Medzi knihami - čerstvé informácie z diania v knižnom svete

 

Vrchní narcotraficante Escobar zblízka

Jak píše jerry12 na stránkách Česko-slovenské filmové databáze: Pablo Escobar patřil v 80.letech 20.století k největším, nejobávanějším a nejbrutálnějším zločincům na světě, ovládal celou Kolumbii a většinovou část amerického trhu s kokainem, vydělával desítky milionů dolarů denně a dodnes nemá s ohledem na rozsah důsledků jeho činnosti v dějinách konkurenci. Dokudramatický seriál Narcos od televizní stanice Netflix precizně a chirurgicky přesně vypovídá o vzestupu a pádu bezprecedentního kokainového impéria a jeho vůdce,

Před pár dny dostal současný kolumbijský prezident Santos Nobelovu cenu míru za dojednání příměří s s povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC). Skončila tak přes padesát let trvající občanská válka. Minimálně od poloviny 70. let 20. století ale kromě partyzánské války trápil Kolumbii také medellínský tlouštík, který se od píky stal největším drogovým bossem své doby - Pablo Escobar (1949 - 1993). Jeho krvavou cestu životem nám představují jak dvě skvělé televizní série s názvem Narcos, tak teď slovensky vydaná kniha Marka Bowdena. Neuvěřitelný příběh člověka, který se z náctiletého zloděje aut stal tak mocným drogovým trafikantem, že zakopával palety peněz, protože je neměl jak utratit a už nemohl najít takovou pračku peněz, která by je "vyčistila", který rozdával peníze chudým, aby je pak bez mrknutí oka nechal pozabíjet nesčetnými bombovými útoky v centru Bogoty, kterými ukazoval vládě, že má proti sobě silného protivníka, co se nenechá jen tak chytit. Používal velmi efektivní strategii a řídil se příslovím Plata o Plomo, peníze nebo olovo, čímž se myslí buď budeš úplatný nebo budeš čelit likvidaci. Escobar nechal během volební kampaně zabít tři kandidáty na kolumbijského prezidenta. Je odpovědný za bombu umístěnou v letadle Avianca a bombu umístěnou v budově bezpečnostních složek v Bogotě v roce 1989. Některé analýzy naznačují, že byl i za útokem na Kolumbijský nejvyšší soud v roce 1985, které vedly levicové guerilly. Výsledkem byla smrt poloviny soudců nejvyššího soudu.


V roce 1991 pod tlakem, hrozícím, že bude chycen a vydán do USA (kde ovládal většinu obchodu s kokainem, takže byl pochopitelně terčem speciálních amerických agentů) sjednal dohodu s kolumbijsku vládou, že nastoupí dobrovolně do vězení, které si sám postaví a ke kterému se nebudou smět kolumbijské bezpečnostní jednotky ani přiblížit. Když se ho z luxusního vězení La Catedral pokusily speciální jednotky v roce 1992 přemístit do skutečného vězení, uprchl. Od té chvíle začala další série krveprolití, Ecsobar se mstil zrádcům, jiní se zase mstili Escobarovi. Válka proti Escobarovi skončila 2. prosince roku 1993, kdy se Pablo Escobar snažil uniknout před pátracími jednotkami a byl zastřelen (nebo se v tísni zastřelil sám).

Televizní série Narcos a Narcos 2 jsou hodnoceny jako jedno z nejlepších doku-dramatických zpracování nedávné historie. Krutost tu trumfuje krutost, peníze a strach dělají z lidí zvířata, pořádá se neustálý "hon na krysy" čili na ty, kteří promluvili, a Pablo Escobar se z milujícího manžela, syna a otce,mění v pomstychtivé monstrum, které si chce za každou cenu uhájít své alfa samectví na divokém kolumbijském drogovém bojišti. Sledujete ten příběh a běhá vám mráz po zádech kam až může podsvětí vyrůst, když má k tomu vhodné podmínky.


