Lež zabíjí (Washington, D. C., 6. ledna 2021)

„Pověste zrádce!“ křičí starší muž a nad hlavou drží transparent stejného znění: Hang The Traitors. Lidé v davu kolem něj souhlasně přikyvují a někteří výzvu nadšeně opakují. „Pověste zrádce!“ zní sborově centrem Washingtonu, D. C. Je odpoledne 6. ledna 2021, dva měsíce po amerických prezidentských volbách. Federální zákonodárci se v nedalekém Kongresu právě chystají formálně potvrdit vítězství kandidáta Demokratické strany Josepha Bidena. Obdivovatelé jeho poraženého soupeře, dosluhujícího republikánského prezidenta Donalda Trumpa, se s tím ale nemíní smířit.

Tisíce a tisíce jich teď proudí k bělostné budově Kapitolu, kterou mají na dohled. „A kdo jsou ti zrádci, které chcete věšet? Jak je poznáte?“ ptám se muže s cedulí, jenž má radost, že se na chvíli stal roztleskávačem této části masy. „Jak to poznám?“ opakuje a zkoumavě si mě prohlíží. V šedých rukavicích s dírami na prstech držel celou dobu transparent se svým heslem nad hlavou, ale teď ho na chvíli sklání. „Já ti řeknu, jak to poznám. Kdo má na sobě čepici ‚Trump‘, ten zrádce není!“ směje se. „Ale ne, vážně kdokoli řekne, že Biden je zvoleným prezidentem, ten je zrádce,“ vysvětluje a kráčí dál.

„Ty jsi z Česka, říkáš? Tak víš, co znamená komunismus, ne?“ otáčí se ke mně ještě s vysvětlením, proč se obává Bidena v Bílém domě natolik, že by tomu rád bránil i popravami spoluobčanů. „Pověste zrádce!“ pokouší se znovu rozvášnit další Trumpovy příznivce ve svém okolí, kteří spolu s ním pochodují k sídlu zákonodárného sboru Spojených států. „Pověste Mikea Pence!“ ozývá se jméno Trumpova viceprezidenta. Ten přibližně tou dobou asi kilometr odsud v Kapitolu zahajuje kongresovou schůzi, která má stvrdit Trumpovu porážku. O kus dál prezidentovi obdivovatelé skutečně postavili dřevěnou šibenici a z ní visí oprátka.

„Bojujme za svobodu! Bojujme za Trumpa! Ještě čtyři roky! Ještě čtyři roky! USA! USA!“ ozývá se z davu. „Myslím, že tohle je poslední šance, jak to vyřešit v klidu. Jinak Trump bude muset nasadit armádu,“ dává se se mnou do řeči další z pochodujících, a vůbec nezní poraženecky. „Určitě má nějaký plán B. Říkalo se to už při minulých volbách, že má plán pro případ, kdyby vyhrála Hillary. Já to pořád vidím nadějně. Podívej, kolik lidí z celých Spojených států sem přijelo a nechává si tu celý den mrznout zadky,“ pochvaluje si chlapík akci, kterou do Washingtonu svolal sám prezident s tím, že to „bude divoké“.

Před chvílí, kolem středečního poledne 6. ledna 2021, Trump po svých předřečnících vstoupil na improvizované pódium nedaleko jižní brány Bílého domu. „Nikdy se nevzdáme. Nikdy neuznáme porážku!“ snažil se rozpumpovat dav desetitisíců svých příznivců, kteří do Washingtonu na jeho výzvu dorazili. Přilehlé návrší pod obeliskem na národní promenádě National Mall bylo obsypáno odhodlanými, naštvanými a pocitem křivdy překypujícími Američany. „Zastavme krádež!“ křičeli, když Trump znovu spustil své lži o tom, že prezidentské volby 2020 ve skutečnosti vyhrál, aniž by tady nebo předtím u soudů předložil jediný přesvědčivý důkaz. „Budeme muset bojovat mnohem tvrději. Teď je na Kongresu, aby se postavil tomuto neslýchanému útoku na naši demokracii. A až tady skončíme, půjdeme spolu ke Kapitolu fandit našim statečným senátorům a kongresmanům. Ale některým asi tolik ne. Protože pokud budeme slabí, tak si svoji zemi zpátky nevezmeme. Musíte ukázat sílu, musíte být silní,“ říká během projevu a slibuje, že se k pochodu na Kapitol přidá.

