Medzi knihami - čerstvé informácie z diania v knižnom svete

 

Putinův filozof svolává slavjanofily proti Západu

Nenávidí Západ a mluví o něm jako o moru. Filozof a politický analytik Alexander Dugin (1962) tvrdí, že Rusko, šířeji Slované, jsou poslední záchranou lidskosti před jejím liberálním vyprázdněním.Přímo mluví o poslední bitvě, která se má o lidskou podstatu ve světě odehrát.Slyšíte trochu Kuffy a Čarnogurského? Poslechněte si podcast Českého rozhlasu - Radia Wave.

Ano, v Rusku není tahle spasitelská rétorika ničím novým. Od dob Petra Velikého je možné vidět v ruské společnosti nejrůznější snahy reagovat na osvícenství důrazem na zakonzervování se ve vlastních tradicích, rituálech, představách a obavách. Bohužel ale dnes nejde jen o zapálené kroužky nadšenců, ale přímo o fundament ruské geopolitiky a imperiální kulturistiky, která má svoje tragické dopady po světě, jak už takové poměřování pinďourů mezi geomocnostmi bohužel mívá v celé lidské historii.

Své geopolitické myšlenky Dugin poprvé představil už v roce 1991 v brožuře Velká válka kontinentů, zarámované ovšem do poněkud bizarních spikleneckých teorií. Už tady navazuje na představy německých meziválečných geopolitiků o nutném střetávání kontinentálních velmocí („věčného Říma“) a námořních mocností („věčného Kartága“), eurasijství a atlantismu. Zatímco věčné Kartágo představovaly obchodnické a demokratické civilizace jako Atény, Holandsko, Británie a nyní USA, odkaz věčného Říma doputoval přes Byzanc až do Ruska. Liberální myšlenky nejsou v tomto pojetí dobrem pro každého. V námořních civilizacích fungují, odpovídají jejich povaze. V pozemních mocnostech ale působí podle Dugina cize a rozkladně, představují vnucené jho a nástroj nepřítele. Od meziválečných německých konzervativců (z nichž někteří přešli později k Hitlerovi) si vypůjčil nejen velkou část svého propojení geopolitiky a civilizačních úvah, ale i návrh řešení: aby se Rusko stalo znovu mocným, musí projít konzervativní revolucí.

Zobraziť diskusiu (0)

Putin a putinismus

Putin a putinismus

Walter Laqueur

Nová kniha proslulého historika Waltera Laqueura, který se ruským tématem zabývá už několik desetiletí, hledá odpovědi na otázku, jak lze vnímat prezidenta Putina a fenomén putinismu, který nabývá na čím dál větší síle. Věnuje se především myšlenkovým a politickým zdrojům z posledních dvou století i z doby středověku, které současný ruský vůdce a lidé u moci vybírají a akcentují.

Kúpiť za 15,49 €

Podobný obsah

Podcast o edici Fantastika nakladatelství Argo

Podcast

Podcast o edici Fantastika nakladatelství Argo

V edici Fantastika nakladatelství Argo vyšlo už téměř 200 titulů. V roce 2008 ji založil redaktor Martin Šust. O tom jaké knihy ve Fantastice vycházejí, proč zrovna takové, jaký je dnes fantasy mainstream, jak se pracuje se začínajícími autory a co v edici brzy vyjde - o tom všem si mimo jiné se šéfem edice povídal spisovatel Jarda Konáš.

Rozhovor sexuoložky a filozofky o transgenderu a dalších věcech

Správy

Rozhovor sexuoložky a filozofky o transgenderu a dalších věcech

„Když budu přemýšlet o významu knihy Budeme, kým jsme, tak je to vlastně způsob osvěty. Protože v odborných pasážích zaznívají věci, které je dobré vědět, a možná, že ne úplně všichni je vědí,“ říká psychiatrička a sexuoložka Hana Fifková, kterou formou knižního rozhovoru zpovídá filozofka a teď i novinářka Tereza Matějčková.

Svět knihy 2024: veletrh i festival s bohatou mezinárodní účastí

Správy

Svět knihy 2024: veletrh i festival s bohatou mezinárodní účastí

29. ročník pražského knižní veletrhu proběhne na pražském Výstavišti 23. – 26. 5. 2024. Letos je hlavní hvězdou Franz Kafka – a to díky 100. výročí úmrtí nejslavnějšího pražského literárního rodáka. Jinak přijede mimo množství jiných Ljudmila Ulická, Judith Hermann, Alexandra Coelho Ahndorilová a Alexander Ahndoril (Lars Kepler), John Boyne, Bernard Schlink, Mariusz Szczygiel a další. Ze Slovenska jsou na guest listu Dado Nagy, Juraj Mravec, Lukáš Onderčanin, Silvestr Lavrík, Katarína Kucbelová a Nicol Hochholczerová.