Tomáš Weiss
21.10.2016

Poezie na 7 dní

Jednou se tady objevit musela. Mária Ferenčuhová. Její nová Imunita. Určitá křehkost zdraví, nutnost udržování rovnováhy. Imunita sebepoškozená poezií? Nebo poezie jako úzdravné pouštění žilou, které snižuje tlak krve. Být imunní vůči čemu?

Spojenie

Zobudila sa napojená

na svetelné vlákno,

vnikalo jej do hlavy

v najvyššom bode na temene,

čistilo vnútro,

splachovalo kal,

ničilo patogény

a naprávalo tkanivá.

Šírilo sa von cez končeky prstov.

Menila plasty na zlato,

pohľadom zušľachťovala

ľudí, spoločnosť

aj jednotlivé rasy.

Správy o jej moci

šírili sa éterom

takmer samy,

liečila na diaľku, ale aj

dotykom,

každého podľa výberu,

videla, ako špina postupne

odchádza z tiel,

vstupuje do zeme,

hreje.

Objavili ju po rokoch

zhorenú na uhoľ

v dome, z ktorého dnes stoja

iba obvodové múry.

Pod nimi sa údajne

dosiaľ skrývajú

obrovské zásoby

fosílnych palív.

Mária Ferenčuhová (1975) slovenská poetka, překladatelka, filmová kritička a teoretička. Pět sbírek poezie, překlady z francouzštiny (Nothombová, Echenoz, Binet, Beckett...). Báseň pochází z právě vydané sbírky Imunita (Skalná ruža, 2016)

Zobraziť diskusiu (0)

Pre viac podobných článkov pozrite najnovšie zo sekcie Správy

Imunita

Imunita

Mária Ferenčuhová

Ferenčuhovej bytostne civilná, mestská poézia, špecificky citlivá a vnímavá voči spoločenským fenoménom, v básnickej knihe Imunita nadobúda výrazne fyzický, až fyziologický charakter. Dlhodobá autorkina fascinácia momentom prieniku cudzorodého a obrany pred jeho účinkami tu dostáva biologický až medicínsky tvar.

Kúpiť za 7,92 €

Podobný obsah

Heiddegerova fenomenologická poezie

Správy

Heiddegerova fenomenologická poezie

Kristovanoho! Heiddeger a ta jeho fenomenologie, ten jeho pojmový aparát, ve kterém se vyznat je skutečně zapeklité. Autor Bytí a čas se rozhodl, že svojí ontologii ontologií nacpe do poezie? Máme tu v edici Opium poezie sbírku Myslet veršem. Autor naštěstí ví, že není básník – a snaží se svoje verše hned úvodem vysvětlit.

Jehličkové básně

Správy

Jehličkové básně

To mám rád. Vejdu do něčích textů a je mi tam dobře. Předtím jsem neznal. Začal jsem od zatím poslední knihy. Ta mě přinutila vrátit se k textům předchozím. A najednou mám z neznámého člověka kamaráda. Konkrétně kamarádku. Jmenuje se Marie Jehličková. Ročník 1994 a její sbírka Hořím v kameni je její pátou. Nevím, jak žije, ale podle té obrazotvornosti bych řekl, že dost intenzivně až zběsile. Nevím, jak moc si ředí kořalku kořalkou, jak píše, ale cítím citlivost až přes práh tady toho světa.

Něco se nepovedlo a teď se chyba šíří jako poušť

Správy

Něco se nepovedlo a teď se chyba šíří jako poušť

Po kriticky vřele přijaté próze Přípravy na všechno se Elsa Aids vrací k poezii, se kterou začínal. Jeho poetická reflexe pocitu z dneška a osobního souboje s realitou a identitou patří k tomu nejcitlivějšímu, co v šuplíku civilní a sociální česká poezie nabízí. Téměř jistý účastník některých poetických ocenění za rok 2023. Foto: Ondřej Lipár