Medzi knihami - čerstvé informácie z diania v knižnom svete

 

Proč Toy Box boxuje?

Možná ta naše česká literární kauza prosákla i na Slovensko. Po vydání knihy Aleny Mornštajnové Les v domě přišla literární kritička Eva Klíčová s odhalením, že autorka použila pro svoji knihu zpověď výtvarnice Toy Box, která se před pár lety vyjádřila pro čtrnáctideník A2 o svém sexuálním zneužití v dětském věku. Mornštajnová tvrdí, že příběh při psaní neznala, a Toy Box se k tvrzení Klíčové přidala.

Vznikla bouře ve sklenici vody, která je pochopitelně pro aktéry (až na kritičku Klíčovou) osobně velmi nepříjemná. Nakladatelství Host hájí svojí autorku, že přece fikční literatura vzniká i tak, že vědomě nebo nevědomě zatahuje do svých příběhů okolní svět. Používá lidské a společenské příběhy a přidává k nim svoji schopnost domyslet je, potočit, dostat je adekvátně do slov.

Alena Mornštajnová říká, že z příběhu výtvarnice neopisovala, že si ho přečetla až po Klíčové nálezu – a že jí je osobně těžkého zážitku z dětství líto. Mrzí ji, že ji část české literární veřejnosti postavilo na pranýř.

Alena Mornštajnová

Toy Box vydala k celé věci poměrně podrobné vyjádření (celé TADY). Vyčítá autorce knihy nejen zcizení příběhu, ale také necitlivost vůči obětem sexuálního násilí. Vlastně absolutní nekompetenci o takových náročných věcech psát. Od autorky i nakladatelství očekává návrh nějakého kompenzačního řešení.

Eva Klíčová

Osobní komentář ke kauze:

Jako u každého příběhu je dobrý kontext a souvislosti. Člověk musí trochu znát osoby a obsazení, aby story lépe chápal. Tady nabízím svůj pohled: kritička Eva Klíčová je v českém literární provozu speciál, známá svými společenskými a literárními preferencemi a názory. Občas jakoby si hrála na Jana Rejžka, když byl v plné kritické síle. Ráda si rýpne, ráda je škodolibá a poťouchlá. To ona celou kauzu rozhýbala a je na to pravděpodobně profesně hrdá. Toy Box se podle mě nechala do sporu zbytečně expresivně zatáhnout – a to přestože celá věc je určitě pro ní jako obět násilí intenzivně nepříjemná. Jaké svědomí má Alena Mornštajnová, nevím. Vše nasvědčuje spíš tomu, že příběh Toy Box v Lese v domě použila. Jenže co teď s tím nálezem, který páchne tím víc, čím víc se v něm šlape. Má přijít přiznání a omluva? Má se kniha stáhnout z prodeje (prodalo se jí už určitě několik desítek tisíc)? Možná má Eva Klíčová nějakou radu...



Zobraziť diskusiu (0)

Podobný obsah

Přežil jsem malárii a prostopoval svět

Správy

Přežil jsem malárii a prostopoval svět

Hostem podcastu Čestmíra Strakatého byl novinář a cestovatel Tomáš Poláček. Autor rozhovorů pro měsíčník Reportér dostopoval tentokrát do Ósaky. A protože je to člověk živý, i jeho vyprávění o cestách a životě je živé.

Martin Mojžiš a Štefan Hríb o svých nových knihách

Správy

Martin Mojžiš a Štefan Hríb o svých nových knihách

Novináři z .týždňa připravili na předvánoční knižní pulty svoje nové knihy. Martin Mojžíš další o lepším porozumění vědě, Štefan Hríb další o porozumění duši a oba vlastně o lepším porozumění vesmíru. Pánové mají svá témata dobře promyšlená a jsou schopní je podat poutavě a čtivě. S tím máme my, jejich pravidelní čtenáři, už svoji dobrou zkušenost. Kdo nezná, toho zveme. Tady jsou dvě relace Pod lampou, kde knihy autoři představují.

Před 100 lety se narodil Claude Lanzmann, tvůrce dokumentu Šoa

Správy

Před 100 lety se narodil Claude Lanzmann, tvůrce dokumentu Šoa

Shoah (1985) představuje nestandardní dokumentární dílo zabývající se holocaustem. Více jak devítihodinový snímek je výsledkem pětadvacetileté práce autorů a neobsahuje žádné dobové záběry z války nebo období těsně po konci války. Skládá se výhradně z výpovědí očitých svědků. Přeživší účastníci tehdejšího dění dostávají šanci zprostředkovat ve filmu svoje rozmanité zkušenosti a zachovat je tak pro další generace. Zachycení výpovědi této odcházející generace je hlavním úkolem filmu, čemuž také Lanzmann mnohé podřídil. Vzniklo tak svou délkou i charakterem unikátní dílo, které v mnoha směrech překračuje hranice „pouhého“ dokumentu.