Co vás přivedlo k tématu Podkarpatské Rusi – regionu, který je v české paměti přítomen a zároveň téměř neznámý?

Moje bádání o formování národních identit. Podkarpatská Rus poskytuje možnost zkoumat tento problém takříkajíc „v přímém přenosu“, protože otázka identity obyvatelstva tam ještě není jednoznačně vyřešena.

Jak se obyvatelé Podkarpatské Rusi sami označovali?

Jako Rusíni (Rusnacy), což ale nic nevypovídá o tom, zda to byli Ukrajinci, Rusové, nebo příslušníci samostatného rusínského národa. Postupně převládla ukrajinská orientace, která je dnes nepochybně nejsilnější, byť ne jediná. Za Maďary se považovali především obyvatelé jižní části země, kteří skutečně zpravidla byli etnickými Maďary, ale i lidé rusínského původu z řad inteligence, kteří přijali maďarskou identitu za vlastní a považovali se za „rusínsky hovořící Maďary“ (Magyar Oroszok, nebo Magyar Ruszinok, případně Magyarorzsági Oroszok).

Proč má podle vás v české společnosti tak silnou symbolickou stopu, přestože jsme ho spravovali jen krátce?

Myslím si, že je to stále přetrvávající určitá nostalgie po první Československé republice, kterou si někdy idealizujeme. A přispěla k tomu i možnost cestování Čechů a Slováků do této oblasti po osamostatnění se Ukrajiny, protože v rámci SSSR byla Zakarpatská Ukrajina jen velmi obtížně dostupná.

Jan Rychlík

Proč se právě tento region stal tak často předmětem změn hranic a režimů?

Region tvoří na severu a na východě historická hranice Uher proti Polsku, ale na jihu žádná hranice nikdy nebyla. O území Podkarpatské Rusi mělo z historických důvodů zájem Maďarsko, původně o východní oblast také Rumunsko a ze strategických důvodů Rusko, resp. SSSR. Rusku šlo o ovládnutí karpatského hřebene a vytvoření si předmostí na jižní straně Karpat, protože tím by získalo dobré východisko pro pronikání do Uherské nížiny. Sovětská politika v tomto ohledu byla jen pokračováním tradiční politiky ruské.

V čem může znalost jeho dějin pomoci pochopit současnou válku na Ukrajině?

Nemyslím si, že dějiny Podkarpatské Rusi mají nějaký vztah k současné ruské agresi vůči Ukrajině. Ukazují nám ale problémy s prosazováním se ukrajinské národní identity, protože jde o region, který měl zcela jiný historický vývoj než zbytek dnešní Ukrajiny.

Překvapilo vás při psaní něco, co zásadně změnilo váš vlastní pohled na československé dějiny?

Nemohu říci, že by mne něco překvapilo. Případ Podkarpatské Rusi ale ukazuje, že Československo, jak vzniklo v roce 1918, stálo od počátku na nepevných základech. Základem bylo české historické právo, podle kterého bylo Československo obnovením historického českého státu. Připojení Slovenska, které k českému státu nikdy nepatřilo, bylo odůvodňováno existencí fiktivního československého národa. Ale připojení Podkarpatské Rusi se nedalo odůvodnit vůbec ničím.

Kdybyste měl čtenáři doporučit jedinou věc, kterou by si měl o Podkarpatské Rusi zapamatovat, co by to bylo?

Titul Dějiny Podkarpatské Rusi představuje historii oblasti, také označované jako Zakarpatská Ukrajina nebo Uherská Rus, od raného středověku po dnešní dny. Vedle vývoje správních i hospodářských struktur se autor zaměřuje především na vývoj národního uvědomování rusínského obyvatelstva.Čtenář si z knihy může zapamatovat československý civilizační přínos pro Podkarpatskou Rus v oblasti vzdělání a rozvoje občanské společnosti. Ekonomicky Československo nepřineslo Podkarpatské Rusi prakticky nic, ale kulturní přínos oceňují i současní ukrajinští historici a myslím si, že na něj můžeme být i dnes hrdí.

Profesor Jan Rychlík (1954) je český historik, odborník na moderní dějiny slovanských národů. Badatelsky se specializuje na moderní české a slovenské dějiny a na problematiku vývoje balkánských národů. Mezi akcentovaná témata jeho prací náleží formování národů, česko-slovenské potýkání se ve společném státě, otázka pozemkových reforem a některé problémy etnografie. V roce 2014 mu byl udělen čestný doktorát a zlatá medaile Univerzity svatého Klimenta Ochridského v Sofii.

Zobraziť diskusiu (0)