Medzi knihami - čerstvé informácie z diania v knižnom svete

 

Václav Havel: Někam jsem to ukryl

Zaslechl jsem, že prý už by se neměly kolem toho Listopadu 89 dělat takový tanečky. Prý vykašlat se na laciný antikomunismus už konečně. Možná je to generační, ale za mě – tak to ani náhodou. Komunismus je svinstvo a nejde mu z podstaty nasadit lidská tvář. Listopad 89 byl jedním z nejdůležitějších okamžiků mého života. A Václav Havel byl hrdina. Radši laciný antikomunismus než zase po všech stránkách drahý komunismus.

Na podzim roku 1977, po dobrodružných událostech „roku Charty“, sepsal Václav Havel reportáž líčící první hodiny tohoto dokumentu, následné vyšetřování, čtyřměsíční vyšetřovací vazbu, kterou na něj uvalil komunistický režim, následné propuštění a mučivé sebezpytování, která následovalo. Jak Havel uvádí v Dálkovém výslechu, asi stostránkovou reportáž někam ukryl a „už dávno nevím, kde je. Třeba ji někdy najdu“.

Za svého života už Václav Havel reportáž nenašel, ale objevila se v pozůstalosti jeho blízkého přítele Zdeňka Urbánka, kde ji našel jeho vnuk David Dušek. Text, který má do značné míry fragmentární povahu, částečně zrekonstruovala a nyní vydává Knihovna Václava Havla.

V původní osnově, která je součástí rukopisného nálezu, Václav Havel počítal s několika doprovodnými eseji jiných autorů na témata, kterými se v rukopisu zabývá. V tomto duchu je i vydávaný text doplněn eseji Anny Freimanové, Petra Blažka, Davida Duška a Michaela Žantovského, který je zároveň editorem celého svazku a který s autory esejů knihu představí. Ukázky v pražské Knihovně Václava Havla čte Jáchym Topol.

Zobraziť diskusiu (0)

Václav Havel: Někam jsem to ukryl

Václav Havel: Někam jsem to ukryl

Havel Václav, Žantovský Michael (ed.)

Na podzim roku 1977, po dramatických událostech „roku Charty“, sepsal Václav Havel reportáž líčící první hodiny Prohlášení Charty 77, následné vyšetřování, čtyřměsíční vyšetřovací vazbu, kterou na něj uvalil komunistický režim, propuštění a posléze mučivé sebezpytování. Jak Havel uvádí v Dálkovém výslechu, asi stostránkovou reportáž někam ukryl a „už dávno nevím, kde je.

Kúpiť za 16,92 €

Podobný obsah

Podcast Terezy Matějčkové jako prolog k Práci na hovno

Správy

Podcast Terezy Matějčkové jako prolog k Práci na hovno

Potýkají se západní společnosti s leností, anebo naopak žijeme ve světě, který fetišizoval práci? Tyto dvě protichůdné teze se střetávají v samém středu naší společnosti. Když se podíváme na počet odpracovaných hodin, zjistíme, že Češi pracují výrazně méně než například v šedesátých letech, před zavedením pětidenního pracovního týdne. Přesto má řada lidí pocit, že pracujeme intenzivněji než kdy dříve. A možná je to v jistém smyslu pravda – protože práce není jen otázkou času, ale i energie, soustředění, únavy a nasazení, které nelze vyjádřit v hodinách.

Kde líšky dávajú dobrú noc audio

Správy

Kde líšky dávajú dobrú noc audio

Historička Hana Kubátová v knize Kde líšky dávajú dobrú noc: Kresťanský nacionalizmus a holokaust na Slovensku ukazuje, jak se formování slovenského národního státu během druhé světové války propojilo s kolektivní zradou a genocidou. Autorka dokládá, že holokaust na Slovensku nebyl jen důsledkem německého diktátu, ale procesem, na němž se aktivně podíleli slovenské politické a církevní elity, lokální úředníci i běžní občané. Audio čte Nora Ibsenová.

Jáchym Topol zpovídá Beatrici Landovskou

Správy

Jáchym Topol zpovídá Beatrici Landovskou

V rámci projektu Hovory H (rozuměj Hovory o Havlovi) se před kamerami potkali staří přátelé z disidentských rodin – Jáchym Topol a Beatrice Landovská. Ta mimo jiné napsala o svém otci a cvrkotu kolem jejich rodiny už dvě vzpomínové knihy.