... až po svojí práce v cenzorském úřadu (cca 1000 zaměstnanců kontrolovalo poštu, cílem cenzury bylo podchytit jak vlastizrádné tendence, tak potenciálně škodlivou indiskrétnost) a výchovu svých dvou dětí (Lars byl puberťák a měl za sebou 5 let v pěstounské rodině, kam ho musela kvůli nedostatku financí svěřit po porodu 19-ti letá svobodná Astrid Anna Emilia Ericssonová, která otěhotněla se ženatým kolegou a musela odejít z domova, z pěstounské péče si mohla syna vzít až v jeho pěti letech, kdy se provdala za Sture Lindgrena. Dceři Karin bylo na začátku deníkových zápisů pět let, a z příběhů, které ji máma Lindgrenová vyprávěla na dobrou noc se za války postupně začala rodit Pipi Dlouhá Punčocha).

na fotce ze stránky astridlindgren.se je spisovatelka se svým synem Larsem

22. května 1941
Karin je dnes 7 let. Na její loňské narozeniny jsem si do deníku zapsala: „Bože, dej, ať na příští Karininy narozeniny svět vypadá jinak!“ A skutečně jinak vypadá, ačkoliv nemůže být řeč o obratu k lepšímu. Švédsko a Norsko jsou možná v menším ohrožení, těžiště bojů momentálně leží u Středozemního moře, na severu
Afriky a v Přední Asii. Dnes Němci zahájili vzdušnou invazi proti Krétě, možná včera. To, co zbylo z řecké obrany, směřuje tím směrem, s podporou od Angličanů.
Stejně jako loni začalo na Karininy narozeniny léto; je to první den, kdy se dalo vyrazit ven bez kabátu. I tak je letos všechno velice, převelice opožděné, takhle studené a zvláštně nevyvážené jaro jsem ještě nezažila. Dneska však bylo teplo a skutečně se všechno rázem zazelenalo. S Karin a Sturem jsme si vyšli do lesoparku Judarn; tam bylo překrásně. Lars se účastnil skautského závodu o losí paroh. Karin dostala k narozeninám své první jízdní kolo, k tomu různé další dárky jako panenky, knížky, modelínu, barevné křídy, prstové rukavice, peníze, čokoládu a podobně. Elsa-Lena, Matte a Anders s maminkami u nás byli na návštěvě. Rodiče pak, když
oslavenkyně usnula, oslavili její narozeniny návštěvou divadla Dramaten spolu s Gullanderovými a Viridénovými a zakončili to večeří v zadním křídle hotelové restaurace Strand. Zítra čeká Karin a Matte zápis do školy. Ačkoliv Karin už teď čte jako farář. A taky se učí plavat a jezdit na kole. No, uvidíme, jak to bude vypadat na její příští narozeniny, bude-li mír, nebo ne. Nemá cenu si dělat velké naděje.

25. května 1941
Dnes je Den matek a včera – podle Stureho – bylo Odpoledne matek. Proto jsem s denním předstihem dostala jemné hedvábnépunčochy, knihu Paní Miniverová, bonboniéru a dvě růžové růže (ty jsem si koupila sama), Karin mi namalovala „oblázek“s věnováním „mamince“. Dneska zašli Sture s Karin koupit dort ozdobený zeleným marcipánem. Lars strávil včerejší večer a pár dnešních hodin v krytu na Kungsholmenu, kam byl jako skaut povolán podle vyhlášky § 10, myslím, že to byla tahle. Trénují pro
případ vzdušného napadení. Bylo krásně teplo, se Sturem a Karin jsme si vyjeli brzo ráno na Djurgården a doma jsme nechali pěkný binec. Lars se mezitím měl důkladně vykoupat, ale když jsme se vrátili domů, byl pořád hrozně ušmudlaný, tak jsme ho hnali zpátky do koupelny. Čerstvá zeleň na Djurgårdenu byla překrásná, ale doma jsem si slíbila, že odsud neodejdu, než tu bude uklizeno. Odpoledne jsme si s dětmi udělali procházku na Karlberg, tedy Karin jela na kole a Lars ji přidržoval. Po pár hodinách na sluníčku jsme byli všichni podráždění, děti se špičkovaly a já se naštvala
na Larse, protože byl na Karin hrubý. Pak jsme si doma už v dobré náladě dali opečené brambory s červenou řepou a masem a dort; umývala jsem nádobí, Karin
nás obcházela a prodávala karamelky z plastelíny. Pak si šla lehnout a já jí předčítala z Malé princezny. Lars se pustil do čtení Alberta Engströma. Teď už jsou oba v posteli, Sture sedí u psacího stolu ponořený do Alberta Engströma a já si hovím na pohovce, vedle svých růží, a píšu. Ve Stockholmu roku 1941 se žije v míru, ale všude kolem to vypadá strašlivě. Bitevní křižník Hood, největší bitevní loď světa, byl u Grónska potopen německou lodí Bismarck. Posádku tvořilo 1 300 mužů, z nichž se podařilo zachránit jen pár. V jediném
okamžiku je svět chudší o 1 300 lidí! Na Krétě to nevypadá dobře. Němci prý ovládli západní část
ostrova. Pokud skutečně Krétu obsadí po invazi ze vzduchu, dá se předpokládat, že Angličany čeká dlouho chystaný pokus o průnik na jejich vlastní ostrov.
Brzy přijde daň z luxusu!

