Aká bola detská literatúra v rokoch 1918 -1938? (Literární kronika první republiky)
Rozsiahla publikácia Pavla Janáčka a Petra Šámala predstavuje Československo ako mnohonárodnostný štát, kde mala svoje miesto čeština, slovenčina, nemčina, maďarčina aj ďalšie jazyky. Autori vybrali 21 kľúčových javov - napríklad cenzúra, pražská nemecká literatúra či literárne ceny - a každý priradili k jednému roku obdobia 1918 -1938. My vám ponúkame k nahliadnutiu časť o detskej literatúre a pozývame a stretnutie s autormi vo štvrtok 22.11. o 19:00 v bratislavskom Artfore.
Dětská kniha za časů první republiky
Literatura určená dětem a mládeži procházela v letech následujících po založení Československa výraznou proměnou – spolu s tím, jak se měnil a rozšiřoval knižní trh, zvyšovala se i nabídka titulů určených malým čtenářům a prohlubovala se vnitřní žánrová i stylová diferenciace. Některé z nově ustavených žánrů či okruhů neměly mít v následujícím vývoji většího zastoupení, takto se kupříkladu krátce vzedmula, aby záhy prakticky vymizela, mládeži určená próza s tematikou legionářskou, zastoupená například texty Rudolfa Medka (např. O našich legiích, dětech a zvířátkách na Sibiři , 1921). Jiné, jako kupříkladu dětská detektivka, uvedená do českého prostředí v první polovině třicátých let po Kästnerově vzoru, jehož Emil a detektivové vyšel česky i slovensky roku 1932, Václavem Řezáčem ( Poplach v Kovářské uličce, 1934) a Františkem Langerem ( Bratrstvo bílého klíče, 1934), se naopak měla propříště stát nedílnou součástí žánrové krajiny dětské literární kultury. Rozvíjely se moderně pojímané příběhové prózy s dětským hrdinou: velký ohlas u kritiky sklidil třídílný Malý Bobeš J. V. Plevy z let 1931–1934, čtenáři vyhledávané byly vícedílné sentimentální cykly Felixe Háje Školák Kája Mařík (1926–1931) a Řídících Márinka (1928–1931). Na popularitě a četnosti získávala próza historická (například práce Eduarda Štorcha, nejznámější byli Lovci mamutů, 1918, v rozšířené podobě 1937) i dobrodružné příběhy zasazené do exotických prostředí (František Flos). Genderově rozlišené větve literatury pro mládež pak toužily oslovovat čtenářstvo chlapecké (např. první knihy Jaroslava Foglara) a dívčí (překlady próz L. A. Čarské, kritikou spíše odsuzované prózy Jaromíry Hüttlové).
Specifické postavení pak za první republiky zaujímala pohádka coby žánr, který byl v uvedeném období několikráte prohlašován za překonaný a do nových časů se nehodící. Přes všechny diskuse o pohádce a její funkci, jež se v českém intelektuálním prostoru vedly, se nicméně pohádková produkce dále navyšovala a komercializovala. Pohádkový prostor dětského čtení let 1918–1938 se tak rozpínal od reklamních barvotiskových letáčků (tzv. reklamní pohádky) a ilustrovaných přetisků klasických sběrů až k novým, originálním a svébytným autorským výkonům typu žánrově smíšené Klapzubovy jedenáctky Eduarda Basse (1921), Kubuly a Kuby Kubikuly Vladislava Vančury (1931), Devatera pohádek a ještě jedné od Josefa Čapka jako přívažek od Karla Čapka (1932), Edudanta a Francimora (1933) Karla Poláčka či nonsensové knihy Vítězslava Nezvala Anička skřítek a Slaměný Hubert (1936).
Bohatosti nové dětské prózy (původní i překladové) zdatně sekundovala kniha naučná, vzdělávací a encyklopedická. Naopak dětem a mládeži určená poezie byla oblastí, jež za první republiky většího tvůrčího vzepětí samostatně nedosáhla. Ve specifickém tvaru ale přetrvávala u obrázkových seriálů a na leckdy kartonových stránkách leporel, skládaček a obrázkových knih – Josef Lada takto spolupracoval například s Petrem Křičkou ( Svět zvířat, 1919) či Josefem Foltýnem. Dětská obrázková kniha byla zprvu pro svou nákladnost a technologickou náročnost oblastí spíše exkluzivní a doplňkovou – větší množství nových titulů tohoto typu se pravidelně objevovalo před vánočními svátky, kdy bylo lze doufat v početnější zákazníky toužící po vkusném, třeba i dražším dárku. S tím, jak se ve dvacátých a třicátých letech zlepšoval československý polygrafický průmysl, začal však narůstat i počet původních prací tohoto druhu. Sukem v roce 1926 prezentovaný souboj Kulihráška s recyklovaným „šmejdem“ lze jistě číst nejrůznějším způsobem, kromě interpretací hodnotově‑estetických se nabízí uvažovat i o jistém Sukově nacionálně rozjitřeném protiněmeckém naladění. Možná ne zcela vědomě se zde ale nejspíš promítl i obecnější hodnotící protiklad domácího a cizího, který byl v českém myšlení o dětské kultuře první republiky stopovatelný neustále.
Petr Šámal, Tomáš Pavlíček
Literární kronika první republiky
Academia 2018
Srdečne pozývame na debatu s autormi knihy Pavlom Janáčkom a Petrom Šámalom a moderátorom Petrom Darovcom. Knihu Literární kronika první republiky predstavia v kníhkupectve Artforum vo štvrtok 22.11. o 19:00
