Planeta Hieronyma Bosche
Svět výtvarného umění má celý rok o výročí roku jasno. 500 let od úmrtí malíře morálního rozkladu světa, Holanďana Hieronyma Bosche (1450 – 1516).
Gary Schwartz
O Boschově životě a vzdělání je známo velmi málo. Jediné písemné doklady se nacházejí v městském archivu v jeho rodišti, v holandském ’s-Hertogenbosch zejména v účetních knihách Bratrstva Notre-Dame, jehož byl členem. A právě v tomto městečku, nedaleko gotické katedrály sv. Jana probíhala od konce února do začátku května velká retrospektivní výstava, která ještě před otevřením aspirovala na jednu z nejnavštěvovanějších výstav historie. Před začátkem expozice bylo prodáno na 100 000 lístků, na výstavu se návštěvníci mohli dostat jen po předchozí rezervaci přesného času návštěvy přes internetové stránky. To byla jedna z možností, jak se s Boschem setkat. Další je již tradičně v madridském Pradu, kde jsou díla ve stálé expozici, jelikož po malířově smrti se stal jeho obdivovatelem Filip II. Španělský, který řadu děl, včetně Zahrady pozemských rozkoší, získal. A konečně je tu ještě další možnost – knižní setkání. Kupříkladu nad knihou historika umění Mojmíra Grygara Hieronymus Bosch – zbožný pohan?, nebo nad výpravnou publikací nakladatelství Universum Hieronymus Bosch – Cesta do nebe a pekla Garyho Schwartze. Monografie shrnuje život a dílo, včetně dosud nepublikovaných reprodukcí nově restaurovaných děl. Drahá kniha je přesně tou mimořádností, která se nabízí jako letošní top dárek, který je up to date.
"Bosch bývá často označován za surrealistu 15. století, nicméně jeho tvorbu nelze vysvětlit na základě principů moderní psychoanalýzy, které by byly středověkému myšlení zcela nepochopitelné. Moderní psychologie může jeho podvědomí vysvětlit pro nás a naši dobu, nemůže však popsat a poznat příčiny Bosche ve středověku, Bosch totiž nikdy nechtěl ukázat diváku svoje podvědomí – chtěl pronést jisté morální a duševní pravdy. Jako prostředky mu sloužily promyšlené významy, přirovnání a vizuální podoby slovních hříček, jeho prameny byly jazyk, soudobý folklór a tradice ve spojení s náboženskými vlivy.
Boschovo podvědomí se zrcadlí v našeptávání dobra a zla, odráží naděje a obavy středověku, který byl plný alchymie, astrologie, čarodějnictví a kacířství. Představil motiv společný celé středověké kultuře – zrcadlo, ve kterém je možno vidět odraz lidského bláznovství a falešný ráj, jehož zdánlivá krása vede lidstvo do zkázy a prokletí. Maloval krajiny zamořené ďáblem, sny a noční můry, které se mihotaly a měnily před očima, a ve srovnání s jeho součastníky vykazovaly mimořádnou originálnost promyšlených teorií v neobyčejně živých výjevech."
citace pochází z web stránky Martiny Glenn www.artmuseum.cz