Tomáš Weiss
20.6.2017
Poezie na 7 dní
Básník - pořád to dobře zní, hlavně pokud si člověk uvědomí, že básně skutečně čte tak malé promile lidí. Být básníkem by už podle všemožných kritérií nemělo dávno nic znamenat - a přesto básník ještě nějakou společenskou prestiž má. Českému básníkovi Petru Hruškovi vyšla nedávno sbírka Nevlastní. Jak je tenká, tak je silná.
Sám autor o své knize, kterou inspirovala existence nevlastního syna, a která vznikla částečně v jiných Hruškových sbírkách, na úvod napsal:
"Najednou tam byl. Někdy jako Adam, nějakdy jako dítě, chlapec, někdy jako on. Stalo se to před mnoha lety, vstoupil prostě do básně a už v ní zůstal. Potom se objevil v další básni. Nepovstal z žádného promyšleného konceptu, jen si čas od času řekl o přítomnost v textu silou nějakého nečekaného významu, svojí neuhasitelnou vůlí. Rostl a zmenšoval se, hlučněl a tichl, pokračoval ve svém nezvládnutém životě. Znovu a znovu se vynořoval ve verších, v nevydaných rukopisech i v knihách. Odmítá se vzdát. Ukazuje každou chvíli jiným směrem. Nepatří nikomu a nikam, zůstává samozřejmě nevlastní. Trochu přestárlé dítě, trochu odjakživa dospělý, postává neohrabaně někde poblíž. Najednou tu je."
Červenec
Janu Balabánovi
U okna noční ložnice
jako u okna vlaku
jenomže venku pořád stojí
tma stromu
za zády hledí zvířata
na dětském pyžamu
Za kamencem
Chlapcům plápolají košile
jak na kolech ujíždějí
konci srpna
Chlapcům plápolají košile
jak ujíždějí touze dospělých
nadělat z nich
smysl života
Petr Hruška (1964) je básník, literární kritik a pedagog. Podílel se na řadě odborných kolektivních děl. Jeho dosud poslední odbornou knihou je monografie Někde tady. Český básník Karel Šiktanc (2010). Za svou předposlední autorskou sbírku Darmata (2012) získal v roce 2013 Státní cenu za literaturu. Žije v Ostravě.Básně pocházejí z jeho nové sbírky Nevlastní (2017).
