskusiu (0)

Nejvyšší karta

Nejvyšší karta

Hůlová Petra

Skandální odhalení, nebo mystifikace? Provokace, nebo skutečnost?

Kúpiť za 12,60 €

Podobný obsah

Michal Hvorecký v 360ke: „Nežijeme ľahkú dobu, autentická literatúra to má ťažké“

Správy

Michal Hvorecký v 360ke: „Nežijeme ľahkú dobu, autentická literatúra to má ťažké“

Píše od svojich 15 rokov a už ako pomerne mladému sa mu podarilo stať sa spisovateľom na voľnej nohe, čo v slovenských pomeroch nie je jednoduché. Niečo iné však na knižnom trhu platilo pred 20 rokmi a niečo iné platí dnes. Čo všetko sa pre slovenských spisovateľov zmenilo a aký dopad ma na ich prácu, že sa znižuje počet knihomoľov a ľudí, ktorí si kupujú knihy? To boli témy pre spisovateľa a publicistu Michala Hvoreckého, ktorý vydal romány ako Plyš, Eskorta, ale aj knihy pre deti Lebopreto alebo Maliar a chlapec. Jeho knihy boli preložené do desiatky jazykov a najnovšie vydal svoju prvú knihu po nemecky.

Podcast Terezy Matějčkové jako prolog k Práci na hovno

Správy

Podcast Terezy Matějčkové jako prolog k Práci na hovno

Potýkají se západní společnosti s leností, anebo naopak žijeme ve světě, který fetišizoval práci? Tyto dvě protichůdné teze se střetávají v samém středu naší společnosti. Když se podíváme na počet odpracovaných hodin, zjistíme, že Češi pracují výrazně méně než například v šedesátých letech, před zavedením pětidenního pracovního týdne. Přesto má řada lidí pocit, že pracujeme intenzivněji než kdy dříve. A možná je to v jistém smyslu pravda – protože práce není jen otázkou času, ale i energie, soustředění, únavy a nasazení, které nelze vyjádřit v hodinách.

Kde líšky dávajú dobrú noc audio

Správy

Kde líšky dávajú dobrú noc audio

Historička Hana Kubátová v knize Kde líšky dávajú dobrú noc: Kresťanský nacionalizmus a holokaust na Slovensku ukazuje, jak se formování slovenského národního státu během druhé světové války propojilo s kolektivní zradou a genocidou. Autorka dokládá, že holokaust na Slovensku nebyl jen důsledkem německého diktátu, ale procesem, na němž se aktivně podíleli slovenské politické a církevní elity, lokální úředníci i běžní občané. Audio čte Nora Ibsenová.