Keby svoj život nespísal, bol by to len dobrodružný život bezvýznamného zlodejíčka závislého na ópiu z čínskych práčovní. Ale on ho spísal a na mnohé si pospomínal. Nie len na to, čo sa stalo, na spôsoby vykrádania trezorov rôznych značiek, na tých pár železničných tratí, ktorými sa dalo zdŕhať z miesta činu, na bezpohlavnú kanadskú políciu a drsnú americkú, na mená iných gangstrov a ich príhody, ale aj na pocity z osamelého života. A tie sú to najgeniálnejšie z celej dobrodružnej knihy.

Napríklad táto skvelá analýza rodiny - dik, napísal to gangster bez vzdelania, ktorý nemal žiadny majetok a všetko, čo mal, mal v hlave:

Často jsem se sám sebe tázal, o kolik lépe na tom je chlapec, který má vedle sebe matku do doby, než se postaví pevně na vlastní nohy, který má domov, pod jehož vlivem žije, dokud si nevštěpí nějakou pracovní filozofii, díky níž je schopen čelit světu. Domov a matku nelze ničím nahradit. Pro průměrného chlapíka nemusí znamenat příliš, když mu kamarád řekne: Johne, chtěl bych ti představit svou matku." Pro mě to znamená víc, než je možné slovy vypovědět. Zdá se mi, že se tím vysvětluje, proč muž, který tak hrdě říká: Jo je moje matka," je v tolika ohledech jiný, než jsem já, je někým, kým já nikdy nemůžu být. Pojišťováci se ještě nedostali tak daleko, že by člověka pojišťovali proti celoživotní sérii neúspěchů, ale pokud k něčemu takovému někdy dojde, představuju si, že ten, kto jim zaručí, že s matkou bude do svých dvaceti let, bude mít o poznání výhodnější pojistné

Alebo táto časť o závislosti. Jack Black bol závislý na ópiu. Takto brilantne opísal skutočnosť, ako sa z toho dostať pred 100 rokmi! A tých závislostí máme odvtedy požehnane a aj spôsobov, ako sa ich zbavovať, je nám ponúkaných dostatok. Z vlastnej skúsenosti, dávam za pravdu Jackovi, spôsob je len jeden, tento:

Nevěřím v žádné radikální kúry. To dá rozum, že si nemůžete vyléčit za tři dny návyk, který jste si vytvářeli pět nebo deset let. Myslím, že každý člověk se dokáže vyléčit sám. Nejprve se musí vyléčit psychicky, musí se chtít vyléčit. Pokud se vyléčit nechce, žádné léčebné procedury na světě to za něj neudělají. Můžete lidi zamykat do věznic a zamezit jim přísun opia, a oni se vrátí na svobodu a zase si ho seženou, protože se vyléčit nechtějí. Ale člověk, který s tím přestat chce, to dokáže. Trvalo mi šest měsíců, než jsem srazil dávku na nulu. Ale i během následujících měsíců na mě mohla závislost kdykoli vyskočit jako divoké zvíře a rozsápat mě na kusy. V tu dobu se ze mě stal poloviční blázen, byl bych dal nevím co, abych nějaké opium sehnal. Ale trvalo to vždy jen několik hodin a pokaždé, když jsem to úspěšně přestál, jsem věděl, že příště to bude jednodušší.

Výborné je tiež, ako popísal rozdiel medzi pozorovaním a otázkami. Otázky sú slepá ulička v získavaní informácii:

Veškeré své znalosti jsem získal tak, že jsem se díval a naslouchal, a to je mnohem přesnější způsob získávání informací, než kdybych kladl neomalené a všetečné otázky. Váš nejlepší přítel by vám odpověděl nevlídně, kdybyste se ho zeptali, kolik je hodin, pár minut poté, co mu ukradli hodinky. Zeptejte se kteréhokoli neznámého člověka, který má jen jednu nohu, jak o svou končetinu přišel, a dostane se vám asi takovéto odpovědi: ,No, víš, bylo to takhle - přejel mě trajekt.'

