Tomáš Weiss
14.9.2020
V románu Město světla řádí tlupa dětí mluvících tajným jazykem
Město San Cristóbal leží na hranici s džunglí a žije v něm tajuplná tlupa dvaatřiceti dětí, které se ztrácejí a znovu vynořují v ulicích. Někdy mají v rukou nože, někdy v zápalu divné dětské hry také zabíjejí. Kniha španělského spisovatele Andrése Barby Město světla narušuje představy dospělých o tom, co je to dětství nebo kde je hranice mezi civilizací a barbarstvím. Víc v pořadu Liberatura Českého rozhlasu Wave překladatelka Anežka Charvátová.
Co to vlastně je dětství? A jaký mají k dětství přístup dospělí? Šanělský spisovatel Andrés Barba (1975)
sám říká, že jejich přístup je jaksi dvojaký. Na jedné straně z dětství
dělají ráj na zemi, území radosti, veselí, spokojenosti, štěstí, takový
cukrátkový, idylický svět, a na druhou stranu se ty děti snaží vychovat a
udělat z nich dospělé.“
