Tomáš Weiss
29.3.2023
Petra Hůlová: Jsem feministka, ale nebojím se střílet do vlastních řad
Petra Hůlová (1979) poslala do světa svojí třináctou knihu s názvem Nejvyšší karta. Logicky tak ve Vizitce, v pořadu Českého rozhlasu Vltava, mluví nejvíc o ní. Ale také o feminismu, o jeho potřeba být sám k sobě kritický, o čím dál větších složitostech dorozumění mezi generacemi i o podivně nekulturním vztahu státu ke spisovatelům.
Dvacet let se spisovatelka Petra Hůlová pohybuje na literární scéně, přičemž dlouhodobě ji zajímají otázky týkající se genderu, vztahů mezi generacemi i vlastního místa ve společnosti. Věnuje se jim i v nejnovější novele Nejvyšší karta, jejíž hlavní hrdinka je autorce v lecčems podobná:
Je zpovědí stárnoucí spisovatelky, ale také reflexí neuralgických bodů naší společnosti, mezi které počítám emancipaci, výchovu dětí, stárnutí anebo pohled na 90. léta.
A protože je v pořadu zmínka o písničce, kterou pro spisovatelku napsal její manžel, tady ji máte:
