Tomáš Weiss
29.8.2016

Poezie na 7 dní

Poezie musí být člověku nablízku. Nedá se popřít, že jsou různé vkusy. Dnes za námi přichází český básník Ivan Diviš. Vaše nabídky pro nás můžete i nadále expedovat na email info@medziknihami.sk. Opravdu je rádi i s vaším doporučením dalším publikujeme. Verše nechť přistoupí blíže!

...

Veškerá nádhera světa

a jeho rozlehlost

člověku nestačí. Pod záminkou

potřeby

šťourá a ničí, kam šlápne

deset let tráva neroste. Nejzapadlejší kout a ráj,

kde se ještě pasou jeleni,

pročesá a tu zvěř složí.

Teprve pak je ukojena

proketá složka jeho povahy,

kterou nelze změnit

ani kdybyste ji nabídli Ráj -

I ten by odmítla,

jen aby mohla být sama sebou,

tj. ničím a nikým.

...

Ivan Diviš (1924 - 1999) byl český básník a esejista. Je považován za jednoho z nejvýraznějších a nejoriginálnějších českých autorů 2. poloviny 20.století. Patří k básnické generaci, která začala psát za doby protektorátu. V období 1943–1946 se učil knihkupcem. Byl zadržen a vězněn gestapem. V letech 1946 1949 studoval filozofii a estetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zpočátku byl zaměstnán v knihkupectví a nakladatelství Václav Petr. Na začátku 50. let působil jako editor v redakci Rudého práva. Později v 50. letech pracoval jako soustružník. V 60. letech se stal redaktorem v nakladatelství Madá fronta. V roce 1964 konvertoval ke katolictví. V roce 1969 emigroval do západního Německa. Stal se spolupracovníkem Rádia Svobodná Evropase sídlem v Mnichově. Po sametové revoluci se vrátil do vlasti, kde strávil celý zbytek života. Zemřel 7. dubna 1999 v Praze na následky pádu ze schodů ve vlastním domě. Báseň pochází z roku 1995 a byla oištěna ve sbírce Verše starého muže. info wiki

Zobraziť diskusiu (0)

Pre viac podobných článkov pozrite najnovšie zo sekcie Správy

Návrat do Čech

Návrat do Čech

Ivan Diviš

Kniha svým názvem navazuje na Divišovu básnickou knihu Odchod z Čech - tentokrát však nejde o sbírkubásní, ale o výbor z korespondence, a to z let 1989 až 1996, tedy z období, kdy básník dosud žil v Německu, ale do Čech již mohl - po dvacetiletém exilu -jezdit a postupně, krok za krokem, se odhodlával se do Čech vrátit natrvalo, což v roce 1996 skutečně udělal (a o tři roky později zde zemřel). Kniha, kterou uspořádal básníkův přítel Zdeněk Potužil, je složena z dopisů více než deseti adresátům, dopisy jsou řazeny chronologicky.

Kúpiť za 15,01 €

Podobný obsah

Petr Hruška – básník, míjející se velmi přesně

Správy

Petr Hruška – básník, míjející se velmi přesně

Když má vyjít nová básnická sbírka Petra Hrušky (1964), určitý druh čtenářů v CZ-SK zpozorní. Bývají to totiž v posledních dvaceti letech vrcholy poetické sezóny. Minout se přesně – to je autorova definice poezie. A ještě to, že slova jsou sama překvapována souvislostmi, do kterých je básník postaví. Jeho slovní sestavy už díky překladům znají i zájemci z Británie nebo Ameriky. A 7. června mu bude šedesát. Foto: David Konečný

Piranesi

Čo číta výkonný riaditeľ OZ Cesta von Pavel Hrica

Piranesi

Zvláštny chlapík menom Piranesi žije sám v alternatívnom svete – nekonečnom labyrinte siení, ktoré sú plné mramorových sôch. V dolných sieňach Dom hraničí s oceánom a hore s oblakmi. Piranesi sa živí rybami a morskými riasami. Vedecky skúma jednu sieň za druhou a robí si o všetkom systematické zápisky. V tomto Dome sa vyskytuje už len iný živý muž „the Other“, s ktorým sa Piranesi stretáva na chvíľu každý utorok. Títo dvaja a pozostatky niekoľkých mŕtvol tvoria celé ľudstvo. Alebo nie? Piranesimu sa začínajú diať divné veci. Mysteriózna fantázia sa mení na detektívne pátranie, v ktorom Piranesi objavuje inú svoju identitu. Clarkovej román si ma pripútaval každou ďalšou kapitolou. Nevedel som ho pustiť z rúk. Popri čítaní vo mne rástli otázky: kým vlastne naozaj sme? Čo vnímame reálne a čo je len skreslenie? Ako ovplyvňuje naše prostredie to, čo si myslíme o sebe a svete?

V tmavej komore

Čo číta grafický dizajnér Ondrej Jób

V tmavej komore

Napoly memoáre, napoly esej, previazané úvahami o identitách – národnej, etnickej aj rodovej. Hlavná postava, autorkin otec, maďarský Žid, prežil hrôzy druhej svetovej vojny v Budapešti a po vojne emigroval do USA, kde si založil rodinu a pôsobil ako úspešný retušér fotografií v New Yorku. Do Maďarska sa vrátil až pred osemdesiatkou ako Stefánia – po tom, ako absolvoval operáciu na zmenu pohlavia. Tento až neuveriteľný príbeh priam núti na zamýšľanie sa nad vlastnou identitou, nad tým, aké hranice majú národy, ako veľmi našu súčasnosť ovplyvňuje naša rodinná aj civilizačná história. Kniha je o to silnejšia, že sa týka nášho geografického regiónu a opisuje našu zdieľanú minulosť. Krátko po dočítaní knihy som mal možnosť bližšie spoznať Budapešť (niekoľkokrát som sa pri potulkách dokonca úplnou náhodou ocitol priamo pred domom, kde prežil detstvo malý István) a musím povedať, že mi otvorila nové perspektívy v nazeraní nielen na Maďarsko, ale aj v nazeraní na Slovensko, jeho miesto v Európe a moje miesto v ňom.