28. května 1941
Na řadě byl Bismarck, byl potopen torpédem z anglického křižníku. Na venkovním informačním plakátu jsem si přečetla, že na palubě bylo 3 000 mužů. Možná je to trochu nadsazené, ale jistě ne o moc. Ztráta Bismarcku musí být pro Němce horší než potopení Hoodu pro Angličany. Podle večerních zpráv prý Britové vzdali obranu Kréty. Roosevelt držel včera „plamennou řeč“ a vyhlásil v USA výjimečný stav.

1. června 1941
Irák žádá příměří. Projednou jsou vítěznými pány Angličané. Na Krétě je dobojováno.

8. června 1941
Dnes Angličané výjimečně předběhli Němce a dostali se do Sýrie, na současné bitevní pole. Francouzské degaullovské jednotky jim bojují po boku. V práci jsme se dozvěděli plno znepokojivých zpráv z Gotlandu.
Německé válečné lodě propluly kolem západního pobřeží, což vzbudilo velkou nervozitu. Spousta vojáků psala svým blízkým dopis vysloveně na rozloučenou. Před pár dny zemřel císař Vilém, pohřben bude do holandské země. Tak se konce války nedočkal, sám klíčová osoba té minulé.

16. června 1941
Náš starý král dnes slaví 83. narozeniny. Kéž tuhle válku přežije. Je odpoledne a mně je teskně a úzkostně na duši. Vzpomínám si, že během loňského, událostmi nabitého léta byly večery stejně teplé a provlhlé deštěm. Říká se, že se věci dávají do pohybu. Mezi Německem a Ruskem se k něčemu schyluje. Ve večerníku psali o ruské všeobecné mobilizaci. Německo už před časem
na svou východní hranici rozestavělo silné jednotky a minulý týden přepravilo ohromné množství lidí do Finska. To oni míjeli Gotland a vyvolali velké rozčilení. Jestli půjde Německo spolu s Finskem do války proti Rusku, ocitneme se ve strašné situaci. Otázka je, zda vůbec máme šanci udržet se mimo. Němci by totiž rádi měli na Gotlandu leteckou základnu. Nachystala jsem vše potřebné k cestě do Furusundu. V sobotu jsme si s Hambergem, Bågstamem, Flory, Anne-Marií, profesorem Kjellbergem a s nějakým cizím člověkem zašli do Pilenu na rozlučkový oběd před dovolenou. Večer přišla A. M. k nám a stejně jako já byla celá nesvá. Kuchař a někteří důstojníci by měli skončit službu. Karin s Matte si dnes naposledy zaplavaly v Paláci sportu. A Karin se naučila jezdit na kole. Kdyby se tak člověk dokázal přestat nervovat, všechno by šlo v míru a radosti. Sture si myslí, že Německo se spojí s Anglií proti Rusku, že to měl být Hessův mírový plán. Na to, aby to mohla být pravda, je to až příliš skvělé.

22. června 1941
Dnes ráno v 5.30 překročily německé jednotky ruskou hranici v Rumunsku a Německu, teď už možná i na dalších místech. Dřívější spojenci jsou ve válce a ubohé Finsko zase v ohnisku. Němci tvrdí, že Rusko nedodrželo podmínky dohody, naopak se pokoušelo je všemožně poškodit. Rusové říkají pravý opak, Němci je
prý napadli bez důvodu. Ohromující počty vojenských jednotek proti sobě stojí na obou stranách hranice, od Severního ledového oceánu až k Černému moři na jihu.
Budoucnost je jeden velký otazník. Jak se tohle vyvine pro Švédsko? Všechny opušťáky na svátek slunovratu byly zrušeny. V plavební dráze tady u Furusundu kotvilo několik lodí a čekalona povolení k proplutí, některé se obrátily nazpátek, protože se neměly jak dostat do cílové destinace. Velká část Baltského moře je plná německých min. Dnešní den byl neskutečně teplý a letní. Sture se z města vrátil lodí naplněnou k prasknutí a o nějaké válce neměl ani ponětí, protože byl od 8 hodin na palubě. Krásný, ale dost neklidný den. Aspoň babička je klidná a říká, že brzo už bude po všem. Já si myslím pravý opak, všechno teprve začalo. Je vážně pozoruhodné, že teď spoléháme na Němce. Držet s Němci proti Rusům a s Angličany proti Němcům bude asi potíž. Dohromady je to guláš. Akorát jsme si vypůjčili rádio a z něj se ozývají výstřely z děl. Je to pravda – Itálie oznámila, že je ve válce proti Rusku.

Lindgrenová Astrid, Ekman Kerstin, Nyman Karin

Astrid Lindgrenová: Válečné deníky 1939-1945

Slovart 2017

Preklad: Jitka Herčíková

Ak sa medzi knihami dobre cítite a naše správy vám prinášajú radosť a úžitok, môžete nás podporiť prostredníctvom vašich 2%. Informácie o tom, čo robíme a čo chystáme, nájdete TU.

Zobraziť diskusiu (0)