Příběh otce moderní plastické chirurgie
Historička vědy a autorka Umění řezničiny Lindsey Fitzharrisová ve své nové knize sugestivně a jazykem blízkým beletrii vypráví o zrodu moderní plastické chirurgie a jejím otci Haroldu Gilliesovi.
Od prvního výstřelu z kulometu za první světové války bylo jasné, že vojenská technologie mnohonásobně překonala možnosti lékařské vědy. Mnozí z vojáků, kteří tehdejší průmyslové vraždění přežili, opouštěli armádu se znetvořením a těžko představitelným traumatem.
Zatímco ztráta končetiny učiní z veterána hrdinu, člověk bez obličeje se stává monstrem. Ten, kdo mu tvář navrátí, zachrání jeho identitu i duši. Válečná brutalita byla zároveň živnou půdou lékařského pokroku. Výmluvně to dokládá příběh Harolda Gilliese, otce moderní plastické chirurgie. Ten roku 1917 založil v Sidcupu, městečku na jihovýchodním okraji Londýna, speciální nemocnici pro vojáky se zraněním obličeje.
Královnina nemocnice se stala laboratoří medicínských vynálezů a inovací a také prostředím, kde se protínaly dramatické osudy pacientů s osudy obětavých zdravotníků Gilliesova unikátního týmu.
Zachránce tváří podává obraz válečného krveprolití a světa, který se z něj vzpamatovává. Autorka zavádí čtenáře doprostřed nelítostných bitev, bláta zákopů i na operační sály, kde plastičtí chirurgové s Haroldem Gilliesem v čele bojují za to, aby se jejich pacienti mohli vrátit do normálního života. „Lindsey Fitzharris stačí pár bezprostředně formulovaných vět, a má vás a už nepustí.
Stejně jako v Umění řezničiny převádí autorka i zde historické téma do roviny osobních příběhů. V Gilliesovi se snoubí cílevědomost, houževnatost a trpělivost s otevřeností a obrovskou empatií a řada těchto charakteristik platí i pro jeho pacienty, neboť právě tyto vlastnosti jim umožnily přežít,“ říká ke knize redaktor Viktor Bezdíček. A dodává: „Je fascinující, že mnohé tehdejší Gilliesovy originální nápady se v plastické chirurgii využívají dodnes.“
Lindsey Fitzharris (1982) studovala dějiny vědy a lékařství na Oxfordské univerzitě a věnuje se zejména popularizaci vědy. Čtenáři Paseky ji znají jako autorku knihy o viktoriánské medicíně a průkopníku antisepse a sterilizace Josephu Listerovi a diváci Prime Video a Apple TV+ ji sledovali v dokumentárním seriálu o záhadných úmrtích Curious Life and Death of… Její blog The Chirurgeon′s Apprentice sledují přes dva miliony čtenářů. Přispívá do listů Guardian, Huffington Post, Lancet a New Scientist.