Ještě než Trump svou víc než hodinovou řeč ukončí, vydává se první část davu skutečně ke Kapitolu. Po Trumpově projevu tam míří už prakticky všichni. Řeka Američanů se valí po trávníku a po prašných cestách národní promenády i přilehlými širokými bulváry. Vlají tu prapory Spojených států, trumpovské i konfederační. Program se táhne už dlouho, lednový den je docela chladný a odskočit si není moc kam. Projevuje se to u zídky Národního muzea přírodní historie. Mužští účastníci pochodu tu sborově močí, vypadá to jako u pisoárů na pánských záchodech při vyprodaném fotbalovém zápase. Ostatně za několik hodin budu řešit podobný problém.

Zatím kráčím po boku účastníků manifestace, prohlížím si jejich transparenty, poslouchám skandování. „Bojujme za svobodu! Bojujme za Trumpa!“ zní znovu Washingtonem. Blížíme se ke Kapitolu a je zřejmé, že vbčele průvodu se děje něco nevídaného. Mramorová budova s ikonickou bílou kopulí se postupně ocitá v naprostém obležení Trumpových příznivců. Vidíme, jak někteří lezou přes improvizované tribuny. Ty už tu stojí připravené pro inauguraci Joea Bidena, ke které má dojít o dva týdny později. Z nejzazšího místa, kam se dostávám, naopak vidět není krveprolití a lámání kostí, které na schodech Kapitolu rozpoutali lidé v popředí průvodu.

Stovky a celkově nakonec asi dva tisíce účastníků manifestace násilně pronikají přes slabý kordon policistů do nitra budovy, kde se zrovna chystá formální potvrzení výsledků voleb a toho, kdo obsadí Bílý dům na příští čtyři roky.

Jak se později ukáže, vůdčími postavami této pečlivě chystané akce byli extremisté z krajně pravicových antisystémových milicí Proud Boys či Oath Keepers. Ti si nedaleko za řekou Potomac nachystali muniční sklad, aby byli připraveni dotáhnout celou vzpouru do konce. Už od listopadu 2020 plánovali zastavit předání moci nově zvolenému prezidentovi Bidenovi a hodlali k tomu použít případně i násilí. Někteří pak byli odsouzeni za spiknutí proti Spojeným státům. Nejvyšší trest dvacet dva let vězení dostal coby hlavní postava přípravy pokusu o převrat zakladatel Proud Boys Enrique Tarrio. Toho policie z jiných důvodů zatkla už o dva dny dříve a z města ho vyhostila, a tak se útoku na Kapitol osobně neúčastnil. Jak potom při kongresovém vyšetřování útoku na Kapitol pod přísahou vypověděla Cassidy Hutchinsonová z Trumpovy prezidentské kanceláře, Donald Trump věděl, jak ozbrojení a nebezpeční účastníci jím svolané manifestace budou.

Mezi tisíci demonstranty, kteří mířili k budově Kongresu v dalších vlnách, byla ovšem i spousta docela obyčejných lidí, kteří zkrátka uvěřili Trumpovým opakovaným lžím, vzali si volno z práce a přijeli „zachránit Ameriku“. „Tohle je naprosto neuvěřitelné. Doufám, že z toho vzejde něco dobrého. Nevím, jestli se to stane, ale Amerika se potřebuje probudit a uvědomit si, co se nám tu děje. Jestli dovolíme Bidenovi nastoupit do Bílého domu, tak se staneme socialistickou zemí. Nemohla jsem si to nechat ujít a doufám, že zákonodárci nám budou naslouchat a důkazy o podvodech prozkoumají, místo aby říkali, že žádné nejsou,“ vysvětluje mi Cindy, proč si zažádala o dovolenou a přijela k Bílému domu a ke Kapitolu až z Arizony na druhém konci kontinentu. „Myslím, že volby byly ukradené, a nechápu, proč soudce a ostatní nezajímají důkazy. Místo toho nám říkají, že jsme šílenci, pravicoví extremisti a kdovíco ještě. Ale my jsme jen pravověrní Američani. Pokud Joe Biden vyhrál férově, tak dobře. Ale nemyslím si to,“ doplňuje.

Stejně jako desetitisíce lidí tady a podle průzkumů desítky milionů v celé zemi věří Cindy Donaldu Trumpovi a jeho teorii rozsáhlého volebního spiknutí, a nikoli výsledkům potvrzeným úřady, audity či desítkami soudních sporů. Čím dál víc lidí z davu postupně proniká až do budovy Kongresu. Zvenčí vidíme pyrotechnické efekty, policie vyhlašuje bezpečnostní uzavření budovy. Víc než sto padesát policistů, kteří se snaží Kapitol bránit, je zraněno. Jeden z nich ještě v den napadení po dvou mrtvicích ve dvaačtyřiceti letech umírá. Další čtyři v následujících měsících páchají sebevraždu a další mají trvalé následky a nemohou se vrátit do služby.

