Medzi knihami - čerstvé informácie z diania v knižnom svete

Proč sníme

Rahul Jandial

3.

Erotické sny: Ztělesnění touhy

Erotické sny patří k lidské přirozenosti. I kdybyste chtěli sebevíc, nezastavíte je. Neskončí s menopauzou a nevymýtí je ani chemická kastrace. A vůbec nezáleží na tom, jestli jste sexuálně aktivní, žijete v celibátu, jste ženatí nebo svobodní. Erotické sny jsou univerzální. Průzkumy provedené mezi obyvatelstvem různých zemí světa odhalily, že sexuální sny má 90 procent Britů, 87 procent Němců, 77 procent Kanaďanů, 70 procent Číňanů, 68 procent Japonců a 66 procent Američanů. Formulujeme-li otázku šířeji a zahrneme nejen sexuální, ale všechny erotické sny, číslo povyskočí na více než 90 procent respondentů.

Jediným dalším typem snů, který se vyskytuje takto univerzálně, jsou noční můry. Jak noční můry, tak erotické sny mají na náš bdělý život obrovský vliv – což možná indikuje, že to je jejich účel. Podle odhadů se sexuální představy vyskytují v každém dvanáctém snu. Studie se v tomto ohledu sice úplně neshodují, ale nejčastějšími představami obsaženými v erotických snech jsou (v uvedeném pořadí): líbání, pohlavní styk, smyslné objímání, orální sex a masturbace. Prvenství líbání by nás nemělo příliš překvapovat. Zmapujeme-li oblasti mozkové kůry s ohledem na to, s jakými smyslovými vjemy se pojí, jazyku a ústům je věnována nepoměrně větší plocha.

Ať už sníme o líbání, nebo o něčem víc, erotické sny lze jen těžko ignorovat. Dokážou v nás vyvolat potěšení nebo žárlivost. Často jsou zneklidňující. Ale co když se vám zdá o bývalém partnerovi? Co to znamená? A co když se vašemu partnerovi zdá erotický sen o někom jiném? Měli byste se sny vašeho partnera nebo svými vlastními znepokojovat? Odhalují něco o našich skutečných touhách?

Budeme-li se ptát, jak vztah ovlivňuje erotické sny, zjistíme, že svobodní muži mají erotické sny častěji než muži ve stabilním partnerském vztahu. Ženy zase uvádějí častější výskyt sexuálních snů, když se jim stýská po partnerovi nebo když naplno prožívají milostnou aféru, přičemž muži v těchto situacích podobný nárůst četnosti erotických snů neuvádějí. V jednom ohledu se však snění mužů i žen shoduje: ve snech téměř všichni podvádíme. Co bychom z toho měli vyvodit?

Coby tvůrci vlastních snů sami vybíráme, kdo figuruje v našich nočních dramatech, kde se odehrávají a co se při nich děje. Sny jsou smyslovými výtvory. A když tedy ve snu podvádíme partnera, není to náhodou znamení, že chceme být nevěrní, nebo že jsme tomu přinejmenším otevření? Nejsou-li erotické sny projevem nezřízeného, nespoutaného libida, čím tedy jsou?

Před zodpovězením této otázky si nejprve musíme říct, jak vlastně erotické sny vznikají. Jak jste se už dočetli dříve, všechny sny jsou produktem naší představivosti a imaginativní sítě; vizuálními a emocionálními příběhy, které se vymykají pravidlům a logice bdělého života. Během snění je exekutivní síť nečinná a imaginativní síť neomezená, může svobodně nacházet volné asociace a souvislosti v našich vzpomínkách a mezi těmi, kdo nás obklopují. Pohlížíme-li na svět z nových hledisek, můžeme díky tomu lépe pochopit minulé zkušenosti a získat jasnější představu o tom, co nás čeká v budoucnosti.

Tento nespoutaný stav mysli nám ve snech umožňuje zkoumat scénáře, které bychom si v bdělosti nedokázali nebo nemohli představit, a zároveň nás může dovést k překvapivým, znepokojivým, a dokonce erotickým úvahám o lidech v našem životě. Vzhledem k tomu, že logická exekutivní síť je během snění vypnutá, neumíme erotické úlety hned zkraje utnout. Ze stejného důvodu je ani nemůžeme soudit. Ve snech si můžeme představovat sexuální situace a scénáře, které by v bdělém stavu byly zapovězené nebo nepředstavitelné.

Erotické sny zpravidla nejsou pouhou rekonstrukcí sexuálních zážitků z bdělého života; a pokud jsme ve vztahu, ve většině erotických snů navíc stávající partner ani nefiguruje. Místo toho v těchto snech v mnohem větší míře inklinujeme k bisexualitě a obecně k neobvyklým sexuálním interakcím. Ve snech můžeme být, s kým chceme. Po kom toužíme ve svých snech, máme-li takovouto možnost volby? Možná vás to překvapí, ale do hlavních rolí v erotických snech neobsazujeme ideální sexuální partnery. Nevytváříme si žádné chiméry, žádné vysněné fantazie disponující žádoucími vlastnostmi. Obvykle si představujeme někoho blízkého, často někoho obyčejného – možná dokonce odpudivého – z našeho bdělého života. Proto v erotických snech obvykle figurují nám známí lidé: bývalí partneři a partnerky, šéfové a kolegové, přátelé a sousedi, a v mladším věku dokonce i členové rodiny. Ve čtyřech z pěti erotických snů vystupuje někdo, koho snící dobře zná, a setkání probíhají obvykle na známém místě. Rovněž to znamená, že existují i sexuální noční můry.

