Medzi knihami - čerstvé informácie z diania v knižnom svete

 

Co takhle zavést metodu poradního kruhu do česko-slovenských škol?

Poradní kruh (angl. council, někdy také kruh otevřené komunikace, rada, shromáždění rady) je komunikační metoda směřující „od srdce k srdci“. Pokud se vám vybaví indiáni, správně. Kniha amerických autorů se snaží vrátit tuto komunikační techniku, použitelnou doma i na zasedání městské rady, znovu do hry. Bez téhle dovednosti nám totiž žádné sociální sesíťování nebude nic platné.

Autoři nás podle tradice kalifornské Ojai Foundation provázejí praxí poradního kruhu v různých cílových skupinách a odkrývají jeho význam v mnoha oblastech života. Ukazují, jak nás tato prastará jednoduchá technika může vrátit ke kořenům lidské komunikace a vnést nové světlo do současných témat našich životů.

Jack Zimmerman v knize píše: „Od roku 1980 jsem seděl v tisících poradních kruzích se žáky základních škol prvního i druhého stupně, s učiteli, členy komunity, byznysmeny, ženami – i členy své vlastní rodiny. (…) Mnoho párů, které se v Ojai Foundation účastní našich workshopů (…) nebo s nimi pracujeme soukromě, si uvědomuje, že poradní kruh je neocenitelným nástrojem při budování vědomějšího a oduševnělejšího společného života.“ A společně s „Gigi“ Coyleovou dodávají: „Jedním z důvodů, proč o poradním kruhu píšeme, je poskytnout praktický návod, jak tuto praxi realizovat v nejrůznějších prostředích a situacích. Poradní kruh ale není jen technika, kterou by bylo možné se prostě naučit, a proto jsme do knihy začlenili i spoustu příběhů a osobních zkušeností v naději, že se nám podaří zachytit také ducha celého jeho vývoje.“

„V současné době jsou v Česku a na Slovensku již desítky lidí, kteří prošli výcvikem facilitátorů poradních kruhů a přinášejí je do různých společenství a týmů, školních a firemních kolektivů či svých rodin. Stovky, možná tisíce lidí tak měly příležitost zažít poradní kruh ve smyslu, jak jej pojímá Ojai Foundation a tato kniha. Je tu také nespočet lidí, kteří se zúčastnili jiných typů kruhů a způsobů sdílení příběhů při seberozvojových kurzech, v terapeutických komunitách, při rituálech nejrůznějších kultur, teambuildingových aktivitách či na letních táborech. Jim i mnohým dalším bývá naladění poradního kruhu velmi blízké a známé. Sezení v kruhu, sdílení příběhů a naslou­chání v nás probouzí určité archetypální vzpomínky na to, co zažívali naši předci ve všech možných kulturách již odpradávna,“ zdůrazňuje Helena Kosková, lektorka a průvodkyně poradních kruhů v České republice.


A čtyři základní principy poradního kruhu?

Mluvit od srdce - záleží na opravdovosti toho, co říkáte (nebo toho, co mlčíte), jen tehdy je až hmatatelně cítit podstata toho, co chcete říct, i když je to snad rétoricky neobratné. Poradní kruh vytváří bezpečný prostor pro maximální upřímnost. Vítaná je i jednoduchost řeči, atmosféra poradního kruhu svojí podstatou brání vykecávání. Žádné filosofické reflexe, ale skutečně osobní sdělení.

Naslouchat od srdce - pozorné nesebestředné naslouchání je snad ještě vzácnější než promlouvání od srdce, přitom úspěch poradního kruhu je z největší části závislý právě na naslouchání. A opačně - pozorné naslouchání pomáhá mluvčímu lépe mluvit o věcech, o kterých doopravdy chce.

Mluvit k věci - mluvit k věci a být výstižný je umění, důvodem vyprávět příběhy v poradním kruhu ale není stát se profesionálním vypravěčem nebo charismatickým řečníkem. Důležité je držet se tématu, kvůli kterému všichni do poradního kruhu přišli.

