Medzi knihami - čerstvé informácie z diania v knižnom svete

 

Když se norská sociálka rozhodne chránit práva dětí, nemají rodiče šanci?

Norsko své děti chrání. Nedopustí, aby vyrůstaly ve strachu a ponížení. Proto se Barnevern dívá. Vidí očima úřednic a učitelek, očima sousedů a kohokoli z náhodných kolemjdoucích. Uzná-li, že nejste dobří rodiče, nahradí vás lepšími. Jana Sýkorová a její dvě malé dcery žijí v Norsku pátý rok. Poté co rodinu opustí její švédský partner, zaměří barnevern i ji. Janin život se tím neodvratně mění v thriller a ona nemá jinou možnost, než hledat v sobě akční hrdinku.

Barnevern je norská instituce, která zajišťuje sociálně-právní ochranu nezletilých dětí a mládeže. Byla založena v roce 1992 s cílem „zajistit, aby dětem a mladým lidem, kteří žijí v podmínkách, jež by mohly poškodit jejich zdraví a vývoj, byla poskytnuta nezbytná pomoc a péče ve správný čas,“ a „pomáhat tomu, aby děti měly bezpečné dětství.“ Instituce vyvolává způsobem ochrany dětí řadu kontroverzí a protestů, v roce 2007 v jednom případě rozeznal Evropský soud pro lidská práva počínání Barnevernu jako porušující lidskápráva a zkritizoval norskou soudní praxi. Ta však zůstala nezměněna.


Jako impuls ke knize posloužil v Česku známý případ rodiny Michalákových. Eva Michaláková přijela do Norska v roce 2003. V březnu 2011 se obrátili pracovníci norské mateřské školy, kterou tehdy pětiletý Denis a dvouletý David chodili, na Barnevern. Školka mu popsala některé projevy chlapců s tím, že má podezření na jejich bití a sexuální zneužívání. Úřady se poté rozhodly děti po měsíci a půl od oznámení rodině odebrat a umístit je do pěstounské rodiny s tím, že existuje důvodné podezření, že děti byly vystaveny psychickému a fyzickému násilí. V květnu 2011 byla podána dvě trestní oznámení, která začala prověřovat policie. Obě byla v roce 2013 odložena, aniž by policisté někoho obvinili. Norské úřady zpočátku umožnily Michalákové děti navštěvovat každý týden. Poté je ale rozdělily do dvou pěstounskýchrodin a postupně styk matky s dětmi omezovaly s tím, že má na syny negativní vliv.

V Česku se případ dočkal obrovské medializace, zasahovali kromě jiných i ministr zahraničí a prezident republiky.

Norská krajská komise pro sociálně právní ochranu dětí rozhodla, že mladší syn Evy Michalákové bude adoptován svými norskými pěstouny a že ke staršímu synovi matka ztrácí rodičovská práva a nadále ho nesmí vídat. Rodičovská práva byla ponechána pouze otci obou dětí. Podle komise je důvodem k adopci mladšího syna jeho citová vazba na pěstouny a důvodem ztráty rodičovských práv ke staršímu synovi je to, že matka celý případ zveřejnila.

zdroj: Wiki


Zobraziť diskusiu (0)

Norské děti

Norské děti

Anna Roguljič

Román, inspirovaný známým případem, kdy norský úřad pro ochranu dětí odebral děti české matce! Norsko své děti chrání.

Kúpiť za 13,95 €

Podobný obsah

Čeští překladatelé o dílech Itala Calvina

Správy

Čeští překladatelé o dílech Itala Calvina

Setkání s překladateli Jiřím Pelánem a Kateřinou Vinšovou nad díly jednoho z nejvýznamnějších italských autorů 20. století. V čem jsou specifická Neviditelná města, Kosmické grotesky či Palomar a na koho měl Calvino vliv? Záznam byl pořízen na mezinárodním knižním veletrhu a festivalu Svět knihy 2022.

Jáchym Topol 60

Správy

Jáchym Topol 60

Protože je narozený 4. srpna 1962, slaví dnes jeden z nejvýraznějších autorů moderní české literatury šedesátiny. Mimořádně talentovaný a sečtělý autor patří dnes vedle Haška, Hrabala, Havla nebo Čapka k autorům, které zná bez přehánění i evropský čtenář. Těch překladů jsem nedávno napočítal víc, než je Topolovi let. Pro horníka nebo baletku jsou šedesátiny věkem hluboce důchodovým, ale pro spisovatele to může být věk nejlepší. Tak všechno dobré, citlivý člověče!

Magdaléna Platzová o Životě po Kafkovi

Správy

Magdaléna Platzová o Životě po Kafkovi

V jejích knihách se vypráví a přemýšlí a drobnokresebně popisuje ve šťastné ojedinělé symbióze, která mám svůj rytmus a smyslovost. Magdaléna Platzová (1972) patří podle mojí čtenářské zkušenosti mezi VIP současné české literatury. Její poslední kniha je o životech některých lidí, kterých se nějak dotýkal příběh Franze Kafky, hlavně o snoubence Felici Bauerové a jejich potomcích.