Tomáš Weiss
18.5.2018
Když se norská sociálka rozhodne chránit práva dětí, nemají rodiče šanci?
Norsko své děti chrání. Nedopustí, aby vyrůstaly ve strachu a ponížení. Proto se Barnevern dívá. Vidí očima úřednic a učitelek, očima sousedů a kohokoli z náhodných kolemjdoucích. Uzná-li, že nejste dobří rodiče, nahradí vás lepšími. Jana Sýkorová a její dvě malé dcery žijí v Norsku pátý rok. Poté co rodinu opustí její švédský partner, zaměří barnevern i ji. Janin život se tím neodvratně mění v thriller a ona nemá jinou možnost, než hledat v sobě akční hrdinku.
Barnevern je norská instituce, která zajišťuje sociálně-právní ochranu nezletilých dětí a mládeže. Byla založena v roce 1992 s cílem „zajistit, aby dětem a
mladým lidem, kteří žijí v podmínkách, jež by mohly poškodit jejich
zdraví a vývoj, byla poskytnuta nezbytná pomoc a péče ve správný čas,“ a
„pomáhat tomu, aby děti měly bezpečné dětství.“ Instituce vyvolává způsobem ochrany dětí řadu kontroverzí a protestů, v roce 2007 v jednom případě rozeznal Evropský soud pro lidská práva počínání Barnevernu jako porušující lidskápráva a zkritizoval norskou soudní praxi. Ta však zůstala nezměněna.
Jako impuls ke knize posloužil v Česku známý případ rodiny Michalákových. Eva Michaláková přijela do Norska v roce 2003. V březnu 2011 se obrátili pracovníci norské mateřské školy, kterou tehdy pětiletý Denis a dvouletý David chodili, na Barnevern. Školka mu popsala některé projevy chlapců s tím, že má podezření na jejich bití a sexuální zneužívání. Úřady se poté rozhodly děti po měsíci a půl od oznámení rodině odebrat a umístit je do pěstounské rodiny s tím, že existuje důvodné podezření, že děti byly vystaveny psychickému a fyzickému násilí. V květnu 2011 byla podána dvě trestní oznámení, která začala prověřovat policie. Obě byla v roce 2013 odložena, aniž by policisté někoho obvinili. Norské úřady zpočátku umožnily Michalákové děti navštěvovat každý týden. Poté je ale rozdělily do dvou pěstounskýchrodin a postupně styk matky s dětmi omezovaly s tím, že má na syny negativní vliv.
V Česku se případ dočkal obrovské medializace, zasahovali kromě jiných i ministr zahraničí a prezident republiky.
Norská krajská komise pro sociálně právní ochranu dětí rozhodla, že mladší syn Evy Michalákové bude adoptován svými norskými pěstouny a že ke staršímu synovi matka ztrácí rodičovská práva a nadále ho nesmí vídat. Rodičovská práva byla ponechána pouze otci obou dětí. Podle komise je důvodem k adopci mladšího syna jeho citová vazba na pěstouny a důvodem ztráty rodičovských práv ke staršímu synovi je to, že matka celý případ zveřejnila.
zdroj: Wiki
