Medzi knihami - čerstvé informácie z diania v knižnom svete

 

Jáchym Topol: Bohéma byl Filipův setrvalý stav

Jeho bratr, frontman skupiny Psí vojáci Filip Topol, by letos oslavil šedesátiny. „Umřel moc mladý, jeho tvorba mohla pokračovat,“ říká ve Vizitce Českého rozhlasu Vltava a připomíná, že Filip začal velmi brzo vystupovat, roky hrál a neměl rodinný život.

My měli s bráchou třetí bytost. Nebudu říkat bráchu, protože to byl pes Čert. Čertík. Malej, černej, prostě bastardík… Měli jsme ho od dětství. Ve škole jsme ho schovávali v šatně, chodili jsme s ním bruslit, sáňkovat, koulovali jsme se s ním… Opravdu bytost, na kterou dodnes myslím. Dodnes mám schovanej jeho košík. Prostě úžasněj pes, o kterým bych mohl furt vykládat. A s Psími vojáky souvisí dvě knihy. Tu jednu napsal André Schwarz-Bart, jmenuje se Poslední spravedlivý a je o osudu židovskýho kluka, kterej se skrývá před nacistama v okupovaný Francii a jednoho dne si řekne, že se zachrání tím, že se promění v psa. Změní se psychicky. Není to nijak složitý, je to realistickej román. Mně se tehdy strašně líbil. Z něj jsme si vzali tu poetiku psa, kterej není tou správnou dravou šelmou, jako třeba vlk, co je v opravdovým odporu k člověku, ke komunistům, ale je domestikovanej a vzpouru je schopen vykonávat pouze částečně. Že i my jsme takoví psi. Druhá knížka, co vedla přímo k názvu Psí vojáci, byla o indiánech, ti patřili k romantice mý generace. Šokla nás síla indiánský organizace z kmene Čejenů, co si říkali psí vojáci, tak jsme od nich přebrali jméno. To byli naopak neústupní, strašně tvrdý bojovníci. Bitevníci. Měli v sobě hroznou divokost, radši padli v boji, než aby se vzdali. A to se mi v mládí líbilo, to velký gesto odporu.

Jáchym Topol


Zobraziť diskusiu (0)

Zubama po skle

Zubama po skle

Topol Filip

Kniha Zubama po skle je obsažným výborem z literární tvorby Filipa Topola. Představuje ji v jejích příznačných tematických i stylových polohách a zahrnuje prozaické, básnické a písňové texty, které autor, spjatý s prostředím nezávislé kultury a pražského undergroundu, psal od konce sedmdesátých let do počátku nového tisíciletí.

Kúpiť za 29,07 €

Karla Klenotníka cesta na Korsiku

Karla Klenotníka cesta na Korsiku

Topol Filip

Krátká novela o tom, že během putování po Zemi můžeme potkat sami sebe. Kniha získala cenu nadace Český literární fond za nejlepší prozaické dílo roku 1999.

Kúpiť za 11,12 €

Sestra

Sestra

Topol Jáchym

Jubilejní stý svazek České knižnice přináší románovou prvotinu Jáchyma Topola (nar. 1962) Sestra, reprezentativní dílo české prózy konce dvacátého století. Dobrodružný a milostný příběh se v dynamickém, jazykově, zvukově i rytmicky výrazném vyprávění větví do mnoha imaginativních odboček, básnických obrazů či vizí.

Kúpiť za 24,51 €

Citlivý člověk

Citlivý člověk

Topol Jáchym

Topolov dobrodružný román zo súčasnosti sa dotýka tém, ktoré znepokojujú ľudstvo odjakživa: viera, starnutie, zmysel života, samovražda, láska, rodičovstvo a aj tých, ktoré sú teraz najauktuálnejšie: \"sťahovanie národov\", politická korektnosť, krymský konflikt... Citlivý človek je komický a brutálny, karnevalový a zároveň prísne organizovaný.

Kúpiť za 15,39 €

Podobný obsah

Podcast Terezy Matějčkové jako prolog k Práci na hovno

Správy

Podcast Terezy Matějčkové jako prolog k Práci na hovno

Potýkají se západní společnosti s leností, anebo naopak žijeme ve světě, který fetišizoval práci? Tyto dvě protichůdné teze se střetávají v samém středu naší společnosti. Když se podíváme na počet odpracovaných hodin, zjistíme, že Češi pracují výrazně méně než například v šedesátých letech, před zavedením pětidenního pracovního týdne. Přesto má řada lidí pocit, že pracujeme intenzivněji než kdy dříve. A možná je to v jistém smyslu pravda – protože práce není jen otázkou času, ale i energie, soustředění, únavy a nasazení, které nelze vyjádřit v hodinách.

Kde líšky dávajú dobrú noc audio

Správy

Kde líšky dávajú dobrú noc audio

Historička Hana Kubátová v knize Kde líšky dávajú dobrú noc: Kresťanský nacionalizmus a holokaust na Slovensku ukazuje, jak se formování slovenského národního státu během druhé světové války propojilo s kolektivní zradou a genocidou. Autorka dokládá, že holokaust na Slovensku nebyl jen důsledkem německého diktátu, ale procesem, na němž se aktivně podíleli slovenské politické a církevní elity, lokální úředníci i běžní občané. Audio čte Nora Ibsenová.

Jáchym Topol zpovídá Beatrici Landovskou

Správy

Jáchym Topol zpovídá Beatrici Landovskou

V rámci projektu Hovory H (rozuměj Hovory o Havlovi) se před kamerami potkali staří přátelé z disidentských rodin – Jáchym Topol a Beatrice Landovská. Ta mimo jiné napsala o svém otci a cvrkotu kolem jejich rodiny už dvě vzpomínové knihy.