Zobraziť diskusiu (0)

Pablo Escobar

Pablo Escobar

Mark Bowden

Vynikajúci dokument o Pablovi Escobarovi je príkladom, ako má vyzerať nekompromisná, neústupčivá investigatívna žurnalistika. Titul, ktorý sa pýši prestížnou novinárskou Cenou Corneliusa Ryana, sleduje krvavý príbeh vzostupu a pádu hlavy medellínskeho kokaínového kartelu, nazývaného aj „Kokaínový kráľ“.

Kúpiť za 9,70 €

Podobný obsah

Piranesi

Čo číta výkonný riaditeľ OZ Cesta von Pavel Hrica

Piranesi

Zvláštny chlapík menom Piranesi žije sám v alternatívnom svete – nekonečnom labyrinte siení, ktoré sú plné mramorových sôch. V dolných sieňach Dom hraničí s oceánom a hore s oblakmi. Piranesi sa živí rybami a morskými riasami. Vedecky skúma jednu sieň za druhou a robí si o všetkom systematické zápisky. V tomto Dome sa vyskytuje už len iný živý muž „the Other“, s ktorým sa Piranesi stretáva na chvíľu každý utorok. Títo dvaja a pozostatky niekoľkých mŕtvol tvoria celé ľudstvo. Alebo nie? Piranesimu sa začínajú diať divné veci. Mysteriózna fantázia sa mení na detektívne pátranie, v ktorom Piranesi objavuje inú svoju identitu. Clarkovej román si ma pripútaval každou ďalšou kapitolou. Nevedel som ho pustiť z rúk. Popri čítaní vo mne rástli otázky: kým vlastne naozaj sme? Čo vnímame reálne a čo je len skreslenie? Ako ovplyvňuje naše prostredie to, čo si myslíme o sebe a svete?

V tmavej komore

Čo číta grafický dizajnér Ondrej Jób

V tmavej komore

Napoly memoáre, napoly esej, previazané úvahami o identitách – národnej, etnickej aj rodovej. Hlavná postava, autorkin otec, maďarský Žid, prežil hrôzy druhej svetovej vojny v Budapešti a po vojne emigroval do USA, kde si založil rodinu a pôsobil ako úspešný retušér fotografií v New Yorku. Do Maďarska sa vrátil až pred osemdesiatkou ako Stefánia – po tom, ako absolvoval operáciu na zmenu pohlavia. Tento až neuveriteľný príbeh priam núti na zamýšľanie sa nad vlastnou identitou, nad tým, aké hranice majú národy, ako veľmi našu súčasnosť ovplyvňuje naša rodinná aj civilizačná história. Kniha je o to silnejšia, že sa týka nášho geografického regiónu a opisuje našu zdieľanú minulosť. Krátko po dočítaní knihy som mal možnosť bližšie spoznať Budapešť (niekoľkokrát som sa pri potulkách dokonca úplnou náhodou ocitol priamo pred domom, kde prežil detstvo malý István) a musím povedať, že mi otvorila nové perspektívy v nazeraní nielen na Maďarsko, ale aj v nazeraní na Slovensko, jeho miesto v Európe a moje miesto v ňom.

Ženy aj muži, zvieratá

Čo číta kníhkupkyňa Na korze Alexandra Harvanová

Ženy aj muži, zvieratá

Richard Pupala u mňa knihou Ženy aj muži, zvieratá trafil do čierneho. Ako empatická čitateľka som vnímala postavy jeho svojráznych poviedok živo a plasticky. V jednotlivých textoch som vedela odčítať ich minulosť, emocionálnu výbavu a vnútorné rozpoloženie. A to všetko aj napriek tomu, ako píše Mária Ferenčuhová v zdôvodnení, prečo sa táto kniha ocitla v desiatke nominovaných kníh na cenu Anasoft litera 2021, že mi Pupala poskytol iba jeden výrez, obraz, situáciu. Poviedky vystaval výborne situačne aj dialogicky. Z príbehov si tak vnímavý čitateľ môže odniesť naozaj silnú emóciu.