Spotánnost - bylo by chybou, chystat si v průběhu promluv ostatních to, co chci říct. Oslabovalo by to naslouchání a tím by vlastně řeč také špatně dokázala zareagovat na již řečené. Můžete i spontánně mlčet, protože ne všechno, co vám v jednu chvíli připadá důležité, musí být nutně vysloveno nahlas. Když k vám dojde "mluvící předmět", tedy udělení slova, zmaterializované třeba klackem nebo kamenem, nemusíte hned začít mluvit jako kniha. Někdy je vlastně dobré si trochu vyčistit hlavu, nadechnout se a ve skrytu si znovu položit otázku, co jsem chtěl vlastně k tématu říct. Nemusíte se cítit svázáni tím, že musíte nutně na svého předřečníka navázat. Řekněte to, co se vám k danému tématu dere na mysl. A nebo - spontánně mlčte a dejte slovo dalšímu.

Školy ve Spojených státech, Kanadě a některých dalších zemích postupně zavádějí poradní kruh jako jeden z předmětů už třicet let, ve větší míře pak od roku 2006. Kromě toho, že děti získavají skutečně cenné praktické zkušenosti s tím, jak se vyjádřit, jak naslouchat cizímu názoru atd, dokáže praxe poradního kruhu zcela změnit atmosféru školy i vztahy medzi dětmi.



Zobraziť diskusiu (0)

Cesta poradního kruhu

Cesta poradního kruhu

Zimmermann, Coleová

COUNCIL čili PORADNÍ KRUH (někdy také kruh otevřené komunikace, rada, shromáždění rady) je metoda komunikace zaměřená na srdce. Když usedáme do poradního kruhu, tak vstupujeme do autentického prostoru sdílení pravdivých příběhů.

Kúpiť za 18,72 €

Podobný obsah

Dostojevskij. Autor ako psychoanalytik

Čo číta psychiater, prednosta Psychiatrickej kliniky Fakultnej nemocnice v Trenčíne Jozef Hašto

Dostojevskij. Autor ako psychoanalytik

Ako stredoškolák som prečítal viaceré romány F. M. Dostojevského. Prehĺbili môj záujem o otázky fungovania človeka a spoločnosti. A zostala vo mne zvedavosť, aký bol autor človek, čím v živote prešiel, čo ho formovalo a s čím sa vyrovnával. Potešilo ma, keď som sa stretol s knihou Louisa Bregera: Dostojevskij. Autor ako psychoanalytik. Breger je významný americký psychológ a analytický psychoterapeut. Podujal sa na preskúmanie súvislostí medzi Dostojevského životom, vzťahovými skúsenosťami a jeho tvorbou. Bolo to pre mňa fascinujúce čítanie.

Freud – temnota uprostred vízie

Čo číta psychiater, prednosta Psychiatrickej kliniky Fakultnej nemocnice v Trenčíne Jozef Hašto

Freud – temnota uprostred vízie

Dielo Sigmunda Freuda, jeho záujem o subjektívny svet a skryté motivácie človeka, ma v mladosti osobne ovplyvnilo. A dá sa povedať, že malo a má vplyv aj na západnú medicínu, psychológiu, psychoterapiu a aj sociálne vedy a kultúru. Viaceré jeho teoretické konštrukcie a praktické psychoterapeutické postupy sa však ukázali ako problematické. Louis Breger, psychológ a analytický psychoterapeut, profesor na univerzite v Pasadene USA, sa podujal, podobne ako pri diele o Dostojevskom, na analýzu súvislostí medzi Freudovými životnými skúsenosťami, osobnosťou a jeho dielom. Louis Breger: Freud. Temnota uprostred vízie. Výstižný názov napovedá, že Breger odkrýva popri prínose Freuda aj slepé miesta v jeho pohľade na človeka a všíma si komplikovanú dynamiku vzťahov a názorov u jeho nasledovníkov a „odpadlíkov“. Po prečítaní Bregerovej knihy mám pocit ujasnenia a lepšieho poriadku v hlave.

Přecitlivělost není slabost

Čo číta kníhkupkyňa košického Artfora Mariana Volemanová

Přecitlivělost není slabost