Donald Trump podle pozdějších svědectví svých blízkých spolupracovníků sledoval toto běsnění několik hodin na televizní obrazovce, aniž se pokusil zakročit. Národní garda federálního distriktu v klíčových hodinách marně čeká na pokyn zasáhnout. Jejím velitelem je prezident, potažmo americký ministr obrany. Z této pozice Trump krátce po prohraných volbách tweetem odvolal Marka Espera a narychlo výkonem funkce pověřil Christophera Millera. Ten vydal pokyn k nasazení národní gardy až před pátou hodinou odpoledne, asi tři hodiny po začátku útoku na Kapitol a dlouho poté, co byl o tuto pomoc požádán.

Starostka Washingtonu Muriel Bowserová mezitím od šesté hodiny vpodvečer vyhlašuje zákaz vycházení. Následně přichází informace, že se uvnitř budovy Kapitolu střílelo. Schůze Kongresu je přerušená. Kongresmani, senátoři a viceprezident Pence v panice prchají chodbami, zamykají se či schovávají pod lavicemi jednacího sálu před rozvášněným davem. Ten plundruje útroby Kapitolu a snaží se zákonodárce vypátrat. Jednu z žen, která v čele masy pronikla až do těsné blízkosti sálu se zákonodárci, ochranka zastřelila. Umírají i tři další účastníci útoku na Kapitol z řad Trumpových obdivovatelů. Mezi těmi, kdo zůstávají před branami sídla zákonodárného sboru, se okamžitě začíná šířit „zaručená informace“, že za vším stojí Antifa.

Někteří lidé venku před budovou Kongresu si pochvalují, že se potvrzování Bidenova vítězství zastavilo. „Hodně lidí, které tu kolem vidíš, vlastní zbraně. Když je naštveš, tak za to šeredně zaplatíš. Vidíš, jaký je tu blázinec. Podle mě buď nakonec vyhraje Trump, nebo začne válka,“ říká mi Mallon z nedalekého státu Maryland. „Dorazil jsem prostě podpořit svou zemi. Celé ty volby byly chaos a podle mě nám je ukradli. S tím je potřeba něco udělat,“ dodává. „Lidi přišli bránit svou zemi, takže jsem něco takového čekal. A doufám, že to skončí ve prospěch prezidenta Trumpa. Chceme demokracii, svobodu a další čtyři roky s Trumpem v Bílém domě,“ souhlasí John, který mi neprozradí, odkud přijel.

Když se ho jako ostatních ptám, jak přesně by k tomu mělo dojít, když Trump podle sčítání hlasů volby prohrál, krčí rameny: „Já nejsem žádný právník a o politiku se vlastně moc nezajímám. Ale doufám, že vše půjde právní cestou a Trump i jeho lidé mají pro ty podvody dost důkazů. Bidena jako prezidenta určitě nepřijmu a budu podporovat prezidenta Trumpa a jeho boj za setrvání v úřadu, protože on je naše jediné řešení, zachraňuje tuhle zemi.“ Další John, tentokrát z Virginie, přidává: „Musíme se vzepřít federální vládě. Dělám to pro své děti. Odmítám sedět doma a dívat se, jak naše vláda zavádí tyranii,“ soptí. „Ale podporujete Donalda Trumpa?“ ujišťuju se, že John opravdu patří do tábora šéfa administrativy, která Spojeným státům právě teď vládne.

„Ano, podporuju prezidenta Trumpa. Republikánská strana je mrtvá, a teď je to Trumpova strana. Make America Great Again. MAGA. Je to MAGA strana. To jsou lidé, kteří chtějí, aby Amerika byla znovu skvělá, na prvním místě,“ říká John. Pozoruju, jak se na schodech a v útrobách Kapitolu doslova tvoří historie. Fascinovaně sleduju, jak Američané, co si říkají patrioti, útočí na svůj Kongres, a hlavou mi při tom běhá spousta otázek. Jak se to stalo, že USA došly až sem – k tragickému útoku části obyvatel na vlastní zákonodárný sbor? Proč tomu mnoho dalších tleská a desítky milionů odmítají přijmout výsledek voleb? Jak to, že velká část společnosti považuje pachatele za mučedníky a odmítá tenhle čin odsoudit a brát jako varování? Jak při tom všem může tahle rozdělená společnost dál fungovat? Co vede oddané příznivce Donalda Trumpa k tak bezmezné podpoře a k nekritické víře v cokoli, co jejich idol řekne? A kdo vlastně jsou Trumpovi příznivci a z čeho jeho popularita pramení? Šest let jsem se s nimi setkával a hledal odpovědi. Některé jsem proto tušil už dlouho před 6. lednem 2021.