Sny o zvláštním sexu s podivnými nebo nepříjemnými lidmi nás mohou znepokojit, ale může se také jednat o pouhou snahu imaginativní sítě o prozkoumání jiného druhu sociální kognice, mocenské dynamiky zasazené do erotického kontextu. V erotických snech samozřejmě mohou vystupovat i celebrity a jiné veřejné či historické osobnosti. Za to vděčíme takzvanému neuronu Halle Berry. Výzkumníci ve spolupráci s neurochirurgy zjistili, že se v mozku vyskytují konkrétní neurony vyhrazené našim největším oblíbencům a místům, kam se rádi vracíme. Patří mezi ně členové rodiny, domov z dětství, slavné osobnosti a ikonická místa. Jeden neuron se například může aktivovat při pohledu na budovu opery v Sydney nebo na Eiffelovu věž. Stejně tak máme neurony, které se rozsvěcují při pohledu na některé celebrity.

K tomuto překvapivému objevu dospěl profesor Rodrigo Quian Quiroga z Leicesterské univerzity v Anglii. Zkoumal pacienty, kterým byly před chirurgickou léčbou epilepsie do mozkové kůry zavedeny tenké drátky – elektrody sloužící k detekci elektrických signálů. Za normálních okolností v mozku probíhá vydatná elektrická aktivita; epilepsie ji narušuje. Epilepsii si lze představit jako elektrickou bouři v mozku, jako neřízené mozkové vlny, které přebíjejí normální mozkovou aktivitu. Zpravidla se dá zastavit pomocí léků, pokud však neúčinkují, pacienti se mohou rozhodnout podstoupit operaci. Úspěšnost takové operace závisí na přesném určení místa původu záchvatů (takzvané epileptogenní zóny) a způsobu jejich šíření. Při následném mapování mozku stráví pacienti několik dní až týdnů v nemocnici; lékaři sledují jejich mozkové vlny a čekají, až nastane záchvat. Jakmile určí místo vzniku a nervovou dráhu, po níž se záchvaty šíří, mohou je zastavit chirurgickým odstraněním mozkové tkáně v tomto místě.

Quiroga a jeho kolegové zavedli pacientům intrakraniální elektrody do míst, kde předpokládali původ záchvatů, do mediotemporálních laloků, který se začíná těsně nad horní částí uší a táhne se hluboko ke středu mozku. V mediotemporálním laloku se nacházejí dva klíčové útvary související s pamětí, hipokampus a amygdala. Quiroga chtěl zjistit, co se děje na úrovni jednotlivých neuronů. Využil zavedené mikroelektrody a techniku zvanou „měření jednotkové neuronální aktivity“ a na základě signálů z intrakraniálních elektrod určoval, zda se aktivují konkrétní neurony. Můžete si to představit například jako pozorování vln v oceánu během přílivu a odlivu.

Starší měření jednotkové neuronální aktivity během výzkumů na Kalifornské univerzitě v Los Angeles ukázala, že jednotlivé neurony aktivované v mediotemporálním laloku dokážou rozlišovat tváře i neživé objekty a také specifické projevy emocí, jako jsou štěstí, smutek, hněv, překvapení, strach a znechucení. Díky měření jednotkové neuronální aktivity se Quirogovi podařilo prokázat něco ohromujícího: Jednotlivé neurony selektivně reagovaly na obrázky celebrit. U jistého pacienta reagoval jeden neuron na fotografie americké herečky Halle Berry, ale při pohledu na obrázky jiných lidí a míst zůstal nečinný. Aktivoval se při předložení její fotografie v kostýmu, a dokonce i při pouhé zmínce jejího jména. U jiného pacienta reagoval konkrétní neuron na obrázky Jennifer Aniston, přičemž zcela ignoroval ostatní slavné i neznámé osoby, stejně jako obrázky zvířat a budov.

Tato reakce mozku na obrázky celebrit na buněčné úrovni poukazuje na to, jak velký vliv mají tito lidé na náš život. Je to fascinující. Celebrity doslova zapustily kořeny do naší nervové architektury. Naše reakce svědčí o tom, že jsou nám stejně blízké jako dlouholetý přítel nebo soused. Jelikož se usadily v našem mozku až na úrovni neuronů, dají se sny o celebritách opodstatněně zařadit mezi snění o důvěrně známých lidech.

....................

překlad Filip Drlík

Rahul Jandial

(1972) americký mozkový chirurg a neurovědec. Je také autorem bestsellerů London Times a jeho knihy byly přeloženy do více než 30 jazyků.