Tomáš Weiss
1.8.2016
Poezie na 7 dní
Tentokrát díky za výběr básně Márii Pajgerové, která nám poslala svůj tip. S radostí tuto legendární báseň zveřejňujeme a nabízíme vám všem. Mária poslala text v jiném překladu, tak snad tento, od současného překladatele Hesseho do češtiny, Vratislava Slezáka, bude také ok.
Hermann Hesse
Stupně
Tak jako vadne každý květ a všechna mladistvost
ustoupí stáří, tak kvete každý stupeň žití
i všechna moudrost, také každá ctnost
nikoli věčně, vždy jen ve svůj čas.
Při každé výzvě života pak srdce musí býti
ochotno loučit se, odejít a opět začít znova,
vzmužit se, netruchlit a zas
do nových a jiných vazeb vyjít.
Vždyť každý počátek své kouzlo v sobě chová
a to nás chrání a pomáhá nám žít.
Života prostory všemi zvesela ať jdem,
na žádném nelze jak na domově lpět,
duch světa nechce poutat nás a tísnit, vracet zpět,
chce šíř nám dát a pozvedat nás stupeň za stupněm.
Sotva jsme v útulnosti někde zdomácněli,
že ochabnem, hned hrozí nebezpečí,
kdo dále na pouť žitím rozhodne-li
se vyrazit, jen ten se vyrve ze mdlého zvyku křeči.
I hodina smrti možná, Bůh sám suď,
nás vyšle omládlé vstříc novým končinám,
konce mít nebude života výzva k nám...
Nuž, srdce, rozluč se a zdrávo buď
Hermann Hesse: Hra se skleněnými perlami (Volvox Globator 1996, přeložil Vratislav Slezák)
