Jako spisovatelka píšete také o lásce ve spojení s politikou, občas se to tak prostě prolne. A to je i příběh Svjatlany Cichanouské, která toho času žije v exilu, a Sjarheje Cichanouského, jenž má v běloruské věznici sedět osmnáct let. Je to příběh na román?

Svjatlana Cichanouská především už nyní vstoupila do světových dějin lidských práv. Jak známo, na post prezidentky se rozhodla kandidovat místo manžela, kterého Lukašenko nechal preventivně zavřít před volbami právě v době, kdy se podávaly kandidátky. Prezidentská kandidatura mu tak byla znemožněna, překvapivě ho ale nahradila jeho žena Svjatlana. Když pak dostala nabídku, že režim manžela pustí z vazby, pokud odstoupí z prezidentských voleb, odvážně prohlásila, že by to sice bylo hezké, ale bylo by to štěstí jen pro ně dva, nikoliv pro celé Bělorusko.

Odmítla tu nabídku?

Ano, byl to od ní nesmírně autentický krok, když upřednostnila zájmy země před rodinou. Oba přitom věděli, do čeho v tu chvíli jdou, a jak těžké to může mít následky. Vzpomínám, že když jsem sama dělala něco hodně nekompromisního a všichni mi radili, proč raději nemyslím na své děti, odpovídala jsem, že to dělám právě proto, že na své děti myslím. Právě kvůli dětem nemáme dělat velké kompromisy a Svjatlana se Sjarhejem se pokusili zajistit svobodný život pro celou mladou běloruskou generaci. S nadějí, že protestní hnutí uspěje, což se zatím nestalo. Ale ukázali nám, že solidarita a odpovědnost má vyšší úroveň, než jakou je nějaké naše omezené malé domácí štěstí. Že existuje nějaký vyšší humanismus.

Běloruský aktivista Sjarhej Smatryčenka žijící v Brně odhadoval, že Sjarhej Cichanouski bude odsouzen asi na 10 let, soud ho nakonec poslal za mříže na neuvěřitelných 18 let. Jak vnímáte rozsudek?

Je to strašné, ale rozsudek mě nepřekvapil. Odhadovala jsem, že to bude kolem dvaceti let. Diktátorský režim Alexandra Lukašenka funguje podle starých vzorců z dob Sovětské svazu a Lukašenko tyhle metody velmi dobře zná. Vzhledem k symbolické roli Sjarheje Cichanouského při loňských protestech se nedalo očekávat, že by soud vynesl výrazně nižší rozsudek. Spíš jsem se bála, že ten trest bude ještě vyšší. A že Lukašenko pošle úhlavního oponenta za mříže klidně i na doživotí, pro výstrahu celé opozici. Nesmíme zapomínat, že v Bělorusku nebyl zatím zrušen ani trest smrti.

Jestliže Lukašenkův režim před loňskými prezidentským volbami připomínal sedmdesátá léta v Československu, teď se do Běloruska vrátil stalinismus s drakonickými tresty v řádu 15 až 18 let. Je to tak možno říct?

Lukašenko propojil stalinistické metody se současným světem. Asi by neměl problém ani s vynášením trestů smrti, společně s Putinem ale přece jen hrají před západním světem takovou mazanou hru. A vědí, že vynášením trestů smrti by Západ zbytečně rozlítili.

..............

ukázka z rozhovoru pro CNN Prima News, který s Radkou Denemarkovou vedl Ivan Motýl, tady plné znění rozhovoru

Zobraziť diskusiu (0)