Najkrajšia časť je o láskavosti. Patrilo by sa to dať na nástenky do škôl, do úradov aj do kostolov. Vlastne všade, kde by sme mohli mať pohnútky neodpúšťať.

Myslím, že činy každého člověka jsou produkty jeho myšlenek, a jeho myšlenky jsou přirozeně produkty prostředí a podmínek, v nichž je nucen žít. Pokud dáte chlapce do vězení ve věku, jako jsem byl já, do takových vězení, jaké tehdy byly, stane se zločincem stejně jistě, jako že po dni přijde noc nebo že po noci přijde den. Představuji si, že tyto podmínky mohly za zrod mnoha zločinců přibližně mého věku, kteří byli považováni za zatvrzelé. Nebudu říkat za nenapravitelné, protože jsem přesvědčen, že nic takového jako nenapravitelný zločinec neexistuje. Viděl jsem mnoho případů zázračného napravení. Jednoho muže může napravit žena, její úpěnlivé prosby nebo matčina láska. Jiní se mohou napravit díky laskavosti přátel a s jejich pomocí. A někdo jiný se zase může napravit v důsledku laskavosti přicházející z nějakého nečekaného zdroje. Jsem přesvědčen, že toho, kdo byl brutálně týrán, lze obrátit na správnou cestu laskavostí a je možné ho obrodit. Přál bych si vyrýžovat ze svého života pár zrnek moudrosti, která by pomohla lidem pomoci vězňům a která by pomohla vězňům, aby si pomohli sami, ale nemohu žádná najít. Nevím. Jediné, co mohu s jistotou říci, je, že laskavost plodí laskavost a krutost plodí krutost. Můžete si vybrat a sklidíte, co jste zaseli.

Tento ústrižok o charaktere mi pomohol pochopiť, ako rozmýšľajú všetci tí, o ktorých hovoríme, že kradnú. Aj tí hajzli, ktorí kradnú "na úrovni" aj tí, ktorí kradnú, lebo im nič iné nezostáva:

Říkám, že měli charakter, protože dělali sice špatné věci, ale vždy se snažili dělat je správným způsobem a ve správný čas. Zloděj, který jde a ukradne peníze, aby zaplatil nájemné za svůj pokoj a neošidil svou chudou bytnou, má charakter. Ten, kdo jí uteče bez placení, charakter nemá. Zloděj, který kamarádovi zatají ze společného lupu dámské hodinky, protože je chce dát své dívce, nemá charakter. V podsvětí má člověk dobrý nebo špatný charakter jako v každé jiné společenské vrstvě. Zloději se snaží zachovat si dobrý charakter a přinášejí pro to velké oběti, stejně jako to dělají lidé kdekoli jinde.

Posledný ústrižok, je o chudobe a frustrovaných voličoch. Je to ťažké a trvá do dlho.

Jsem ve fázi, kdy bych chtěl skončit. Nechce se mi chodit do práce jako dělník za dva dolary denně nebo jako úředník za patnáct týdně. Nemluvím o těch lidech pohrdavě, to rozhodně ne - je fakt, že oni mají víc skutečné než my, když za takovéhle mzdy pracují. Ale náš život se sebou nese finančně náročný návyk nevázaného, lehkomyslného utrácení, které je těžké překonat, a i kdybych dokázal překousnout, že mě někdo zneužívá, nesvedl bych z takového platu vyžít. Neskočil jsem do života, který vedu, jako do postele, nemůžu se z něj dostat jedním skokem. Zaplul jsem do něj pomalu a postupně, a jestli mu dám vale, budu se z něj muset vyvlíkat pěkně pomaloučku, polehoučku.

A prečo sa ten článok volá “Práskač je zítřka lidský rod!”? No lebo to povedal Jackovi istý chlapík v nejakej americkej base niekedy okolo roku 1900, teda pred októbrovou socialistickou revolúciou, pred oboma vojnami, pred fašistami, komunistami, pred wikileaks aj pred hybridnými vojnami a všetky tieto udalosti túto jeho vetu potvrdzujú. Je to tak, "Práskač je dneška lidský rod".

Zobraziť diskusiu (0)