„Když v Brně vystoupíte na hlavním vlakovém nebo autobusovém nádraží, nejspíš budete chtít okamžitě utéct,“ píše Stanislav Biler v knize 111 míst v Brně, která musíte vidět. „Ale to by byla chyba. Pod vrstvou ušmudlanosti se totiž skrývají nečekané a neokázalé skvosty,“ dodává. Jako průvodce se nevyhýbá ironii a sarkastickým poznámkám a obecně jde mnohem hlouběji než obyčejné knihy pro turisty. Bilerova kniha je zároveň cenný záznam o tom, jak se ve městě žije, jak rozhodnutí politiků, developerů a podnikatelů můžou ovlivnit generace obyvatel.

Edice 111 míst, která musíte vidět vychází po celém světě, nakladatelství Paseka pro ni připravuje města v Česku. Hlavním záměrem edice je představit místo autenticky v textech i na fotografiích, nemusí prvoplánově lákat na nejznámější pamětihodnosti a slavná místa, ale spíš se dává přednost neokázalým a originálním zážitkům. „Stojedenáctka“ ukazuje město takové, jako jé, když se vykročí z tradičních turistických cest.

Sociolog a publicista Stanislav Biler ovšem během přípravy knihy zjistil, že v případě Brna je situace složitější. Existující průvodci Brnem mu přišli zastaralí, nemělo by smysl být za každou cenu originální, když ani tradiční místa nejsou dobře zmapovaná. Proto i do 111 v míst v Brně zařadil například vilu Tugendhat, ale zároveň upozorňuje, jak je složité získat vstupenky.

Docela dobře se tu žije

„Bývalé centrum českého textilního průmyslu zlatem a pozlátkem nikdy moc neoplývalo. Proslulo naopak uměřeností a rovnými linkami, které mu před sto lety vtiskl funkcionalismus,“ píše Biler. „Brno je také městem parků a parčíků, lesoparků v centru města i na jeho okraji. V parky se mění i hřbitovy. Při letmé návštěvě byste mohli přehlédnout i to, čím je Brno skutečně zajímavé. Docela dobře se tu žije. Je zde dost lidí, kterým není jedno, jak město vypadá. K tomu sto tisíc studentů vysokých škol sráží věkový průměr a činí město živější a veselejší.“

V jeho výběru nechybí tipy na nejlepší hospody, kluby, kina, originální stavby nebo místa, odkud je nečekaný výhled na město. Zařadil také tipy na vietnamské Pho, které nahrazuje moravského vrabce se zelím, a vlastní záznam si vysloužil i streetartový umělec TIMO.

Biler představuje Brno jako město protikladů, jako výsostně kulturní prostor, jako město, kde staré vinárny ustupují novým kavárnám, kde se chodí pomalu, každý všední den vypadá trochu jako sobota a každý večer v centru města připomíná páteční večírek. Některé texty jsou pojaté v duchu 111 míst, která musíte vidět, abyste skutečně uvěřili, že něco takového může existovat. Sem spadá například čtvrť Kamechy, kterou Biler nazval „developerským gulagem pro střední třídu“, nebo osamělý mrakodrap AZ Tower, který „se dotýká oblaků jen při inverzi“.

Použity materiály nakladatelství Paseka.

Zobraziť diskusiu (0)