Čím si vysvětluješ nástup Andreje Babiše v roce 2013? Jak dokázal tak dobře podchytit tu atmosféru ve společnosti? On si to vlastně budoval od roku 2011. Dvakrát byl v Show Jana Krause, ten ho velmi zlidštil, byl tam vtipný, bezprostřední… Legendární bylo jeho vystoupení v Otázkách Václava Moravce, kde docela přesně popisoval náladu a frustraci ve společnosti. Byl to talent, nebo měl průzkumy?

Měl dokonalé průzkumy. Nezapomeň, že Andrej Babiš si může koupit nejlepší poradce na světě, což vlastně udělal. Svůj první politický rozhovor dal v září 2011 Zuzaně Kubátové v Hospodářských novinách. My jsme z toho všichni měli trochu srandu – Babiš bojuje s korupcí, to je krása. Pak se objevil u Jana Krause, což byl prostě zábavný program na páteční večer. A pak u Václava Moravce, ale pořád jsme z toho měli srandu, tweetoval jsem tehdy: „To není Andrej Babiš, to je Andy Kaufman.“ Strašně dlouho jsme ho nebrali vážně. Někdy v roce 2012 jsem si říkal: „Tak kde je teda ta jeho strana?“ Myslel jsem si, že se na to asi už vykašlal, nic se nedělo, nic nebylo. Jenže v tu dobu on už ji s Faltýnkem postupně trpělivě budoval, v čemž mu dost pomohla infrastruktura Agrofertu. A přesně tehdy díky svým stratégům vystihl ducha doby: klasičtí politici zklamali a lidi chtěli slyšet, že zase bude líp. To jeho tehdejší heslo bylo úplně dokonalé. Ale Andrej Babiš nikdy nic nevymyslel, takže i heslo „Ano, bude líp“ je jen přibližným překladem hesla britských labouristů z roku 1997 „Britain Deserves Better“ (Británie si zaslouží něco lepšího), s nímž Tony Blair vyhrál volby a ukončil tak období „sleaze“ konzervativců, o kterém jsme mluvili.

Ale ANO znamená Aliance nespokojených občanů, takže je tam i ta negativní část. Dokonalý protimluv.

Jasně, ale to už si dneska nikdo nepamatuje. V roce 2013 tady objektivně vládla deziluze, nespokojenost a nekonečná ekonomická krize. Babiš tehdy věděl, že není ideální politický lídr: původem Slovák, což myslím byl ten nejmenší problém, bývalý komunista a spolupracovník Státní bezpečnosti. A tak sháněl nějakou tvář, kterou by postavil do čela. Nikoho nenašel, udělal to sám a ukázalo se, že lidem už byla jeho minulost jedno. Nebo aspoň dostatečnému počtu z nich. Řešili jiné věci, zejména svou životní úroveň, od roku 1989 už uplynulo víc než dvacet let, a pořád jsme byli chudí příbuzní. Stačilo vyjet do Německa nebo Rakouska a většina lidí to pocítila. Babiš tohle podchytil, spojil to s optimismem a vlastně lidem řekl: „Já jsem bohatý, takže nemusím krást. Vím, jak na to. Já vím, jak řídit stát jako firmu!“ A lidi na to slyšeli, navíc měl velké štěstí, že se ekonomický cyklus krátce po jeho příchodu do vlády otočil a začalo být opravdu zase líp. Na čemž neměl nejmenší podíl, ale dobře to prodal. Od té doby má třetinu hlasů jistou. Já jsem se s ním mimochodem poprvé sešel už v době, kdy se chystal do politiky. Pozval si mě k sobě na Chodov a tak jsme si povídali a já vlastně furt nevěděl, co chce. A vlastně to nevím dodnes, jestli si třeba nemyslel, že bych mohl jít přímo do politiky, na což pak ulovil jiného novináře Martina Komárka. Anebo jestli si mě už tehdy testoval, aby mi rok nato nabídnul po nákupu Mafry post šéfredaktora Mladé fronty DNES. Ale tehdy jsme se sešli poprvé. A musím říct, že byl do jisté míry okouzlující, má nepopiratelné charisma.

Tak to říkají všichni, kteří se s ním setkali.

Když něco potřebuje, umí výborně hrát zájem o tvou osobu. Věděl, kdo je moje žena, zjistil si i takovéhle věci. Vzhledem k tomu, že má takových schůzek denně určitě hodně, má asi nějaké zvláštní schopnosti, díky nimž prorazil i v byznysu.

Jak si vysvětluješ přerod Andreje Babiše a hnutí ANO, kteří začínali na lákání zklamaných pravicových voličů, pokračovali u zklamaných levicových voličů a dneska loví v řadách zklamaných národoveckých voličů extrémních stran?

Andrej Babiš si vůbec nic nemyslí. Nemá žádné hodnoty, nemá žádné osobnostní kotvy, ideologie mu je v zásadě úplně cizí, v nic nevěří. Co mu vyjde z průzkumu, po tom jde. Nejdřív mu vyšli zklamaní pravicoví voliči, pak zjistil, že může zlikvidovat komunisty a sociální demokraty, pak mu řekli, že důchodci jsou skvělá skupina. Kdo ti zbývá? Teď už jenom národní konzervativci. Andrej Babiš udělá úplně cokoliv, aby ty voliče získal, což není kritika, ale konstatování. A navíc je naprosto nemilosrdný. Vezmi si jen, jak vypadá personální skladba hnutí ANO dneska a jak vypadala před deseti lety. Kdo tam zůstal? Snad jen Martin Kolovratník, Richard Brabec a Jaroslav Faltýnek, který má ale zákaz ukazovat se na veřejnosti. Kolika lidí se Babiš nemilosrdně zbavil, kolik lidí od něj uteklo? To v žádné jiné straně během deseti let snad nenajdeš.

Ale funguje to. Kdyby tolik významných lidí uteklo z jiné strany, byl by to její konec.

Ano. A tady fakticky odešla celá první generace ANO: Stropnický, Jourová, Komárek, Kleslová, Pilný, Zlatuška, Charanzová, Ježek, Telička a pak další a další. Někdo mi říkal už v roce 2013 nebo 2014 veselou úvahu: „Babiš je Forrest Gump, který běží. A co když se jednoho dne zastaví a řekne, že jde domů? Co ti lidi, kteří běží za ním?“ Bavím se tou myšlenkou dodnes. Je zábavné sledovat, jak Andrej Babiš odjede na dovolenou a jeho podřízení mají pocit, že můžou dělat vlastní politiku nebo se k ní aspoň nějak vyjadřovat. Jenže pak se Babiš vrátí a všechno je jinak. Bylo by to tedy mnohem legračnější, kdyby to nebyla nejsilnější strana v zemi. Andrej Babiš má navíc mimořádně vyvinutou vůli k moci, ví stejně jako Miloš Zeman nebo Václav Klaus, že po ní musí skočit, pokud je šance ji získat. Jeho voličům je úplně jedno, když tvrdí, že už nikdy nikam nebude kandidovat, že už nechce být premiérem. Vůbec nechápu, proč se ho na tom jako novináři snažíme nachytat. „Ale vy jste přece říkal…“ To je úplně jedno. Nakonec to rozhodují jen jeho voliči. Až z politiky odejde, Česku to už jen z hygienických důvodů prospěje.

..........................

Zobraziť diskusiu (0)