Přízrak dat

Na úvod jednu anekdotu. Jednou jsem takhle kráčel po silnici a narazil na staršího pána, který za sebou uprostřed vozovky s odstupem zhruba patnácti metrů sypal hrstičky prachu. Ptám se ho, co to dělá. „To je prášek proti slonům,“ on na to. „Nesnášejí ho, vyhýbají se mu jak čert kříži.“ „Ale vždyť tady žádní sloni nejsou,“ namítl jsem. „Přesně tak!“ odvětil. „Účinkuje bezvadně.“

A teď na mnohem vážnější notu. Spalničky každoročně zabijí téměř 100 000 lidí. Jeden z 500 nemocných zemře na komplikace, další utrpí nevratnou ztrátu sluchu či poškození mozku. Ve Spojených státech je to naštěstí vzácné onemocnění, například v roce 1999 bylo hlášeno pouhých 99 případů. Avšak v lednu 2019 se ve státě Washington objevilo tolik případů spalniček, že byl vyhlášen stav ohrožení, a dramatický nárůst případů zaznamenali také v další státech. Podobný vzorec se vyskytl i jinde. Nemoc propukla také na Ukrajině, kde v polovině února 2019 zaznamenali 21 000 případů. V Evropě bylo 25 863 případů v roce 2017, ale roku 2018 už přes 82 000. Jen Rumunsko hlásilo od 1. ledna 2016 do konce března 2017 přes 4000 případů a 18 úmrtí na toto onemocnění.

Spalničky jsou choroba obzvlášť zákeřná, jelikož se šíří nepozorovaně a symptomy začnou být patrné až několik týdnů po nákaze. Umějí proklouznout obranou těla a než se nadějete, už jste nemocní. Nemoci lze však také předcházet. Před nebezpečím nákazy spalničkami nás ochrání prosté očkování. A národní imunizační programy jako ten, který se provádí ve Spojených státech, slaví obrovský úspěch – tak velký, že většina rodičů v zemích s těmito programy nikdy neviděla ani nezažila hrozné následky takových preventabilních onemocnění. Když se rodičům doporučuje, aby nechávali své děti očkovat proti nemoci, kterou nikdy neviděli ani o ní neslyšeli, jíž se nenakazil ani nikdo z jejich známých či sousedů a o níž Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí prohlásilo, že se ve Spojených státech nevyskytuje, pak zcela přirozeně berou takové rady s notnou rezervou.

Očkovat proti něčemu, co neexistuje? To máte jako s tím práškem proti slonům. Až na to, že na rozdíl od slonů v tomto případě rizika existují a jsou skutečná. Jde jen o to, že informace a data, která k rozhodování potřebují, tito rodiče nemají – a tak se riziko stává neviditelným. Pro různé druhy chybějících dat používám obecný termín temná data.

Temná data jsou nám skryta, což samo o sobě představuje riziko, že cosi nepochopíme, vyvodíme nesprávné závěry a budeme chybně rozhodovat. Zkrátka naše nevědomost znamená, že se nejspíš zmýlíme. Termín „temná data“ vznikl analogicky k pojmu „temná hmota“ z fyziky. Zhruba 27 procent vesmíru sestává z této záhadné substance, která nereaguje na světlo ani na jiné elektromagnetické záření, takže není vidět. Jelikož je temná hmota neviditelná, neměli astronomové dlouho o její existenci ani ponětí. Pak se ale při pozorování pohybu galaxií přišlo na to, že vzdálenější hvězdy se nepohybují pomaleji než hvězdy blíž středu, což je v rozporu s očekáváním vycházejícím z našeho chápání gravitace. Rotační anomálii lze vysvětlit předpokladem, že galaxie mají víc hmoty, než kolik jí můžeme vidět teleskopy při pozorování hvězd a dalších objektů. A protože tuto „větší“ hmotu nelze spatřit, nazývá se temnou hmotou. Odhaduje se dokonce, že naše domovská galaxie Mléčná dráha obsahuje zhruba desetkrát víc temné hmoty než hmoty běžné.

Temná data a temná hmota se chovají obdobně: taková data nevidíme, nemáme o nich žádné záznamy, a přesto mohou výrazně ovlivnit naše závěry, rozhodování a činy. A jak nám ukážou pozdější příklady, pokud si nejsme vědomi toho, že tam venku číhá cosi neznámého, může to mít katastrofální, ba dokonce fatální následky.

Cílem této knihy je zjistit, jak a proč temná data vznikají. Podíváme se na různé druhy temných dat a uvidíme, co je vyvolává. Dozvíme se, jaké prvořadé kroky můžeme učinit, abychom se vzniku temných dat vyvarovali. Uvidíme, co lze dělat při zjištění, že čelíme temným datům, která jsou nám skryta. Nakonec také poznáme, že když jsme dost chytří, dokážeme temná data někdy i využívat.

Jakkoli se to může zdát zvláštní a paradoxní, naše vlastní neznalost a pohled na temná data mohou přispět k lepším rozhodnutím a činům. Prakticky vzato to znamená, že díky uvážlivému nakládání s neznámem můžeme vést zdravější život, vydělávat víc peněz a méně riskovat.

To neznamená, že bychom měli informace skrývat před ostatními (i když, jak také uvidíme, úmyslně skrytá data jsou zcela běžným druhem temných dat). Jde o cosi mnohem důmyslnějšího a znamená to, že z toho dokáže profitovat kdokoli. Temná data vznikají v rozmanitých tvarech a formách i z mnoha důvodů a tato kniha přichází s taxonomií takových důvodů, tedy typů temných dat, označených jako TD-typ x, tedy „temná data – typ x“. Celkem jich je 15. Moje taxonomie není dokonalá. Vzhledem k tomu, jak bohaté příčiny vznik temných dat má, by úplná taxonomie nejspíš byla zhola nemožná. Navíc jakýkoli jednotlivý příklad temných dat dokáže ilustrovat účinek víc než jednoho TD-typu současně – TD-typy mohou spolupracovat a dokonce se i spojit v nešťastnou synergii. Nicméně povědomí o těchto TD-typech a zkoumání příkladů, jak se temná data projevují, vás může dobře vybavit, abyste problémy zaznamenali a ochránili se před jejich nebezpečím. Na konci této kapitoly uvádím výčet TD-typů v pořadí zhruba podle podobnosti, podrobněji je popisuji v kapitole 10. V knize průběžně zmiňuji některé případy konkrétních typů. Záměrně to však nedělám vyčerpávajícím způsobem – to by působilo poněkud rušivě.

............

překlad David Vichnar