Medzi knihami - čerstvé informácie z diania v knižnom svete

 

Skandinávský dům uvádí: Alexandra Salmela ‒ Antihrdina

Online literární debata přivítala finsko-slovenskou spisovatelku Alexandru Salmelu a Michala Švece, překladatele autorčina zatím posledního česky vydaného románu Antihrdina. V něm se střetávají dvě diametrálně odlišná společenská zřízení: ekoteroristická diktatura a do absurdna dovedený kapitalismus.

Společná je jim však manipulace obyvatelstvem, a to i skrze média. Román Antihrdina (slovensky Artforum, česky Větrné mlýny, 2019) je odvážným formálním i myšlenkovým experimentem, který nás nutí zamyslet se nad tím, kam naše společnost směřuje – a jestli tam náhodou už nedospěla.


Zobraziť diskusiu (0)

Antihrdina (slovenské vydanie)

Antihrdina (slovenské vydanie)

Salmela Alexandra

Kniha o cynizme a nádeji v kolabujúcom svete, o korupcii ideálov a zlom materstve, o ceste, stromoch a hrdinoch. Salmelin nový román tematicky i formálne nadväzuje na jej predošlú tvorbu, jeho tón je však omnoho temnejší.

Kúpiť za 12,67 €

Podobný obsah

Michal Hvorecký v 360ke: „Nežijeme ľahkú dobu, autentická literatúra to má ťažké“

Správy

Michal Hvorecký v 360ke: „Nežijeme ľahkú dobu, autentická literatúra to má ťažké“

Píše od svojich 15 rokov a už ako pomerne mladému sa mu podarilo stať sa spisovateľom na voľnej nohe, čo v slovenských pomeroch nie je jednoduché. Niečo iné však na knižnom trhu platilo pred 20 rokmi a niečo iné platí dnes. Čo všetko sa pre slovenských spisovateľov zmenilo a aký dopad ma na ich prácu, že sa znižuje počet knihomoľov a ľudí, ktorí si kupujú knihy? To boli témy pre spisovateľa a publicistu Michala Hvoreckého, ktorý vydal romány ako Plyš, Eskorta, ale aj knihy pre deti Lebopreto alebo Maliar a chlapec. Jeho knihy boli preložené do desiatky jazykov a najnovšie vydal svoju prvú knihu po nemecky.

Podcast Terezy Matějčkové jako prolog k Práci na hovno

Správy

Podcast Terezy Matějčkové jako prolog k Práci na hovno

Potýkají se západní společnosti s leností, anebo naopak žijeme ve světě, který fetišizoval práci? Tyto dvě protichůdné teze se střetávají v samém středu naší společnosti. Když se podíváme na počet odpracovaných hodin, zjistíme, že Češi pracují výrazně méně než například v šedesátých letech, před zavedením pětidenního pracovního týdne. Přesto má řada lidí pocit, že pracujeme intenzivněji než kdy dříve. A možná je to v jistém smyslu pravda – protože práce není jen otázkou času, ale i energie, soustředění, únavy a nasazení, které nelze vyjádřit v hodinách.

Kde líšky dávajú dobrú noc audio

Správy

Kde líšky dávajú dobrú noc audio

Historička Hana Kubátová v knize Kde líšky dávajú dobrú noc: Kresťanský nacionalizmus a holokaust na Slovensku ukazuje, jak se formování slovenského národního státu během druhé světové války propojilo s kolektivní zradou a genocidou. Autorka dokládá, že holokaust na Slovensku nebyl jen důsledkem německého diktátu, ale procesem, na němž se aktivně podíleli slovenské politické a církevní elity, lokální úředníci i běžní občané. Audio čte Nora Ibsenová.